Někdy totiž pachatele neodradí ani to, že problémovou lokalitu kontroluje bezpečnostní kamera.

V Třinci je problémové náměstí
Vůbec nejproblémovějším místem v Třinci je podle městských policistů okolí náměstí Svobody, které jinak funguje i jako centrum kulturního dění.
Jen od ledna do března řešili třinečtí strážníci 346 přestupků, které nesouvisely s dopravou. Šlo například o problémy s opilými lidmi, projevy vandalismu, rušení nočního klidu či drobné krádeže.

„Statisticky se velká část přestupků týkala bezprostředního okolí náměstí Svobody. Řekněme, že jde o okruh do pěti set metrů od náměstí, ve kterém je centrum těch hospod. Z tohoto pohledu je to opravdu asi nejhorší místo,“ řekl redakci zástupce ředitele třinecké městské policie Drahomír Krečmer. „V nejlepším případě ti lidé jen křičí a někoho vzbudí, to je nejmenší škoda. Horší je, když kopou do košů a ničí stěrače a dveře aut, ale i dopravní značky. Pak už se do toho musí zapojit i technické služby,“ dodal Krečmer s tím, že na náměstí Svobody je nainstalována i jedna z bezpečnostních kamer. V prvních třech měsících letošního roku městská policie přijala 515 telefonických oznámení.

Čtyřicetitisícovému Třinci se nevyhýbají ani nejzávažnější zločiny, včetně vražd. Je logické, že se odehrávají v různých lokalitách. Zatím poslední vražda se odehrála letos v lednu v Dolní Líštné. O rok dříve, v lednu 2006, se vraždilo přímo v jedné z třineckých restaurací, shodou okolností jen pár desítek metrů od náměstí Svobody - třicetiletý muž tehdy v podniku ubodal svého vrstevníka. Na muže zaútočil kuchyňským nožem s dvaceticentimetrovou čepelí. V prosinci 2005 se v části Starý Borek našlo bezvládné tělo pětapadesátiletého muže, kterého na odlehlém místě u plynojemu ubili a ukopali dva mladíci. V únoru téhož roku se vraždilo kvůli penězům v rodinném domku v Neborech. (lew)

Frýdlant si na kriminální živly posvítí
Obyvatelé Frýdlantu nad Ostravicí se po letech dočkají osvětlení rizikových míst v centru Frýdlantu a bezpečněji se budou moci cítit i zdejší senioři.
Město totiž letos plánuje vydat na programy prevence kriminality téměř milion korun, přičemž osmdesát procent z této částky by mělo přijít ze státní dotace.

Zhruba 850 tisíc korun z celkové sumy spolkne osvětlení v lokalitě kolem Poštovní ulice včetně nasvětlení míst pro přecházení chodců a přilehlého parkoviště. „Osvětlení rizikových míst pomůže omezit páchání protiprávního jednání v této lokalitě a také sníží možnost střetu chodců s vozidly,“ uvedl ředitel místního okresního ředitelství policie Tomáš Václavík.

Kvůli tomu, aby město i policisté mohli prevenci kriminality účinně zacílit, policie vypracovala bezpečnostní analýzu města. „Místem s největším rizikem páchání trestných činů ve Frýdlantu nad Ostravicí zůstávají obydlená sídliště města, zejména sídlištní zástavba na ulicích Pionýrů, Bezručově a Palackého. Zde zaznamenáváme zejména případy vloupání do vozidel, bytů a sklepů. Jsou to lokality, kde také nejčastěji řádí výtržníci a vandalové a nejvíce zde dochází i k loupežným přepadením a majetkové trestné činnosti,“ shrnul zjištěná statistická data mluvčí frýdecko-místecké Policie ČR Ivan Žurovec. K dalším rizikovým místům, kde dochází k narušování veřejného pořádku, patří okolí místních restaurací s prodlouženou provozní dobou a výherními automaty, okolí nákupních center a obchodů zejména na Kadlčákově ulici. „Vandalové ve městě častěji řádili také v okolí základních škol,“ dodal Ivan Žurovec. Rizikové jsou i lokality kolem autobusového a vlakového nádraží, úřadů státní správy a okolí domova pro seniory.

Ze statistiky také vyplývá, že ve Frýdlantu nad Ostravicí vloni vzrostla kriminalita. Jen za loňský rok ve Frýdlantu nad Ostravicí s necelými deseti tisíci obyvateli policisté zaznamenali 533 trestných činů, což je o 126 více než v předchozím roce. Například v oblasti násilné kriminality policie vloni šetřila 26 skutků, což je o pět více než před rokem. Ve Frýdlantu častěji řádili i nenechavci. Majetkových trestných činů se ve městě událo 169, což je o 31 více než v předcházejícím roce. Zhruba o třetinu přibylo rovněž výtržníků a v neposlední řadě by se lidé měli obávat i obyčejných zlodějíčků. Prostých krádeží policisté vloni ve městě evidovali 99, což je o 25 více než před rokem. Zloději nejohroženější skupinou jsou přitom senioři, kteří se často stávají oběťmi nezvaných návštěv.

Naopak počet vloupání poklesl, těch Frýdlantští zažili „jen“ 45, což je o 2 méně než v roce 2006. Za vloupání si ovšem do značné míry mohou lidé sami. Mnoho lidí má totiž ještě pořád staré zámkové vložky, které pro zloděje nepředstavují žádný zásadní problém. „Hlavní vchody panelových domů navíc zůstávají ve dne i v noci otevřené a trestnou činnost usnadňuje i nevšímavost sousedů,“ konstatoval Ivan Žurovec.
Jednou z kriminálníky nejohroženějších skupin podle policistů stále zůstávají staří lidé. Jejich bezpečnost by proto měl zvýšit další preventivní projekt, na který město letos uvolní peníze. Senioři by pomocí přednášek, besed a informačních materiálů měli získat více informací, jak se mohou proti kriminalitě legálně chránit. (jr)

Kamery snížily počet krádeží
Kamerový systém v centru Jablunkova odradil po svém spuštění zloděje od krádeží kol. Digitální kamery, které jsou umístěny hned na dvou místech, si jablunkovští policisté nemohou vynachválit.

„Jednu máme na Mariánském náměstí. Protože je otočná, zabírá nám i Dukelskou ulici a sídliště. Díky druhé můžeme sledovat dění před prodejnami Albert a Penny marketem. Rovněž i okolí u nové pošty a Bukoveckou a Nádražní ulici,“ vyjmenoval před časem velitel Městské policie v Jablunkově Pavel Kufa, který za největší úspěch považuje to, že jim kamery pomohly prakticky úplně odstranit krádeže kol na Mariánském náměstí.

„Když jsme tady ještě kamery neměli, těch ukradených kol jsme řešili opravdu hodně. Zloději z nich dostali strach, což je jenom dobře. V loňském roce nám kamerový systém odhalil šestašedesát protiprávních případů, které by nám jinak unikly. Jednalo se i o různé pokoutné prodejce, kteří nabízeli pochybné zlato. K tomuto samozřejmě neměli povolení,“ pochvaloval si velitel Pavel Kufa. (sru)

V nebezpečných lokalitách policie řeší více případů
Inspektor Městské policie ve Frýdku-Místku Henryk Heczko doporučuje, aby se lidé v nočních hodinách nevydávali do ulic, o kterých se všeobecně ví, že v nich nejen v tuto dobu není bezpečno.

Ve Frýdku-Místku musejí policisté řešit více případů v několika čtvrtích. Například se jedná o ulici Míru, osadu Berlín a Slezskou. Mezi další místo, které se stalo nechvalně známým kvůli brutální vraždě mladé ženy v sázkové kanceláři, je prostranství kolem Kulturního domu Válcoven plechu ve Frýdku. „Navíc se hodně pochybných individuí stahuje k marketům, protože v nich mohou koupit levný alkohol. Většinou spí ve stanech, takže se snadno a velice rychle přemísťují. Pokud se opijí, často vůbec nevědí, co dělají. I proto všem doporučuji, aby se do těchto míst nevydávali sami,“ důrazně varoval inspektor Městské policie ve Frýdku-Místku Henryk Heczko.

Nad bezpečností v problémových lokalitách ve Frýdku-Místku dohlíží celkem jednadvacet kamer. V dohledné době by chtěli strážníci počet kamer ve městě ještě o několik navýšit. (sru)

Problémy jsou i v osadě Berlíně
Ve Frýdku-Místku jsou dvě větší lokality, ve kterých žijí Romové – na ulici Míru a v takzvané osadě Berlín. Protože tu bydlí i s takzvanými „gádži“, není mnohdy o konfliktní situace nouze.

„A to zdůrazňuji, že vůbec nejsem žádný rasista. Bydlím tady už skoro šest let, takže o soužití s Romy mohu dlouho vyprávět. Někdy je to s nimi opravdu šílené. Není to nic pro slabé nátury. Jsem rád, že jsem si díky hypotéce mohl pořídit rodinný domek, do kterého se odtud už brzo odstěhuji,“ rozvyprávěl se pětatřicetiletý J. P. z Frýdku-Místku, jehož jsme zastihli před jedním ze zdejších oprýskaných domů.

Jak dále dodal, nejvíce jej „sousedé“ obtěžují v nočních hodinách. „Řekl bych, že jim noční klid absolutně nic neříká, protože často hulákají jako na lesy až do rána. Nedá se v tom spát. Další věc, která mi na nich hodně vadí, je ta, že odpadky vysypávají, kde se jim zrovna zamane. Popelnicím se vyhýbají velkým obloukem. Raději si založili černou skládku na soukromém pozemku, kde se už kupí pořádná hromada bordelu,“ stěžoval si dále muž, jenž nemohl opomenout ani drobné krádeže.

„Mně naštěstí nic neukradli, jenže sousedovi ze zahrady už šlohli několik věcí,“ podotkl. Nejvíce živo je tady podle něj v letních měsících. „Jejich specialitou je, že si vytáhnou před barák židle, na kterých pak popíjejí a klábosí. Vůbec jim už ale nevadí, že zatarasí příjezdovou cestu, takže s auty musíme kolem nich doslova kličkovat,“ poukázal muž na další nešvar. Romové, kteří zde bydlí, na tyto připomínky mají poněkud jiný názor.

„Nemůžou nás přece házet do jednoho pytle, protože všichni nejsme stejní. Uznávám sice, že obecně jsme hádavější a hlučnější, ale to jsou snad i někteří gádžové. Pokud se mám vyjádřit k té skládce, která se nám tady rozrůstá, ta je dílem všech. Harampádí tady nerozhazujeme jen my. Taky je hloupost tvrdit, že se všichni přiživujeme na sociálních dávkách. Já třeba zaměstnání mám,“ bránila Romy sedmadvacetiletá Kristýna Kuřitková, která pracuje jako provozní.

Její o dva roky mladší kamarádka Drahomíra Pípová, která na Berlíně bydlí už osm let, práci sice nemá, jenže se ji snaží hledat. „Takže teď si zase můžu postěžovat já. Když totiž žádám o nějaké místo, vždy cítím od bílých odstup, protože jsem černá. To je diskriminace,“ hájila se Drahomíra Pípová. (sru)

Jana Rumianová,

Marek Cholewa,

Martin Šrubař