Na nejfrekventovanější hřebenovku moravskoslezských Beskyd to třetí lednovou sobotu táhne lidi ještě o něco víc než obvykle. První den jsou zde k vidění ledové sochy, po loňském covidovém ročníku pod širákem přístupně už opět tradičně ve stanu.

Tedy ve dvou – hlavní stan směrem k soše Radegasta nabízí exkurz do Vesmíru, mimo jiné sovětskou družici Sputnik, psa Lajku či dosud nejvyšší vytesanou sochu na Pustevnách – čtyřmetrovou raketu, druhý stan směrem ke Stezce Valašce pak dvanáct znamení zvěrokruhu.

Na netradiční náměty si ale lidé musejí vystát poctivou frontu. „Odhaduju to nejméně na pětačtyřicet minut,“ tipuje Pavel stojící na chvostu fronty končící až mezi prodejními stánky. Skutečnost je taková, že se člověk stihne otočit u sochy Radegasta a Pavla teprve o chvíli později vidí platit padesátikorunový poplatek za vstup do stanu.

„Je to síla, ale stálo to za to,“ tlumočí krátce poté muž pocity své rodiny se dvěma dětmi. Radostí oplývají i pozorovatelé přímo ve stanu. „Dívej, babi, pejsek,“ ukazuje na Lajku mladá slečna. Dostává se jí poctivého výkladu z historie.

Ne všichni jsou ale připraveni vystát frontu, která se v průběhu celého dne nikterak nezkracuje! „Na to bych se mohl…“ ulevuje si při pohledu na frontu jeden z kolemjdoucích a míří dál po hřebenovce.

Ledové sochy budou na Pustevnách k vidění každý den od 9 do 16.30 hodin, a to dokud počasí dovolí. Oficiálně je uváděn termín 30. ledna, organizátoři nicméně doufají v termín alespoň do poloviny února.

Díla sedmi sochařů (a dvojnásobného počtu asistentů) tvořená ze čtyřiceti tun ledu ale mnohým stojí i za dlouhé čekání. Kvůli covidovým opatřením může být ve stanech vždy nanejvýš dvacet lidí. Pro jiné je proto lákavější volně přístupné ledové křeslo pod širým nebem u horní stanice lanovky.