Adéla Jonáková z Lesů České republiky.Adéla Jonáková z Lesů České republiky.Zdroj: Deník/VLP Externista„Diváky by u svého vypouštění nesnesli, tetřevi jsou totiž strašně plaší, doslova by zešíleli,“ řekla Adéla Jonáková z Lesů České republiky. Vystudovala biologii, působila v ostravské zoologické zahradě a před rokem přijala místo “tetřevnice”. Působí v lokalitě Řepčonka v obci Krásná v Moravskoslezských Beskydech „V republice mám takové zařazení jen já v Beskydech a jeden kolega na Šumavě,“ doplnila Jonáková.

S obnovením beskydské populace tetřeva hlušce se začalo mezi lety 2015 a 2017, kdy tu bylo vysledováno dvacet kusů. „Teď jsou to řádově nižší desítky,“ upřesnil lesní správce Tomáš Peka. Z odchovaných a do přírody vypouštěných ptáků podle něj přežilo jen necelých padesát procent. Tetřevy v Moravskoslezských Beskydech pomáhali zachraňovat kohouti a slepice z Wisly v Polsku či z oblasti Kysuc na Slovensku.

Restaurace Ondráš ve Sviadnové.
Ondráš ve Sviadnově: zámecký styl i poctivá maďarská gulášovka a dobré pivo

Chovná stanice v Řepčonce je vytvořená na míru. Je zde jak voliéra pro období tokání a rozmnožování, kdy si samice vybírají mezi samci, tak pro hnízdění a snášení vajec. Další prostory – aklimatizační – vznikly přímo v lesích, tam kde se tetřev vyskytuje.

Kvůli jeho ochraně platí na hoře Trávný zákaz vstupu pro turisty, lesáci zde zrušili značky. Totéž, jak upozornil správce Tomáš Peka, bylo zavedeno i na Slavíči a v Mazáckém Grúni pod Lysou horou. Cílem je domestikovat zde tetřevy, podobně jako dříve krkavce.

Tlumení predátorů

„Tam, kde odchované kusy vypouštíme, tlumíme predátory, hlavně lišky, kuny. Ale i divoká prasata, která ničí tetřeví hnízda na zemi,“ upřesnil Jakub Filipiec vypomáhající ve stanici v Krásné. Podařilo se mu částečně sblížit s velkým samcem, který tu zůstává jako chovný.

Strážci vrcholu Ondřejník - Ondra a Hanička - oslavili první rok ve výšce 964 m n. m.
Turistický deník: Ondřejničtí strážci Ondra a Hanička slaví první narozeniny

„Kohouti a slepice žijí kromě období toku prakticky odděleně,“ popisuje detaily ze života tetřeva lesák Jakub Filipiec. Počet snášených vajíček je prý vysoký, mezi pěti až patnácti, a to kvůli tomu, že ne všechna bývají oplodněná. Slepice na nich sedí měsíc. V chovné stanici se starají i o tetřeví potravu. „Dostatek čerstvých jedlových, březových, jeřábových a jívových větví a též beskydské borůvky,“ jmenují pracovníci, kteří provozují i monitorovací systém v místech, kde byli opeřenci vypuštěni. Věděli by tak i o případném pytláctví.