Za odpadky platí lidé v Třinci již několik let maximální možný poplatek 500 korun. Skutečné náklady na hlavu však loni přesáhly 958 korun. Ani v minulých letech to nebylo o moc veselejší (2005 - 789,41 koruny, 2006 - 873,22 koruny na jednoho obyvatele).

„Pokud se mám vyjádřit k možnosti zvýšit poplatek na jednoho občana, určitě bych zvýšení navrhla,“ míní šéfka odboru životního prostředí v Třinci Jana Gawlasová. Ožehavé téma bylo dlouho považováno za politicky neprůchodné a před krajskými volbami se o něm nehovoří. Před časem tabu částečně prolomil ministr životního prostředí Martin Bursík, jenž chce ve všech obcích dostatek nádob na veškeré odpady. Jejich nákup a dražší místo na skládkách hodlá obcím nahradit tak, že si budou moci vybrat víc peněz od obyvatel. Nově by to mělo být až 750 korun. „Novela už vyšla, ta to neřeší, ale připravuje se úplně nový zákon o odpadech. Poplatky však rozhodně od 1. ledna 2009 vyšší nebudou,“ poznamenala Gawlasová.

V kurzu jsou bioodpady
Obyvatelé hutnického města mají možnost třídit prakticky vše, co dnešní technologie a finanční možnosti umožňují. „U rodinných domků a v okrajových částech je v roztroušené zástavbě zaveden pytlový sběr papíru a plastu, doplněny jsou nádoby na sklo, v sídlištní zástavbě jsou umístěny nádoby na plast, papír, sklo bílé a barevné,“ uvedla Jana Gawlasová. Dodala, že v roce 2006 byl sběr bioodpadu ze zahrad doplněn o nový projekt sběru biologicky rozložitelných odpadů z domácností „Občané, kteří mají zájem, obdrží košík pro separaci bioodpadu, včetně biologicky rozložitelných sáčků, které po naplnění odloží do nádob na bioodpad,“ uvedla.

Letos v květnu byl zahájen sběr bioodpadu ze zahrad do plastových pytlů ve dvou čtvrtích (Kamionka a Lyžbice za tratí), sezónní svoz bioodpadů přímo od rodinných domků trvá od května do října. „Občané města mají možnost během celého roku od pondělí do soboty možno odevzdávat veškeré komunální odpady na sběrném dvoře v Oldřichovicích na Tyrské,“ poznamenala Jana Gawlasová.

Město Třinec a odpady:

Náklady v roce 2006 činily 33 125 476 korun (pouze občané, bez nákladů na zařízení města, podnikatelé v systému), tj. 873,22 koruny/občana. Příjmy v roce 2006 tvořily: příjem z místního poplatku za odpad od občanů 17 590 543 korun, příjem z EKO-KOMu 4 271 599 korun, příjem za třídění elektrozařízení 24 122 korun. Zbytek hrazen z rozpočtu města.
Náklady v roce 2007 činily 36 096 672 korun (pouze občané, bez nákladů na zařízení města, podnikatelé v systému), tj. 958,56 koruny/občana. Příjmy v roce 2007 tvořily: příjem z místního poplatku občanů 17 401 196 korun, příjem z EKO-KOMu 5 719 077 korun, příjem za třídění elektrozařízení 55 737 korun. Zbytek hrazen z rozpočtu města. (zdroj: Městský úřad Třinec)

(množství vytříděného odpadu v Třinci viz galerie)

Za odpady doplácí i Frýdlant
Za odpadky každého občana Frýdlant letos doplácí přes osmdesát korun. Město však nedotuje úklid odpadků proto, že by bylo tak štědré, ale protože více peněz od lidí žádat nemůže. Částka, kterou tu lidé za svoz odpadů zaplatí, je nejvyšší, jakou povoluje zákon. Podle radních však přesto nestačí na úhradu skutečných nákladů a likvidaci komunálního odpadu musí město částečně dotovat ze svého rozpočtu.

Oproti loňským 484 korunám Frýdlanťané letos za odpady platí rovných pět set korun. Polovina z této částky je paušál za osobu a rok a ve Frýdlantu zůstává na maximální zákonné hranici 250 korun. Druhá polovina se vypočítává podle skutečných nákladů obce na sběr a svoz netříděného odpadu v předchozím roce.

„Skutečné náklady na sběr a svoz odpadů vloni činily více než tři a půl milionu korun. Když tyto náklady rozúčtujeme mezi zhruba deset a půl tisíce poplatníků, dojdeme k částce 334 korun na osobu. Podle zákona o místních poplatcích však může tato částka činit maximálně 250 korun,“ vysvětlil místostarosta Frýdlantu nad Ostravicí Bohumil Dolanský (KDU-ČSL). Město tak letos za svoz a likvidaci odpadů každého občana nebo chataře doplácí 84 korun ze svého rozpočtu. Svoz a likvidaci odpadů se ve Frýdlantu zajišťuje rakouská společnost AVE CZ.

Ve Frýdku-Místku platí lidé méně
Ve Frýdku-Místku jsou na tom občané o osm korun lépe. Za svoz a likvidaci komunálního odpadu městu platí 492 korun za rok, lidé starší sedmdesáti let ovšem zaplatí jen 252 korun.

„Od poplatku jsou osvobozeni například studenti, kteří jsou ubytováni mimo své trvalé bydliště. Dále také lidé, kteří se v příslušném kalendářním roce prokazatelně zdržují déle než tři čtvrtě roku v zahraničí a částečně také rodiny s více než třemi dětmi, kdy za čtvrtého a dalšího potomka již platit nemusejí,“ upřesnila mluvčí magistrátu Jana Matějíková. O odpadky se tu lidem stará společnost Frýdecká skládka, kterou vlastní město.

MAREK CHOLEWA
JANA RUMIANOVÁ

Jablunkov dal zakázku své firmě

Jablunkov (lew) - Odpady v Jablunkově začala od září svážet městská společnost TS-technické služby. Radnice totiž po deseti letech vypověděla smlouvu firmě Nehlsen, která působí i v řadě okolních obcí.

Třineckou firmu Nehlsen zkritizoval už loni na jaře jablunkovský radní Tomáš Hanzlík. Fotografie, které tehdy předložil svým kolegům, údajně dokazovaly, že Nehlsen svou práci nezvládá. „Vyčištěné stanoviště si představuji jinak,“ tvrdil Hanzlík.

Podle něj město v souvislosti s odpady ročně přicházelo o stovky tisíc korun. „Ceny nešly nijak dramaticky nahoru. Myslím si, že příjmy a výdaje můžeme ukočírovat tak, abychom služby nedotovali,“ prohlásil Tomáš Hanzlík. Jako zaměstnanec TS-technických služeb tvrdil, že stížnost s touto firmou nijak nesouvisí. TS totiž před rokem ani nemohly zmíněné služby poskytovat. „Nemohou se přihlásit ani do výběrového řízení,“ upozornil Hanzlík.

Městská firma přesto letos zakázku v řádu milionů korun dostala. Radnice totiž výběrové řízení sice vyhlásila, později ale soutěž zrušila. Zároveň rozhodla, že Jablunkov začne využívat právě služeb své organizace.

„Do výběrového řízení se přihlásily dvě firmy, z toho jednu musela hodnotící komise pro neúplnost vyřadit. Komise proto neprovedla hodnocení nabídek, neboť by hodnotila pouze jednu,“ řekl před časem redakci místostarosta Jablunkova Stanislav Jakus. Valná hromada společnosti TS-technické služby, v níž je město jediným akcionářem, poté pověřila představenstvo, aby firma rozšířila podnikání o nakládání s odpady. Aby mohla odpady od 1. září svážet, investovala městská firma v létě asi pět milionů korun.

„Nějaké větší problémy zatím nebyly, samozřejmě něco se řeší za pochodu. Jsou lokality, kde velký kuka vůz nedojede. Řeší se to přibližování popelnic. Pokud se nám podaří získat dotaci na menší vozidlo, tak už s tím nebude problém,“ uvedl minulý týden místostarosta Jakus.

„Osobně se domnívám, že rozhodnutí jablunkovské radnice je z dlouhodobého hlediska neprofesionální a hájí zájmy jednotlivců a ne obecné zájmy celého regionu,“ řekl redakci třinecký senátor a zastupitel a dlouholetý člen dozorčí rady Nehlsenu Igor Petrov.

Podle jednatele Nehlsenu Tomáše Sabovčíka počet svozů v Jablunkově určovalo město – a byl jednoznačně nedostatečný. Upozornil, že po četných urgencích a výzvách společnosti Nehlsen poslal Jablunkov firmě dopis, že odpad vedle nádob má být v případě potřeby odstraněn.

„Někteří občané či živnostníci situaci řešili tím, že odpad odkládali vedle kontejnerů, nejraději mimo obytnou zástavbu. Je zcela jasné, že ve dnech, kdy docházelo k zvýšené produkci odpadu, byla tato ,šetřící strategie´ nejvíce viditelná,“ upozornil Sabovčík. Připomněl, že každé dva roky dochází k růstu poplatků za uložení na skládku, navíc cena nafty v letech 2004 - 2007 vzrostla o třicet pět procent.

Petrov: Jablunkov řeší okamžitou cenu

Hutnické město má v Nehlsenu padesátiprocentní podíl. Igor Petrov, který Třinec ve firmě zastupuje, si myslí, že kraji chybí nová koncepce nakládání s komunálním odpadem.

„Projekt Nehlsenu není projektem třinecké radnice, ale dílem odborníků, kteří se dlouhodobě zabývají problematikou komunálního odpadu,“ upozornil Petrov. „Třinecká radnice pouze využívá služeb této společnosti. Vlastnické vztahy nezasahují do profesních a profesionálních rozhodnutí firmy. Umožňují však kontrolu ekonomických ukazatelů a tím za celý region hlídá město Třinec oprávněnost obchodní politiky firmy,“ dodal. Proč rozhodnutí Jablunkova považuje za neprofesionální?

„Evropská zkušenost jednoznačně ukazuje, že komplexní služby lze nabídnout pouze v rámci regionálního řešení tohoto problému. Mám na mysli především vztah tří směrů nakládání s komunálním odpadem. Dnes je cenové pořadí: skládka – spalovna – třídění, ale je to dobře? Nově chystaný zákon sleduje evropské trendy a já pevně věřím, že v cenách obrátí pořadí do podoby: třídění – spalovna – skládka,“ poznamenal. „Samozřejmě to vše musí fungovat v konkurenčním prostředí, ve kterém se firma Nehlsen určitě nachází. Jablunkov řeší okamžitou cenu v jednotlivém místě. Dlouhodobý konečný efekt je však v ochraně životního prostředí v celém regionu,“ dodal Petrov.

Nehlsen má smlouvu s Třincem, dvaceti obcemi v oblasti i průmyslovými podniky. Hutnické město přitom zaplatí ročně zhruba 45 procent tržeb společnosti, u Jablunkova to byla necelá dvě procenta. V regionálním tisku se přitom již objevila informace, že Jablunkovští by časem chtěli svoje služby nabídnout i spádovým obcím – Horní a Dolní Lomné, Bukovci nebo Hrčavě, protože „popelářská tradice“ TS-technických služeb tady už v minulosti byla.

Mohou TS konkurovat Nehlsenu? „Krátkodobě ano, dlouhodobě je i projekt Nehlsenu neudržitelný, pokud Moravskoslezský kraj nepřijme koncepci nakládání s komunálním odpadem, která bude v souladu s nově přijatou legislativou. Chceme snad nadále ukládat odpad na skládky, případně spalovat v ekologicky nevyhovujících spalovnách? Co je v této situaci cena za odpad? Ale zastupitelstvo samozřejmě hájí zájmy svých občanů. Zájmy dnešní, nebo budoucí?“ prohlásil Petrov.

Jakus: Žádná činnost nemá být ztrátová
Místostarosta a předseda dozorčí rady TS-technických služeb Stanislav Jakus obhajuje rozhodnutí jablunkovské radnice s tím, že jeho výsledek lze hodnotit až za rok.

„Žádná činnost se nedělá proto, aby byla ztrátová. Technické služby jako takové vždy končily v plusu, také díky přísunu peněz z pronájmů, a dividendy šly do rozpočtu města. Věříme tomu, že právě díky této činnosti budeme platit méně ve výdajích. A samozřejmě hospodářské výsledky by měly být lepší než dosud,“ tvrdí Stanislav Jakus.

„Několik let monitorování svozu nám dalo podnět k přehodnocení platby. Firma Nelsen účtovala městu částky za sběrné nádoby – počet nádob krát četnost svozu. Firmě TS-technické služby platíme za skutečné odvezené a uložené množství v kilogramech na skládce. Tím máme zajištěnu motivaci technických služeb čím největšího množství odpadu při pravidelném svozu. Nemělo by docházet k tomu, že případné přeplněné nádoby nebo odložené odpady u kontejnerů nebudou odvezené,“ uvedl.

Dodal, že od září došlo i na změny v četnosti svozu. „Nejsou již svozy jednou za tři týdny, neboť kolem takových popelnic v jiných intervalech projížděly sběrné vozy, které stejně tyto trasy jezdily,“ poznamenal jablunkovský starosta. Podle něj má představenstvo firmy dlouhodobý úkol rozšířit svoji podnikatelskou činnost, a jde tedy o jednu z možnosti. „Výsledek rozhodnutí budeme moci hodnotit v příštím roce,“ zdůraznil.

Poplatek ve městě činí 494 korun na osobu za rok. Rozdíl mezi příjmy a výdaji města v odpadovém hospodářství skončil loni schodkem 793 tisíc korun. V Jablunkově věří, že odvoz odpadů může být samofinancovatelný.

K TÉMATU:

V třídění patří ke špičce

Region (lew) - V Ostravě se před časem předávala ocenění nejlepším obcím a městům Moravskoslezského kraje v separaci komunálního odpadu. Třetí ročník akce ovládli zástupci třinecko-jablunkovského regionu.

V kategorii měst nad čtyři tisíce obyvatel suverénně zvítězil Třinec, na 3. místě byl Jablunkov a 6. skončila obec Bystřice. „Pro nás je to velký úspěch, vždyť jsme šestí z více než 300 obcí kraje. V této chvíli možná třídění odpadu není zcela rentabilní, v budoucnu se ale situace obrátí,“ myslí si bystřický starosta Ladislav Olšar. Ten si naopak spolupráci s Nehlsenem pochvaluje.

„Obce, které naučí občany odpad třídit, budou výrazně méně platit za likvidaci směsného komunálního odpadu, protože jej bude méně než u obcí, kde je separace odpadů nízká. Když jsme před čtyřmi lety začali spolupracovat s firmou Nehlsen, od Ekokomu jsme nedostávali za vytříděný odpad ani korunu. Poté, co firma Nehlsen vstoupila do Bystřice, dostáváme částku 320 tisíc korun ročně od Ekokomu za vytříděný odpad. Tento příspěvek nám snižuje náklady spojené se zajištěním systému nakládání s odpady,“ dodal Olšar.

Přečtěte si také:

Odpady z Jablunkova se budou vozit na Karvinsko

Jablunkov vypověděl smlouvu Nehlsenu