A nejen jeho, získal si zde více lidí, se kterými se rád v obci setkával. Jedním z nich byl i Emil Bača, vysloužilý legionář, který mu vyprávěl zážitky z první světové války. Tolik historie.

V srpnu letošního roku v obsáhlé korespondenci sekretářky Petra Bezruče Zdenky Tomáškové a mé osoby byla mimo jiné tato zmínka. „Čekám, že se mi snad naskytne příležitost navštívit Palkovice a ta místa, kde staříček pobýval. Prosím vás, zda byste mi na místním hřbitově nezjistil, zda je tam hrobka rodiny Bačových. Pan Bača byl v době první republiky policejní prezident v Ostravě a pak v Brně. Byla to výrazná osobnost prvorepubliková a s Petrem Bezručem byli v přímém kontaktu. Moc za tuto službu děkuji,“ stálo v dopise.

Abych splnil přání celoživotní sekretářky básníka, odebral jsem se na hřbitov a s pomocí jsem našel hrob Emila Bači. U něj mi jedna z pamětnic řekla, že jeho životopisné údaje jsou na druhé straně náhrobku. Na nápis však nešlo vidět, protože od hřbitovní zdi je náhrobek sotva půl metru. Po zmínce před vedoucím turistického oddílu mládeže a bývalém kronikářem obce o tomto tajemství, jsme vzali zrcadlo a za jeho pomoci jsme na druhé straně náhrobku spatřili celý text, který mimo data narození a úmrtí je pětiřádkovým životopisem jmenovaného, z něhož vyjímám: „Sekční šéf MV ČSR, vládní rada a policejní ředitel Moravské Ostravy, štábní kapitán. Ve Vladivostoku byl jediným policejním úředníkem Rakouska, který vstoupil do čs. legii 1914 – 1920 a prvním politickým vězněm z ČSR. Zatčen byl 14. 3. 1939 a vězněn v 15 věznicích. Mučen byl na Špilberku a koncentračním táboře Sachsenhausenu-Oranienburg u Berlína. Jeho manželka je Anna Marie, rozena Habelová.“

Tajemství náhrobního kamene vydalo svědectví. Pamětníci obce si však nejsou jisti, zda první byla postavena zeď hřbitova a pak posazen pomník, nebo to bylo opačně.

VILÉM VLK