VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Stovky věřících se rozloučily s neobyčejným knězem

Frýdek-Místek /FOTOGALERIE/ - Řeckokatolický kněz otec Vladimír Poláček byl děkanem fakulty, farářem i cirkusákem a chovatelem zvířat.

8.5.2009
SDÍLEJ:

Ve frýdecko-místeckém kostele svatého Jana a Pavla se věřící naposledy rozloučili s řeckokatolickým knězem Vladimírem Poláčkem, který zemřel v sobotu 2. května 2009.Foto: Deník/Jana Rumianová

Stovky lidí z celého Frýdecko-Místecka se koncem týdne sjely do místeckého farního kostela svatého Jana a Pavla, aby se rozloučili s řeckokatolickým knězem Vladimírem Poláčkem, který tento svět nečekaně opustil v sobotu 2. května.

Pohřeb řeckokatolického kněze proběhl v duchu východní liturgie a zúčastnili se ho nejen stovky věřících, ale i celý sbor farářů římsko i řeckokatolické církve ze širokého okolí. Po obřadu bylo jeho tělo uloženo do kněžského hrobu ve Sviadnově.

Otec Vladimír Poláček byl velikou církevní osobností s velmi neobvyklým životním osudem. Byl nejen děkanem prešovské bohoslovecké fakulty Univerzity P. J. Šafárika, ale velkou část života také prožil jako cvičitel zvířat v cirkuse a chovatel v zoologické zahradě. Až do roku 2000 přednášel morální teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě univerzity v Olomouci a byl i soudcem Interdiecézního soudu v Olomouci, přesto se ale nejraději stále vracel ke svým věřícím. Působil v domaslavické farnosti i na mnoha dalších místech Frýdecko-Místecka. „Nesmírně miloval zvířata, a tak měl u sebe na faře vždycky nějaké zebry nebo lamy,“ zavzpomínal na otce Vladimíra místecký děkan monsignor Josef Maňák.

Otec Vladimír Poláček se narodil v roce 1925 v Plzni. K víře v Boha jej však nepřivedli rodiče, kteří byli ateisté. „Otec Vladimír byl pokřtěný z vlastního rozhodnutí až v dospělosti, 4. března 1943 v katedrále svatého Klimenta v Praze v řeckokatolickém obřadě,“ pověděl monsignor Josef Maňák. Pod vlivem náboženské výchovy na gymnáziu v Plzni se Vladimír Poláček rozhodl pro studium teologie. „Žil tehdy v Protektorátu Čechy a Morava, a tak realizace jeho touhy po kněžství se mohla uskutečnit až po válce. Měsíc po skončení války přicestoval maturant Vladimír do Prešova, kde byl přijat za bohoslovce do prešovského semináře,“ popsal život neobyčejného kněze otec Josef Maňák.

„Po třech letech ho biskup Pavol Gojdič poslal ke studiu na bohoslovecké fakultě v Olomouci. Tam prožil i den likvidace prešovské eparchie v dubnu 1950. Na rozdíl od svých kolegů v Prešově, kteří byli internováni, jej proto tyto sankce nepostihly,“ popisoval život kněze Josef Maňák. Díky této situaci ještě stihl dva týdny před likvidací olomoucké fakulty komunisty dokončit 5. ročník teologie a uzavřít jej absolutoriem. „Současně byl předvolán ke vstupu do pravoslavné církve s možností kněžského svěcení. Teolog Vladimír Poláček však tuto nabídku radikálně odmítl. Krajský církevní tajemník ho víc nepřesvědčoval a doporučil mu, aby si co nejdříve našel civilní zaměstnání,“ popsal události monsignor Maňák. Otec Poláček tedy nastoupil do zaměstnání v ČSD jako pokrývač, později pracoval v břidlicovém lomu.

Současně při práci pokračoval v postgraduálním studiu na Římskokatolické bohoslovecké fakultě v Praze, kde složil tři postgraduální státní zkoušky. Ke 4. státní zkoušce už však nebyl na zásah státní moci připuštěn. Teolog Vladimír pokračoval v práci v civilním zaměstnání. V 50. letech získal živnostenský list pro těžbu břidlice v břidlicovém lomu na Bruntálsku. I drobné podnikatele však posléze komunisté zlikvidovali. „Ve velké nouzi pak získal zaměstnání v malých cirkusech jako cvičitel zvířat, později jako vedoucí exotické jízdárny a pracovník zoologické zahrady. Láska ke zvířatům mu pak vydržela až do konce života,“ pověděl Josef Maňák.

Na kněze řeckokatolické církve byl vysvěcen v roce 1969, ale komplikace neskončily. Měl být jmenovaný farářem pro řeckokatolíky na severní Moravě. Severomoravská farnost však nikdy nebyla ustanovena. V důsledku takzvané normalizace byly povolené jen farnosti v Praze a Brně, později jenom v Praze. Se souhlasem prešovského ordináře působil otec Vladimír jako biritualista na různých místech Olomoucké arcidiecéze. Zásahem pravoslavné církve a sekretariátu ministerstva kultury pro věci církevní nemohl působit nikde v blízkosti pravoslavných farností a navíc dostal zákaz konat v jakékoli formě řeckokatolické bohoslužby. Státní souhlas platil pouze pro službu římskokatolickým věřícím, samozřejmě výlučně v latinském obřadě.

„Po převratu a ukončení komunistické moci byla 03. listopadu 1990 v Prešově otevřena Gréckokatolická bohoslovecká fakulta a začleněna do Univerzity P. J. Šafárika v Košicích. Za děkana této fakulty byl jmenován otec Vladimír Poláček. V této funkci působil až do března 1995,“ konstatoval otec Maňák. Od podzimu 1995 pak otec Vladimír působil jako farář v Domaslavicích. Zároveň do roku 2000 přednášel morální teologii na Cyrilometodějské teologické fakultě v Olomouci. V říjnu 1998 byl jmenován tit. kanovníkem prešovské diecéze. Stále však aktivně působil ve farnosti Domaslavice a současně byl soudcem Interdiecézního soudu v Olomouci.

Autor: Jana Rumianová

8.5.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Obecní úřad v Bystřici na archivním snímku

V Bystřici investují do nových prostor pro děti v předškolním věku

Videosouhrn Deníku – pondělí 11. prosince 2017

Podruhé narozen pod koly tramvaje a padlý symbol Vánoc: nejlepší videa dne

Ze zahradnictví ukradl zboží za téměř 400 tisíc korun

Neznámý pachatel se v uplynulých dnech činil, vyloupil areál zahradnictví na Frýdecko-Místecku a odcizeným zbožím měl vytvořit skoro půl milionovou škodu.

Demolice domu Pionýrů je v plném proudu

O osudu domu, který stojí na začátku ulice Pionýrů v Místku, bylo rozhodnuto již před několika měsíci. Ale až nyní se po vyčištění vnitřních prostor mohla začít demolovat hrubá stavba.

Tento týden představíme prvňáčky ze školy v Dobraticích

Spolu se začátkem nového školního roku odstartoval ojedinělý projekt Deníku, který má ambice stát se stejně oblíbeným a úspěšným, jako jsou například Miminka - pravidelné série fotografií novorozeňat z českých porodnic.

Vedení základní a mateřské školy myslí na budoucnost školy a hlídá její kapacitu

Na posledním zastupitelstvu obce Střítež, které se konalo koncem listopadu, se například řešila i kapacita mateřské školy Střítež.  

Vážení čtenáři,

náš web Deník.cz přechází kompletně pod zabezpečený protokol, který výrazně zlepší bezpečnost při procházení našich webů.

Z důvodu přechodu je nutné se znovu přihlásit k odběru upozornění na nejnovější zprávy - klikněte na tlačítko "Povolit", kterým si zajistíte odběr zpráv i do budoucna.

Děkujeme za pochopení.

POVOLIT