„My jsme se tam nejdříve bavili velice všeobecně. Docházela mi trpělivost, pokládali nás za lidi, kteří toho moc neví. Museli být překvapeni, do jakých konců to u nás v Třinci a Českém Těšíně spěje,“ popisuje Roman Bujok, šéf sdružení OSBT, které zastupuje významnou část nájemníků.

Říká, že ze strany firmy CPI Byty „to není dohoda, ale diktát“. A že řada sporů o určení nájemného skončí u soudu. Bujok připustil, že působil trochu neomaleně, ministrovi prý ale nutně potřeboval situaci kolem CPI více přiblížit. „Neměl jsem na výběr, bohužel jsem se „rozjel“ a tu situaci, která u nás je, jsem popsal dost brutálně. Řekl jsem mu, že to, k čemu CPI naše nájemníky vyzývá, je na hraně zákona a dobrých mravů. Že je to v podstatě nátlak, aby občané podepisovali dodatky ke smlouvě. Z toho, co navrhují, oni prostě nesleví, a spěje to nějakým způsobem k soudu, na což své členy připravujeme,“ pravil Bujok.

Ministerstvo pro místní rozvoj (MMR) v tiskové zprávě ujišťuje, že se snaží o zprostředkování dialogu obou stran. „Dlouhodobě spolupracujeme se sdruženími nájemníků i majitelů domů a snažíme se na obou stranách ,mírnit vášně´,” uvedl Kamil Jankovský. Nájemní vztah je podle něj smlouvou mezi rovnocennými stranami, které mají svá práva i povinnosti. „Nájemníci se nesmí nechat zastrašit případným agresivním vyjednáváním ze strany majitelů. Pokud cítí, že se jim děje křivda, nebo je na ně vyvíjen nepřiměřený nátlak, zákon jim dává cestu, jak se bránit, včetně soudního sporu,“ zdůraznil po schůzce ministr a zopakoval, že nájemníci „nesmí podlehnout nátlaku“.

Společnost CPI Byty má v Třinci a Českém Těšíně asi 4,5 tisíce bytů. O výši smluvního nájemného začala s lidmi vyjednávat v září. Bujok říká, že CPI „se ohání“ tím, že dodatek ke smlouvě už podepsalo 30 procent oslovených nájemníků. „To je zkreslené. My máme informace, že to podepsalo méně než padesát ze stovek oslovených osob,“ soudí Bujok.

Mluvčí celé skupiny CPI Michaela Winklerová ale s jeho tvrzením nesouhlasí. „Společnost CPI Byty nikdy nezveřejnila procento a množství dohod o navýšení regulovaných nájmů. Situace se mění každý den a do konce roku mají nájemníci stále čas s námi o dohodě jednat. Ráda bych však v této souvislosti prozradila jeden zajímavý fakt: sdružení nájemníků existují v mnoha dalších městech a je poměrně zajímavé, že vedení některých sdružení, přestože vyzývá své členy k bojkotu jednání s CPI Byty nebo nedohodě, dodatky o navýšení nájmů podepsalo. Proto bychom nájemníky rádi vyzvali: přijďte k jednání, vyslechněte si všechny informace a pak se v klidu a svobodně rozhodněte,“ reagovala mluvčí. Zástupce CPI na schůzku nikdo nepozval, byť oslovili náměstka pro územní a bytovou politiku Miroslava Kalouse.

„Je nám to líto, v tuto chvíli tedy hledáme termín pro společné setkání pana náměstka Kalouse a zástupců CPI Byty,“ řekla Winklerová. Odmítá, že by společnost CPI Byty navrhovala dohody o zvýšení nájemného formou diktátu. Podle CPI přichází MMR se svou snahou o doporučení, jak celou záležitost řešit, „poněkud opožděně“.

Aktuální situaci známe, říká poslanec

Jedním z iniciátorů schůzky na MMR v Praze byl třinecký poslanec Jiří Rusnok (Věci veřejné). Říká, že deregulace není důvodem k uzavření nové smlouvy.

Klub strany Věcí veřejné Třinec dokonce k setkání vydal oficiální tiskovou zprávu. Informace, jak vyjednávání probíhá, má takzvaně z první ruky. „Jsme seznámeni s aktuální situací, protože dva členové našeho klubu patří mezi nájemníky bytů CPI,“ sdělil redakci Jiří Rusnok.

Dodal, že na MMR dorazili kromě zástupců OSBT i představitelé občanských sdružení nájemníků bytů CPI z Litvínova, České Lípy a Ústí nad Labem. Podle Rusnoka se seznámili s novinkami ve vládou schváleném občanském zákoníku, ale i s informacemi k chystaným cenovým mapám. „Během schůzky zástupci nájemníků vznesli řadu dotazů a obav k chystané deregulaci nájemného a k postupu majitele nájemních bytů, společnosti CPI,“ stojí v tiskové zprávě Klubu strany VV Třinec.

„S ohledem na těžkou ekonomickou situaci některých nájemníků a přemrštěným požadavkům ze strany CPI věřím, že se podaří, ať již dohodou, nebo soudní cestou, stanovit přiměřené nájemné, které budou schopni a ochotni nájemníci ze svých příjmů uhradit,“ řekl Jiří Rusnok.

Dodal, že se tím omezí i počet případných nových žádostí o příspěvek na bydlení, jejichž nárůst má negativní dopad na stání rozpočet. Jasno má i jeho stranický kolega, poslanec David Kádner, který se schůzky na MMR rovněž zúčastnil. „V žádném případě nedoporučuji podepisovat dodatky ke smlouvám v takovém znění, v jakém jsou zasílány nájemníkům. Jedná se o pouhý nátlak a vyhrožování, protože sami majitelé bytů ví, že tyto ceny jsou neadekvátně nadsazené,“ míní Kádner. Nájemníky ubezpečuje, aby se nebáli odmítnout podepsat smlouvu i za cenu soudního řešení sporu.

Poslanci říkají, že právě pro tyto případy MMR vytvoří cenovou mapu, a doufají, že se podaří uspořádat podobnou schůzku i za účasti majitelů společnosti CPI Byty. O problému ví také třinecká starostka Věra Palkovská. Podle svých slov chce řešit možné sociální dopady zvýšení nájemného v bytech, které patří právě CPI.

Developerská a realitní skupina CPI Group, kterou vybudoval miliardář Radovan Vítek, loni vykázala zhruba miliardový zisk. V roce 2008 CPI Group vydělala 1,7 miliardy korun. Rekordní byl pro skupinu rok 2007, kdy zisk po zdanění dosáhl přibližně 3,8 miliardy korun. Vlastníkem CPI Group je Milada Malá, matka Radovana Vítka, a britští investoři, kteří do CPI Group vstoupili na konci roku 2007 čtrnácti miliardami korun. CPI Group vlastní nebo spravuje přes deset tisíc nájemních bytů a je tak po RPG Byty druhým největším soukromým poskytovatelem nájemního bydlení v Česku. Podle časopisu Týden CPI dále vlastní hotely s více než sedmi tisíci lůžky, přes dva miliony metrů čtverečních pozemků a desítky tisíc metrů čtverečních ploch pro maloobchod.

Soudní spory už od ledna

Firma CPI Byty zahájila 13. září individuální pohovory o nové ceně nájemného. To je dosud v Třinci a Českém Těšíně stejné, a to 38 korun za metr.

„Zvýšení regulovaného nájemného na takzvané smluvní se od ledna 2011 dotkne bytů, u nichž výši nájemného do této chvíle určoval stát,“ uvedla mluvčí skupiny CPI Michaela Winklerová s tím, že společnost si od deregulace slibuje především narovnání vztahů mezi pronajímatelem a nájemcem. A více prostředků na investice do bytového fondu.

„Chceme, aby smluvní nájemné odráželo stejné podmínky, jako je tomu v případě tržního, tedy velikost bytu, atraktivitu lokality, dostupnost a podobně. Naše představa je, že by se smluvní nájemné pohybovalo mezi 40 a 80 korunami na metr čtvereční, v závislosti na uvedených podmínkách. Proto chceme jednat s každým nájemníkem zvlášť,“ tvrdí Daniel Bacík, jenž řídí obchodní politiku firmy CPI Byty.

„Uvědomujeme si, že kvůli sociálním dopadům nelze regulované nájemné okamžitě dorovnat na hladinu tržního. Smluvní nájemné představuje určitý mezistupeň. Jeho postupným navyšováním bychom chtěli tržních nájmů dosáhnout do tří let.“

Zástupci sdružení OSBT ale trvají na tom, že částka 40 korun na čistém nájemném za metr čtvereční je zcela dostatečná, jelikož nedochází k opravám.

Podle předsedy OSBT Romana Bujoka je pravděpodobné, že soudních sporů o určení nájemného budou stovky. „Jak to bude probíhat, nevíme. Neví to nikdo,“ konstatoval. Tvrdí, že nájemníkům CPI je „natvrdo vyhrožováno“ jedním nálezem Ústavního soudu. „My těch nálezů, které svědčí ve prospěch nájemníků, máme 55. Počítáme to na kila,“ řekl doslova Bujok s tím, že by jej příliš nepřekvapilo, kdyby firma první spory o určení nájemného dala k soudu už první lednový týden.

„Na jejich místě bych asi udělal totéž, i když podotýkám, že je to brutální,“ míní.

Přijďte o půlnoci, stálo v pozvánce

Čtyřicátník Bořivoj F. nevěřil svým očím. Firma CPI nedávno jeho přítelkyni oznámila, aby na jednání k výši nájemného přišla 4. prosince o půlnoci.

„Za dva tři dny se omluvili s tím, že pohovor bude v sobotu 4. prosince, ale v osm hodin ráno. Což si myslím, že je taky nereálné. Já se tomu směju, v sobotu oni nikdy nedělají,“ řekl Bořivoj F., jehož celé jméno redakce zná.

Žije ve Frýdku-Místku, jeho partnerka však bydlí v Třinci. „Ona je samoživitelka. Chtějí jí to zvednout z 38 korun na 80, to je zvýšení přesně o 111 procent. Bydlí přitom v nejšpinavější části města – u autobusového stanoviště,“ naznačil Bořivoj F.

Chce být osobně u všech jednání, a proto si obstará plnou moc. „I když tam nikdo nebude, v tu sobotu tam přijdeme i se dvěma dětmi,“ konstatoval. Zmíněný nájem, který navrhuje CPI, je podle něj nesmyslný, za „strop“ pro rok 2011 označil částku 45 korun za metr. V dalších letech je prý pár ochoten přistoupit na částku 50 až 60 korun. „Měl jsem státní byt, pak družstevní, žil jsem i v soukromém bytě. Ale to, jak jedná CPI, jsem nezažil. Arogance, sprostota, hrubost,“ pravil. Byt i celý dům jsou podle něj v žalostném stavu. „Když tam přišel elektrikář, tak se zděsil. V katastrofálním stavu je kompletní elektrika, okna se rozpadávají, nejde zjistit, kolik kdo protopí,“ shrnul.

Myslí si dokonce, že v Třinci se může časem opakovat známá tragédie z roku 1984, kdy výbuch plynu kompletně zničil jeden z domů. „Klidně napište, že já jsem přesvědčen o tom, že se něco podobného stane a že to bude dům CPI,“ tvrdil tento týden redakci. Šéf OSBT Roman Bujok má na pozvánky, které se týkaly neobvyklých termínů jednání, svůj názor. „Těch lidí byly desítky, masově byli pozýváni na jednu hodinu ráno, na 3.30 a podobně. Bylo zvláštní, že CPI se pokoušelo o omluvu, což běžně nedělá. Z mého pohledu to ale bylo účelové.“

Zřídili sociální fond

Od ledna 2011 mohou nájemníci společnosti CPI Byty ve všech regionech v případě stavu sociální nouze čerpat pomoc ze sociálního fondu společnosti. Pro rok 2011 do něj firma vyčlenila jeden milion korun.

Společnost CPI v minulých dnech oznámila, že přistoupila ke zřízení fondu z důvodu zvýšených obav nájemníků z nadcházejícího růstu cen regulovaných činží. V takzvané sociální nouzi však končí lidé z často odlišných důvodů, jako jsou například zdravotní obtíže, dlouhodobá nezaměstnanost, rozchod partnerů nebo různé pojistné události. Firma uvádí, že jen v tomto roce odpustila svým nájemníkům dluhy v celkové výši 380 tisíc korun.

„Jsme si vědomi toho, že se člověk může do obtíží dostat i bez vlastního přičinění. Pokud se nájemníci dostanou do svízelné životní situace a mají zájem ji řešit, chceme jim podat pomocnou ruku,“ komentoval vznik fondu obchodní ředitel společnosti Daniel Bacík. Sociální fond společnosti CPI Byty je podle něj určen všem nájemníkům, kteří se dostanou do sociální nouze, a nemohou proto dostát všem závazkům vyplývajícím z nájemní smlouvy. „Nemáme v úmyslu nahrazovat roli státu a existující sociální pomoc. Mohou však nastat případy, kdy i nepatrná pomoc ze strany pronajímatele usnadní nájemníkům další kroky při řešení jejich problému také s úřady,“ řekl Bacík. I z toho důvodu mohou nájemníci žádat o pomoc ze sociálního fondu výhradně na poplatky, nikoliv na samotnou výši nájemného. Podmínkou je dosavadní řádné plnění povinností nájemníka.

Žádat o zproštění poplatků z důvodu sociální nouze lze prostřednictvím formuláře, který bude k dispozici na webových stránkách společnosti CPI a v tištěné podobě v klientských centrech.