„U učňovských oborů je stále větším problémem naplnit ročníky. Především klesá počet narozených dětí, ale často se setkáváme i s tím, že rodiče své děti tlačí na maturitní obory, třebaže tomu mnohdy neodpovídá jejich prospěch,“ říká učitel odborných předmětů Střední školy elektrostavební a dřevozpracující na ulici Pionýrů v Místku, který má na starost i nábor nových žáků, Stanislav Míša. Pro rodiče to podle něj není jen prestižní záležitost, ale především obava z ekonomické budoucnosti potomků.

„V tomto školním roce jsme například vůbec neotevřeli obor tesař. Hlásili se na něj jen tři zájemci, přičemž by v ročníku mělo by být aspoň čtrnáct žáků,“ konstatoval Stanislav Míša. U ostatních oborů je to jen o něco lepší. Například elektrikáři nebo truhláři škola běžně mívala naplněny dvě třídy, nyní se o ně zajímá zhruba třicet žáků.

„Jiným příkladem může být i obor instalatér. Je to velmi zajímavý obor, který na naší škole učíme na špičkové úrovni, což dokládají například první místa v celostátních učňovských soutěžích. I u tohoto oboru už však zaznamenáváme pokles zájmu,“ podotkl náborový konzultant. „Maturitní obory jsou naplněny lépe, průměrně se na ně hlásí kolem pětadvaceti uchazečů,“ dodal

O něco větší zájem žáci mají i o nábytkářské obory. Důvodem bývá vidina založení vlastní živnosti. Často se na ně hlásí i děti rodičů, kteří už v tomto oboru podnikají.

Uplatnění na trhu práce přitom mají absolventi technických učňovských oborů velmi dobré. „Například u oborů instalatér nebo elektrikář - silnoproud u nás učni dostanou zdarma svářečský průkaz. Odborník se svářečským průkazem si pak skutečně může vybírat, kterou z množství nabídek zaměstnání přijme. Pro představu se stačí podívat do nabídky úřadu práce,“ upozornil Stanislav Míša. „O práci rozhodně nemusejí mít strach třeba ani zedníci. Před koncem minulého školního roku například do školy přišli zástupci stavební firmy s tím, že hned po zkouškách zaměstnají patnáct našich žáků.

Odešli ale zklamaní, protože kluci už měli práci zajištěnou. Nabídky zaměstnání u mnoha různých firem jim běžně visí ve třídách,“ popsal situaci učitel. Škola stabilně spolupracuje s velkými podniky jako jsou například Třinecké železárny, ale i různými menšími firmami. „Jejich zástupci sami přicházejí a nabízejí zaměstnání už několik měsíců před koncem školního roku. Někteří dokonce za uzavření pracovní smlouvy nabízejí i různá stipendia. Třeba Siemens učňům nabízí až třicet tisíc korun, přičemž školu to nestojí vůbec nic,“ podotkl Stanislav Míša.

K zavádění stipendií pro studenty technických oborů přikračuje stále více firem. Měsíční firemní stipendia od příštího školního roku začne nově žákům ve vybraných učebních a studijních oborech na některých školách poskytovat i ostravská společnost ArcelorMittal. „Základní podmínkou pro poskytování stipendia je, že studijní prospěch žáků v teoretickém vyučování nesmí být v daném pololetí ohodnocen jako nedostatečný a v odborném výcviku stupněm dostatečný.

Doba závazku žáků ke společnosti ArcelorMittal po ukončení studia bude tři roky,“ uvedla mluvčí společnosti Věra Breiová. Učni oboru hutník si například přijdou na stipendiu na jeden až tři tisíce korun měsíčně a studenti maturitního oboru hutník operátor na jeden až čtyři tisíce korun měsíčně podle ročníku, který právě studují. U ostatních oborů, jako je strojní mechanik, klempíř, obráběč kovů, elektrikář – silnoproud, instalatér, zedník, mechanik elektronik a u řady dalších vybraných oborů mohou učni a studenti, kteří se upíší společnosti, počítat se stipendii ve výši 500 až 2000 korun měsíčně.

Nejžádanější jsou dělníci
FRÝDEK-MÍSTEK (jr) – Dělníci mají na Frýdecko-Místecku dlouhodobě nesrovnatelně větší šanci najít práci, než lidé nedělnických profesí. Jednoznačně to vyplývá ze statistik zdejšího úřadu práce.
Situace na trhu práce se poslední dobou vyvíjí příznivě. Na konci léta například frýdecko-místecký úřad práce zaznamenal historicky nejvyšší počet volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti na Frýdecko-Místecku se ustálila na hodnotách kolem šesti procent. Poslední měsíce výrazně poklesl i počet nezaměstnaných absolventů škol a mladistvých, během roku se jejich počet snížil téměř o třetinu.
Převážná většina evidovaných volných pracovních míst je dlouhodobě určena pro dělnické profese. Například koncem léta frýdecko-místecký úřad práce evidoval přes 3 400 volných pracovních míst, ale jen něco málo přes 400 jich bylo určeno pro jiné profese než dělnické. Dlouhodobě nejžádanější bývají mezi zaměstnavateli montážní a pomocní dělníci, svářeči, zedníci, horníci, lakýrníci, zámečníci, uklízečky, řidiči nákladních automobilů, prodavači, kuchaři, číšníci, servírky a z nedělnických profesí obchodní zástupci.
Zdravotní sestry již s maturitou nevystačí
FRÝDEK-MÍSTEK (jr) – Střední zdravotnická škola má pořád plno, přesto je v praxi mnohdy středního zdravotnického personálu nedostatek. Důvod je prostý: zdravotní sestry dnes už musejí mít vysokou školu, takže většina z nich po maturitě místo do nemocnic odchází dále studovat.
Brány středních zdravotnických škol dnes už neopouštějí zdravotní sestry, ale „jen“ zdravotničtí asistenti, sociální pracovníci a ošetřovatelé. Ve Frýdku-Místku žáci mohou studovat obory zdravotnický asistent a sociální činnost. „Většina našich studentů a studentek po maturitě odchází dále studovat buď na vysoké nebo vyšší odborné školy. Teprve s tímto dalším vzděláním mohou získat vyšší kompetence, jako je odpovědnost za oddělení nebo rozhodovací pravomoci,“ vysvětlila výchovná poradkyně Střední zdravotnické školy Frýdek-Místek Olga Mičulková. I přes tyto změny se ke studiu na frýdecké „zdravce“ hlásí permanentně více žáků, než je škola schopna přijmout. „Základní školy teď končí slabší ročníky, dětí je méně, proto je i přihlášených o něco méně, než tomu bývalo v minulosti. Přesto ale každoročně poptávka přesahuje nabídku,“ konstatovala Olga Mičulková.
Najít práci nebývá pro zdravotní sestry ani střední zdravotnický personál složité. „Je spíš otázka, jestli nemocnice budou schopny dostatečně ohodnotit práci všech vysokoškolsky vzdělaných sester,“ podotkla výchovná poradkyně. I z toho důvodu mnoho mladých zdravotníků odchází za prací do zahraničí. „Někteří odcházejí, ale masivní odsun to určitě není,“ usmála se Olga Mičulková.
Gymnázium si už vybírají děti s jasnou představou
Frýdek-Místek, Frýdlant nad Ostravicí (jr) - Velká většina mladých lidí, kteří se rozhodnou pro obecné gymnázium, počítá s pokračováním studia na vysoké škole.
„Na šestiletá i čtyřletá gymnázia se hlásí žáci s nejlepším prospěchem. Většinou přicházejí s vcelku jasnou představou, že chtějí chodit právě na gymnázium a že po něm budou ve studiu pokračovat na některé z vysokých škol. Dá se říct, že máme svou tradiční klientelu a s ostatními školami si ani příliš nekonkurujeme,“ vysvětlila výchovná poradkyně Gymnázia Frýdlant nad Ostravicí Helena Pešatová. „Myslím, že jsem se rozhodnul správně, ve škole se mi líbí, je tam fajn kolektiv a přátelští učitelé, i když je to s některými těžké. Jsou doslova zažraní do učiva a mají na nás vysoké nároky, někdy snad až zbytečně. Na druhé straně ale aspoň budeme dobře připraveni na přijímačky na vysokou školu. Chtěl bych se dostat na práva,“ pověděl Petr Grossmann z Malenovic, který navštěvuje druhý ročník čtyřletého gymnázia ve Frýdlantu nad Ostravicí. „Užitečné jsou také výměnné pobyty ve školách ve Skotsku a německém Frýdlantu,“ ocenil přednosti školy i Petrův spolužák Matěj Boruta z Malenovic. „Po maturitě se budu hlásit na ekonomii,“ dodal.
Jasno mají i žáci, kteří se po základní škole hlásí na střední školy uměleckého typu. „Nabízíme studentům dva maturitní obory, modelářství a návrhářství oděvů zaměřený na design oděvů a ekonomiku a podnikání v umění a reklamě. Většina našich studentů po maturitě pokračuje ve studiu na výtvarně zaměřených nebo uměleckých školách nebo na architektuře. Dobře se ale uplatní i bez vysoké školy, například v reklamních agenturách, grafických studiích nebo oděvních firmách,“ konstatovala učitelka výtvarných předmětů a dějin umění na Střední uměleckoprůmyslové škole na ulici ČSA v Místku. Dodala, že zájem o studium na jejich škole je letos srovnatelný s předchozími roky.
Osmdesát procent studentů se hlásí na vysoké školy i po skončení Soukromé střední školy podnikatelské ve Frýdku-Místku. „Na vysoké školy se od nás hlásí 80 procent žáků a 85 procent z nich se dostane na obor, který si vybrali,“ prozradila studentka čtvrtého ročníku této školy Timea Tothová. „Po základní škole jsem neměla úplně jasnou představu, na jaké škole bych chtěla pokračovat. Jen jsem věděla, že mě zajímá ekonomika a také jsem chtěla cestovat. Teď před maturitou jsem ráda, že jsem se rozhodla pro tuto školu. Dále bych chtěla studovat práva a mezinárodní vztahy a věřím, že jsem na vysokou školu dobře připravená. Někteří starší spolužáci chodí na Vysokou školu Báňskou v Ostravě a říkali, že mají dobrý základ pro celé dva ročníky,“ pověděla studentka. Na škole žáci mohou studovat podnikání v euroregionu a služby v cestovním ruchu nebo podnikání v euroregionu a pozemní stavitelství. Studenti tu platí školné 11 tisíc korun ročně. Tuto částku ale zdaleka neplatí všichni.
„Školné se platí podle prospěchu. Ti, kteří mají samé jedničky, neplatí vůbec,“ vysvětlil student čtvrtého ročníku Filip Bačák. „Hlásí se sem žáci s nejlepším průměrem, známky se u nás na škole rozhodně koupit nedají. Učivo je podobně jako na gymnáziu zaměřeno na všeobecný přehled, obory jsou ale cílenější na konkrétní povolání,“ dodal.
Analytici: Nejlépe je na tom nyní Třinecko
FRÝDEK-MÍSTEK, TŘINEC (lew) – Z hlediska nezaměstnanosti v okrese Frýdek-Místek je na tom ze všech tří sledovaných regionů (Frýdecko-Místecko, Třinecko a Frýdlantsko) dlouhodobě nejlépe region Třinecka, k němuž statistici řadí i Jablunkovsko.
Vyplývá to ze zprávy, kterou zpracovalo a poskytlo oddělení analýzy a prognóz Úřadu práce ve Frýdku-Místku. Dokument uvádí, že evidovaná míra nezaměstnanosti má v celém okrese již od roku 2004 klesající tendenci, obdobně tomu odpovídá vývoj ve všech třech regionech. Nejvýznamnější pokles nezaměstnanosti byl zaznamenán v roce 2007, kdy ve srovnání začátku a konce roku došlo k poklesu o 3,3 procenta, v roce 2006 to bylo o 1,77 procenta. Mezi lednem a říjnem 2008 byl zaznamenán pokles o 2,4 procenta. „Vliv na tento pozitivní vývoj měla celková příznivě se vyvíjející ekonomická situace nejen České republiky, ale i ve světě, s výrazným vlivem investice firmy Hyundai Motor Manufacturing Czech (HMMC) v průmyslové zóně Nošovice, a aktivity navazujících subjektů i v sousedních okresech,“ uvádí se ve zprávě. Na Třinecku poklesla míra nezaměstnanosti vzhledem k ekonomicky aktivním obyvatelům v roce 2006 o 1,59 procenta, loni to bylo dokonce o 3,35%. V prvních deseti měsících letošního roku šlo o 2,66 procenta.
V celém okrese nyní hledá práci 6161 lidí, před rokem jich bylo 8863. Na Třinecku je to momentálně 2153 uchazečů, o 1070 méně než v říjnu 2007. V samotném Třinci se počet uchazečů o práci za rok snížil o 550 na současných 1089. Zpráva dále uvádí, že ještě výraznější pokles byl zaznamenán v kategorii evidovaných absolventů škol. Zde se podle úřadu práce projevil vliv nového zákona o zaměstnanosti, který nabyl účinnosti v roce 2004. Došlo ke změně nároků na podporu v nezaměstnanosti u kategorie absolventů škol, s vlivem zrušení základní vojenské služby, ale především vývojem na trhu práce, kdy se začal projevovat nedostatek řady profesí. Na tento vývoj měly opět největší pozitivní vliv aktivity společnosti HMMC a dalších nových investorů, kteří často dávali přednost osobám nezatíženým předchozí praxí.
Na Třinecku se podle analytiků projevil pozitivní vývoj v počtu absolventů zejména v oblasti hutnictví a strojírenství. V říjnu 2008 byl vůbec historicky nejnižší počet absolventů škol v evidenci úřadu práce v okrese Frýdek-Místek v tomto měsíci, tedy od roku 1991. „Absolventi škol se tak dostali, oproti minulým letům, do pozice, kdy přestali být z hlediska uplatnitelnosti na trhu práce problémovou skupinou,“ píše se ve zprávě. Na konci října bylo v celém okrese Frýdek-Místek mezi uchazeči o zaměstnání 551 absolventů škol, jejich počet se za rok snížil o 192. Na Třinecku nyní hledá práci 228 absolventů, tedy o 43 méně než v říjnu 2007, a jejich počet se za 12 měsíců snížil i v hutnickém městě ze 122 na 102.
Nejnižší nezaměstnanost v roce 2008 byla na Třinecku i ve městě Třinci právě na konci října. V současnosti je podle zprávy v hutnickém městě a jeho regionu zcela shodná míra nezaměstnanosti, a to 5,36 procenta. Přesně před rokem to bylo 8,01, respektive 7,98 procenta. Z pohledu 24 obcí Třinecka má nejnižší míru nezaměstnanosti obec Hnojník - 3,59 %, přitom před rokem to byly Smilovice s 3,85 %. Nejvyšší nezaměstnanost je momentálně ve Vělopolí - 11,83 procenta, v říjnu 2007 se jednalo o Horní Lomnou - 13,02 %. Horní Lomná vykazuje i z dlouhodobého hlediska vůbec nejvyšší míru nezaměstnanosti. Oddělení analýzy a prognóz frýdecko-místeckého úřadu práce i přes počínající projevy důsledků celosvětové krize předpokládá, že do konce roku 2008 dojde v našem okrese k dalšímu mírnému poklesu nezaměstnanosti ve všech ukazatelích.

Přehled středních škol v okrese

Gymnázium Třinec, Třinec
Střední škola, Třinec
Soukromá třinecká obchodní akademie a hotelová škola, Třinec
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště podnikání a služeb, Jablunkov
Gymnázium, Frýdlant nad Ostravicí
Gymnázium Beskydy Mountain Academy, Frýdlan nad Ostravicí
Gymnázium a Střední odborná škola, Frýdek-Místek
Gymnázium Petra Bezruče, Frýdek-Místek
Čtyřleté a osmileté gymnázium, Frýdek-Místek
Obchodní akademie, Frýdek-Místek
Střední průmyslová škola, Frýdek-Místek
Střední škola elektrostavební a dřevozpracující, Frýdek-Místek
Střední škola gastronomie a služeb, Frýdek-Místek
Střední škola oděvní a obchodně podnikatelská, Frýdek-Místek
Střední škola strojírenská a dopravní, Frýdek-Místek
Střední škola zemědělská a lesnická, Frýdek-Místek
Střední zdravotnická škola, Frýdek-Místek
PrimMat - Soukromá střední škola podnikatelská, Frýdek-Místek
Soukromá střední odborná škola, Frýdek-Místek
Střední škola informačních technologií, Frýdek-Místek
Střední uměleckoprůmyslová škola, Frýdek-Místek