Nejznámější historickou dominantou Frýdecko-Místecka je hrad Hukvaldy. Letošní hradní sezóna se vydařila a návštěvníci si tu mohli užít celé řady stylových akcí. Hukvaldský kastelán ovšem neusnul na vavřínech a už teď chystá novinky na příští rok.

„Sezóna je vždycky hodně závislá na počasí. To nám letos zpočátku příliš nepřálo. Na jaře, kdy jsme hrad otevírali, hodně pršelo. Nevlídné počasí se promítlo i v návštěvnosti a jaro bylo oproti loňskému roku o dost slabší. V létě se ale všechno změnilo, počasí se umoudřilo, začalo přicházet mnohem více lidí a prázdniny se nakonec výborně vydařily,“ pochvaloval si hukvaldský kastelán Miroslav Holiš. „Potěšilo nás, že letos na hrad dorazilo také mnohem více návštěvníků z Čech, než v minulosti,“ dodal kastelán, který také na hradě k pobavení návštěvníků organizuje spoustu různých akcí a sám v nich spolu se skupinou historického šermu Rytíři z Hückeswagen i vystupuje.

„Nejvíce lidí letos přišlo na Dobývání hradu, které pořádáme koncem července. Velmi úspěšné ale bylo i otevírání a zavírání hradu a fajn byla i Oživlá historie hradu. Ověřili jsme si, že akce v historickém stylu návštěvníky velice baví,“ pochvaloval si Miroslav Holiš.

„Tyto osvědčené akce bychom samozřejmě v příštích letech chtěli zachovat. Kromě toho už teď na příští rok připravujeme i další novinky. V plánu máme Středověké hry pro malé i velké, kde ani tak nepůjde o šerm, jako spíše o to, aby si lidé mohli v rytířském duchu vyzkoušet různé dobové středověké dovednosti. Na podzim bychom chtěli také připravit Hukvaldské vinobraní,“ prozradil připravované novinky kastelán. Ujistil, že návštěvníci samozřejmě příští rok nepřijdou ani o své oblíbené strašidla na hradě, středověké rytířské hry, oživlou historii hradu s noční ohňovou show, pálení čarodějnic o Filipo-Jakubské noci nebo slavnosti k otevírání a zavírání hradu.

Letos už na hradě Hukvaldy sezóna skončila a historické akce už letos skončily. Až do konce října ale ještě hrad bude přístupný vždy o víkendech a svátcích, vždy od 9 do 16 hodin, přičemž poslední vstup do hradu je půl hodiny před koncem otevírací doby. Zcela naposled pak letos otevře brány ještě jednou 30. listopadu, kdy tu proběhne tradiční Ondřejská pouť. Příští sezóna pak začne zase v polovině května příštího roku. (jr)

Vrchol Velké Čantoryje se možná dočká lanovky

Výhled z rozhledny Velká Čantorie, v pozadí Beskydy.K vrcholu se váže pověst o „spících rytířích“, která je obdobou českých pověstí o Blaníku. Bájná hora měří 995 metrů a nachází se v hraničním hřebenu 10 kilometrů východně od Třince mimo hranice CHKO Beskydy. Turistická chata Čantoryje byla postavena v roce 1904 polským turistickým svazem. Turisty uchvátí krásné výhledy do údolí Wisły v Polsku.

Pod vrcholem na místě zvaném Zakamien v Nýdku se v hlubokých lesích scházeli v době temna evangelíci. V období předválečné československé republiky se zde konaly schůzky esperantistů a pracovníků KSČ se členy ilegální polské komunistické strany. Za druhé světové války působili v okolí polští partyzáni. V srpnu se na vrcholu koná mezinárodní mírový sraz mládeže. Na západním úbočí hory se nachází Národní přírodní rezervace Čantoria, která chrání například poslední tisy v Beskydech. Na vrchol vede z Nýdku také Naučná stezka Rytířská, která pokračuje až na polskou stranu.

Na Velké Čantorii proběhla od července do října 2002 výstavba srubu s občerstvením a zejména stavba nejvýchodnější rozhledny v České republice. Slavnostní zahájení provedl 23. listopadu 2002 kmotr této rozhledny, tehdejší kapitán třineckých hokejistů Richard Král. Projekt zatraktivnil tuto malebnou východní část Moravskoslezských Beskyd a turistům nabízí netradiční pohled do tří států v bezprostřední blízkosti obce Nýdek. Samotná rozhledna stojí na rozhraní státní hranice mezi Českou a Polskou republikou. Zároveň zde vznikl turistický areál, který na tomto vrcholu chyběl.

Na Velkou Čantoryji by v budoucnu měla vést lanovka. „Uvažuje se o tom od roku 1994, ale začalo se na tom dělat v roce 2001, kdy daly souhlas Lesy České republiky,“ připomněl starosta Nýdku Jan Konečný. „Projektová dokumentace pro územní řízení je v podstatě hotova,“ dodal s tím, že obec získala dotaci od ministerstva pro místní rozvoj ve výši 1,4 milionu korun a šest set tisíc činil vlastní vklad Nýdku. Po celý rok 2007 se zpracovávala takzvaná EIA, tedy hodnocení vlivu budoucí stavby na životní prostředí, do června 2009 podle starosty potrvá hodnocení Natury 2000 na polské straně Čantoryje. I to je totiž k povolení nutné.

Náklady na stavbu lanovky se odhadují na 300 milionů korun, Nýdek však počítá s výraznou pomocí Evropské unie. „Na druhé straně už lanovka je, pro turistiku by to znamenalo ohromný přínos. Navíc mezi státy padly hranice. Stavba je prioritou Nýdku, mikroregionu i Sdružení obcí Jablunkovska,“ připomněl Konečný. S konkrétními termíny je zatím opatrný. „Mohou nastat problémy s pozemky, s dotací, stát se může řada věcí. Ale to se bude řešit až potom,“ řekl redakci. (lew)

Jak na Velkou Čantoryji?
Nejbližší železniční stanice je v Bystřici nad Olší asi 5 kilometrů od Nýdku, kde jezdí i autobusy. Pěšky se zájemci mohou vydat po značených turistických značkách, z Nýdku je to 4,5 kilometru po červené a pak modré, z Vendryně 11 kilometrů po zelené a červené, na vrchol lze dojít i z Třince či Jablunkova. Na Čantoryji nevede značená cyklotrasa, autem je možný pouze dojezd do Nýdku.

Lysá hora je výrazná dominanta, kterou poznamenal i oheň

Bezesporu

nejvyšší dominantou a jakýmsi symbolem celého Moravskoslezského kraje je Lysá hora. Třebaže jde o „pouhou“ horu, co do pohnuté historie si rozhodně nezadá s jinými významnými místy v okolí.

Nejprve mezi sebou o „nadvládu“ nad vrcholem soupeřili němečtí a čeští turisté. Už na konci 19. století, v době, kdy turistika ještě byla v plenkách, tu němečtí turisté vystavěli a později rozšířili útulnu. Ta však začátkem sedmdesátých let do základů vyhořela, stejně jako před rovnými třiceti lety Bezručova chata, kterou čeští turisté postavili o něco později. Bezručovu chatu se dodnes nepodařilo obnovit a na nejvyšším beskydském vrcholu tak turistům slouží jen dvě menší restaurace – Šantán a Kameňák s omezenou možností ubytování.

Na Lysé nejprve „panovali“ Němci
Beskidenverein se těšil velkorysé podpoře ze strany ředitelství i lesní správy těšínských komorních statků. Již v roce vzniku tohoto německého spolku v roce1893 byli prof. Alois Schwarz, Karl Richter a prof. Alois Steiner vysláni jako deputace k direktoriu Knížecí komory těšínské, zastupované Rudolfem Bukowskim, od kterého se jim dostalo výrazné podpory. Mnozí členové Beskidenvereinu, například nadlesní J. Lipawský, lesmistr Liszt, oba z Frýdku, nadlesní E. Schwab z Morávky byli zaměstnáni u lesní správy komorních statků a zajišťovali povolení ke značení turistických cest, bezplatné dodávky dřeva a kamene na stavbu německých chat.

Již v roce 1880 byla na vrcholu Lysé hory postavena jednoduchá dřevěná stavba – poměrně primitivní útulna na památku prvního výstupu arcivévody Albrechta Habsburského. V roce 1893 se pak Beskidenvereinu podařilo získat stavební prostor pro výstavbu německé chaty na Lysé hoře, která měla prolomit dosavadní monopol Pohorské jednoty Radhošť při budování chat v Beskydech.

Ve stejném tempu jako při obstarávání potřebné parcely a stavebního materiálu probíhala výstavba chaty. Mezi 3. – 5. červencem 1895 na vrchol Lysé hory vystoupil arci-vévoda Fridrich Habsburg spolu se svou chotí Isabellou, dvěmi dcerami a s nezbytným doprovodem. O necelé tři týdny později zažil nejvyšší vrchol Beskyd – Lysá hora – velkolepou podívanou.

Krátce po jedné hodině odpolední dne 21. července 1895 se na vrcholu hory sešlo na pět set návštěvníků, které přivítala hornická kapela z Karlovy huti. Mezi přítomnými hosty nechyběli okresní hejtman Derlik, okresní soudce E. Wanitschek, zástupce těšínské komory. R. Bukowski, ředitel lesní správy Grimm a zástupci Sudeten-gebirsgvereinu a opavské pobočky Alpenvereinu.

Stavbu útulny vedl stavitel Rudolf Aulegk z Frýdku. Největší částkou na její realizaci přispěli arcivévoda Fridrich a sekce Beskidenvereinu – Moravská Ostrava, Vítkovice, Frýdek a Frýdlant nad Ostravicí. Včetně vybavení si stavba vyžádala 38 000 korun. Hosté se mohli ubytovat v šesti pokojích a ve dvou společných noclehárnách s celkovou kapacitou 40 lůžek. V mimořádné situaci zde najednou mohlo přenocovat až 55 osob.

Rozmáhajícímu se turistickému ruchu německá chata na vrcholu Lysé hory záhy nepostačovala, proto musela být záhy podstatně rozšířena. Frýdecká sekce na zasedání ústředního výboru Beskidenvereinu v Moravské Ostravě podala 8. října 1909 návrh na rozšíření dosavadní útulny arcivévody Albrechta.
Postavila se nová kuchyně, přistavěly se výčepní lokál, veranda, skladovací místnosti, nové pokoje a noclehárna a také byt pro správce chaty. Stavbu výhodnou půjčkou podpořila „Friedecker Spaarkasse“ a ministr veřejných prací přispěl subvencí 6 000 korun. Rozšířená chata byla slavnostně otevřena 3. září 1911. Sešlo se 400 hostů, k nejvýznamnějším patřil okresní hejtman Theodor Jelen z Frýdku. Uvnitř vznikl rozsáhlý sál, který byl na památku E. Wanitschka, předsedy frýdeckého odboru Beskidenvereinu, pojmenován „Wanitschek Saal“.

Po první světové válce musela být německá chata přejmenována. Nově byla označena jako „Slezská chata – Schlesier Haus“. Po druhé světové válce pak došlo k jejímu znárodnění. Naposledy patřila pod podnik „Restaurace Frýdlant nad Ostravicí“. Ke zkáze chaty došlo 28. prosince 1972 – jakákoli snaha chatu uhasit se minula účinkem, na jejím místě zůstaly jen ruiny.

Ani Bezručova chata nevydržela
Čeští turisté dlouhá desetiletí toužebně vzhlíželi k Lysé hoře – bohužel záměr postavit na této hoře také českou chatu se podařilo naplnit až v období první republiky. „Bezručova chata“ se tak stala symbolem „vlády nad Beskydami“.

Poprvé byl záměr stavby projednán 2. září 1932 na schůzi moravskoostravského odboru Klubu Československých turistů. Záměr a hrubý finanční plán ještě do konce roku schválila Pobeskydská župa. Konečně dne 12. ledna 1933 byla ustavena „komise Lysá“ pro stavbu chaty na Lysé hoře a také byl založen fond, na který mohly být posílány příspěvky. Ve veřejné soutěži zvítězil návrh architekta Františka Knoblocha, který byl velmi střízlivý a s nižšími náklady, nežli u konkurenčních projektů.

Bohužel finanční sbírka v rámci odborů Pobeskydské župy nepřinesla dostatek finančních prostředků – počítalo se s příjmem z této sbírky ve výši 450 000 korun. Stavba byla proto odložena o jeden rok, mnozí členové se však obávali, že by z ní mohlo sejít docela. Přesto se již v neděli 1. října 1933 v 11 hodin konala na vrcholu Lysé hory okázalá slavnost kladení základního kamene za účasti představitelů Zemského úřadu v Brně, okresních úřadů v Místku a Frýdku a asi tří tisíc lidí. Mezi významnými hosty byli například K. Schürer z ústředí KČST, okresní hetman Karel Cidlík, zemský vojenský velitel divizní generál Karel Husárek, generální ředitel Severní dráhy L. Jerie, vrchní soudní rada Jan Valeček z Brna, dr. Parma za Pohorskou jednotu Radhošť, předseda Pobeskydské župy H. Kožnar.

Pozdravný telegram zaslal na Lysou horu prezident Československé republiky T. G. Masaryk, originální zdravici poslal také Petr Bezruč: „Na Lysu se něchtělo, běželť syn v srpnu horami, něch je při Vas veselo a deň švarny budiž s Vami.“

Bezručova chata na Lysé hoře představovala nový typ turistického zařízení – horský hotel. Měla 8 pohostinských pokojů po 2 až 4 postelích, kapacita se dala zdvojnásobit. Součástí byl také byt nájemce chaty. Prostorná restaurace pojala až 120 turistů ve dvou oddělených jídelnách. Ve své době byla vybavena nejmodernějším zařízením – elektrických chlazením nápojů, americkými okny, telefonem. V chatě byla studená i teplá voda – elektrickými čerpadly se dopravovala od zdroje přes 110 metrů vysoko. Elektrickou energii přiváděl od Ostravské chaty pancéřový důlní kabel – vedení bylo trojfázové o napětí 3 000 V.

Vlastní stavba probíhala jeden rok, prováděla ji firma V. Nekvasil z Prahy společně s firmou bratří Špačků ze Slezské Ostravy. Sbírka na stavbu vynesla 357 146 korun, celkové náklady činily 616 766 korun. Ministerstvo obchodu přispělo 50 000 korun, stejný obnos věnovalo ústředí KČST v Praze, ředitelství Báňské a hutní společnosti v Ostravě věnovalo 20 000 korun. Neoficiálně byla chata otevřena ještě v prosinci 1934.

Zprovoznění chaty, která se považovala za vyvrcholení snah české turistiky v Beskydech, bylo provedeno slavnostním aktem 16. června 1935. Slavnosti se zúčastnilo takřka celé předsednictvo KČST – předseda Juraj Slávik, místopředseda P. Pásek a Bohumil Leederer. Dále byli přítomni frýdecký hetman František Cichra, místecký hejtman Karel Cidlík, zástupci zemské vlády, ředitelství státní správy lesů, Sokola, sokolské župy Moravskoslezské a další. Takřka symbolicky po čtyřiceti letech „nadvlády“ Beskidenvereinu na vrcholu Lysé hory dočkala se svého stánku také česká turistika.

Bohužel ani Bezručova chata neunikla zkáze a 11. března 1978 kolem 16. hodiny začala hořet. Všude byly spousty sněhu a na hašení nebylo ani pomyšlení – důkladná dřevěná konstrukce s trámovou příhradovou konstrukcí, pobitá napuštěnými prkny s hořlavými izolačními deskami s izolací z olejového papíru hořela jako papír.

A dnes? Jedna koncepce stíhá druhou, prozatím jen sutiny jsou odklizeny a shánějí se prostředky a povolení, aby mohla být postavena nová Bezručova chata. JAROMÍR POLÁŠEK