V našem regionu se první veřejné cvičení Orlů uskutečnilo 17. června 1910 v zahradě Národního domu ve Frýdlantu nad Ostravicí. Většina orelských jednot v našem kraji vznikala počátkem dvacátých let minulého století. Mezi prvními obcemi byla Baška, ale také Hodoňovice a Kunčičky u Bašky. Jména občanů těchto obcí, kteří se pod modrobílou orelskou vlajkou vepsali do historie svých obcí obětavostí, nadšením a zápalem, kterým dokázali oslovit a nadchnout mnohého ze svých spoluobčanů, by neměla být zapomenuta.

Ustavující valná hromada Jednoty československého Orla se v Bašce uskutečnila 6. března 1921 v restauraci U Blažků. Do jejího čela byl zvolen František Kulhánek, pokladníkem Josef Pavelek, hospodářem Vincenc Robert Chovanec. V době svého vzniku měli Orli v Bašce 46 členů včetně dorostenců a žáků. Nejvyššího počtu členů zaznamenávají v Bašce těsně před svou první likvidací v roce 1941. Je uváděn počet cvičících žáků 29, dorostenců 21, dospělých členů 42, celkem organizovaných bylo 92. Tělovýchovná jednota Sokol Baška měla v roce 1940 116 členů.

V Hodoňovicích byla jednota založena o dva roky později v březnu 1923. Jejími členy byli nejenom občané z Hodoňovic, ale také z Kunčiček u Místku. Z dochované protokolární knihy se můžeme dočíst, že na této schůzi byl přítomen i okresní starosta Orla kněz Josef Kuba, katecheta z Místku. Starostou byl zvolen Josef Kulhánek z Hodoňovic, místostarostou Alois Poloch z Kunčiček u Místku, jednatelem Jan Bolačka z Kunčiček u Místku, pokladníkem Štěpánka Zlá z Hodoňovic. Již 9. září 1923, v prvním roce své činnosti, pořádají aktivní hodoňovičtí Orli své první veřejné cvičení, na louce pana Kolčáře. Zúčastnili se ho také cvičenci z Místku, Palkovic, Metylovic a Bašky. Jak se uvádí v kronice, čistý finanční příjem činil 1 338,50 korun.

V čele hodoňovického Orla byli dále Rudolf Bača a Leopold Pavlas. Největšího počtu členů dosáhla jednota v roce 1925, kdy měla 40 mužů a žen. Činnost Orla byla v celém protektorátu zastavena výnosem policejního ředitelství v Brně ze dne 30. listopadu 1941 a koncem roku 1942 říšský protektor tuto organizaci definitivně rozpustil. Po roce 1945 se na rozdíl od Bašky již činnost Orla v Hodoňovicích nepodařilo obnovit.
Obě tyto Jednoty přináležely k frýdecko-místeckému okresu do Lašské Kadlčákovy župy . Baška do třetího a Hodoňovice a Kunčičky do jejího pátého okrsku. Jeden z hodoňovických pamětníků Adolf Kolčář řekl: „ Jméno senátora, spisovatele, učitele a ředitele Josefa Kadlčáka se v současnosti připomíná především jeho sporem se spisovatelem Jaroslavem Haškem o názvu ptáka, který byl uveden v časopise Svět zvířat. Jeho jméno se tak dostalo do Haškovy úspěšné knihy Osudy dobrého vojáka Švejka. Zatím jsem se však nikde nedočetl, že to byl právě Josef Kadlčák, který byl zaníceným dlouholetým obětavým funkcionářem Orla a nejstarším členem. Jistě právem byla po jeho úmrtí jeho jménem pojmenovaná naše orelská župa. Zápisem z dochované protokolární knihy hodoňovického Orla mohu doložit, že na své schůzi, konané 17. května 1924, si v Hodoňovicích připomenuli, a určitě nejenom v této obci, zásluhy, které pro rozvoj orelské myšlenky patří právě jednomu ze zakladatelů Orla, Josefu Kadlčákovi. Snad bychom neměli ani po 85. letech na jeho orelské neprávem pozapomenut působení zapomenout.“

Po skončení druhé světové války Orli v Bašce znovu ožívají. Valná hromada, která se v Bašce koná 11. prosince 1945 zvolila do svého čela Viktora Foldynu, místostarostou Josefa Kulhánka,jednatelem Ladislava Špoka, pokladníkem Ludvíka Chromiáka, náčelníkem Aloise Židka a náčelnicí Marií Šigutovou. Nadšení a zápal Orlů v Bašce však nemá dlouhého trvání. Přichází Únor 1948 a po něm následuje období sjednocené tělovýchovy. Konečná násilná likvidace Jednoty československého Orla má datum 29. červen 1951. Zástupci Orla, kteří byli nuceni tento akt podepsat, byli poslední předseda Orla v Bašce Silvestr Klečka a místopředseda Jan Chromiák. Po roce 1989 se podobně jako ve většině obcí našeho regionu ani v Bašce již nepodařilo činnost Orla v obci obnovit.

FRANTIŠEK VANÍČEK