„Já jsem při této akci učil školáky polohování pacienta při zranění. Jedná se o stabilizovanou polohu při poranění hlavy, břicha, krvácení a podobně," prozradil Roman Bortlíček z frýdecko-místecké části Lískovec. Ten také prozradil, že mezi školáky chodí poměrně často. „Když je potřeba, tak své zkušenosti předávám. Dělám to asi pět let a baví mě to. Je to hlavně o tom, že mě tohle opravdu baví," doplnil zdravotník, podle kterého je mezi dětmi zájem o první pomoc různý. „Záleží na dítěti. Najdou se i takové, které nás doslova hltají, ale na druhou stranu jsou i děti, které tohle vůbec nebaví a je jim to zcela jedno," upřesnil Roman Bortlíček. 

Ten si vybavuje i okamžik, kdy se poprvé setkal s první pomocí. „Bylo to na základní škole, kdy jsme měli školení. Bylo to asi v sedmé třídě, kdy jsem poslouchal výklad zdravotníků. Později jsem už začal dělat první pomoc aktivně," řekl Roman Bortlíček s tím, že to bylo v roce 2008. „Byl jsem tehdy ve druhém ročníku na „zdravce" a dotáhla mě tam kamarádka," upřesnil mladý zdravotník, který si myslí, že lidé by si měli znalosti o první pomoci oživovat. „Minimálně jednou ročně by každý měl projít nějakým školením. Jedná se o základní ošetření, prostě takový kurz první pomoci. A mělo by to být jak ve škole, tak v práci. Ve školách se tohle snaží nějak dodržovat, ale potom se málokdo pokouší udržet tenhle trend dále," zamyslel se zdravotník, podle kterého je mezi teorií a praxí veliký rozdíl. „U skutečného případu jde i o stresy a okolní vlivy, například když vám lidé do toho kecají, zda postupujete správně. Ale na druhou stranu je třeba říct, že teorie je velmi důležitá, aby pak člověk mohl poskytnout první pomoc přímo v praxi," prozradil Roman Bortlíček, jenž ještě v běžném životě nebyl v situaci, kdyby musel zachraňovat lidský život. „Naštěstí ne. Ale už jsem několik lidí ošetřoval při různých koncertech, autem sraženého cyklistu. Avšak nejednalo se o nic závažného," uzavřel mladý zdravotník.