Kliknutím zvětšíteVe čtvrtek 20. prosince 2018 v podzemí černouhelného Dolu ČSM-Sever ve Stonavě explodoval důlní plyn metan. Výbuch připravil o život 13 horníků, z toho 12 polských a jednoho českého, dalších 10 horníků bylo zraněno, z toho 2 těžce.
Historie Velkodolu ČSM
„Porub číslo 230 311 byl vybaven oproti plánům dříve a první tuny z něj těžili horníci vedení hlavním předákem Antonínem Niedobou,“ komentovala mluvčí těžařů Naďa Chattová historickou událost z prosince 1968. Uhlí tam tehdy fedrovali (dobývali), jen v hloubce 570 metrů… teď se ale dostali už skoro kilometr pod zem.
Velkodůl, tak za označovali šachtu nesoucí jméno ČSM podle československé mládeže, která ji stavěla.
Dnes poslední činný důl Ostravsko – karvinského revíru vznikal za „budovatelských“ socialistických časů a na jeho stavbu se sjížděli mládežníci – brigádníci z celého tehdejšího Československa. Tak jako poté havíři zlákání náboráři ze všech koutů republiky. „Robím na Gigantu!“ chlubili se ve své době zaměstnanci Velkodolu ČSM.
Ostatně, od prvního milionu (přesně 1 046 300) nafedrovaných tun uhlí uplynulo letos půlstoletí. „Byly to roky bojů o tuny a rekordních výkonů,“ poznamenala Chattová. Dvoumilionovou hranici překonal Důl ČSM v pětasedmdesátém. Nejvyšší těžby přes 2,8 milionu tun dosáhl ve třiaosmdesátém. Horníci soutěžili a byli vyznamenáváni.
Historický snímek prvního vozíku uhlí nakopaného na Dole ČSM.
Ale také stále zápasili s přírodou, a to od samého zrodu stonavské šachty. „Archivní materiály zmiňují problémy během hloubení jam,“ upřesnila mluvčí těžařů. Shodou okolností to byl v roce 1960 opět prosinec, kdy došlo nejprve k erupci vody a tekutých písků a nato o pár dní později i plynů. V prosinci 1961 přišel další průval vody.
Tragický výbuch metanu
A poslední měsíc 2018 se zapsal do dějin Dolu ČSM – a českého hornictví vůbec – velmi smutně. Při výbuchu důlního plynu metanu v oblasti 29. sloje v jeho severské části přišlo o život třináct chlapů z kolektivů rubačů a razičů.
Mimořádná událost, která přesahovala hranice (většina obětí pocházela z Polska) se doposud vyšetřuje.
Důl ČSM ve Stonavě, kde 20. 12. 2018 došlo k výbuchu důlního plynu.
Horníci místo po výbuchu bezpečně uzavřeli, vyklidili technologie a těžba tam neprobíhá. A na mrtvé kamarády nikdy nezapomněli.
Na jejich počest byl v centru Stonava na dětském hřišti vztyčen žulový monument ve tvaru slzy od sochaře Martina Kuchaře. Letos se tu na třetí výročí tragédie opět objeví květiny od kolegů i pozůstalých.
Památku havířů připomíná v centru Stonavy žulový monument ve tvaru slzy, 20. prosince 2019.
K TÉMATU
K výbuchu došlo zhruba 800 metrů pod zemí. V té době na zasaženém pracovišti bylo 23 horníků. Přežili jen ti, kteří byli ve větší vzdálenosti od místa exploze. Přeživší byli otřeseni, pohmožděni a popáleni.
Z třinácti zemřelých bylo 12 Poláků a jeden Čech. V první fázi, před hermetickým uzavřením hořícího důlního prostoru, se záchranářům podařilo vyprostit čtyři těla zemřelých horníků. Dalších devět muselo v dole zůstat.
Hráze mohly být otevřeny až po uhašení ohně a ochlazení celého prostoru. Izolováno bylo celkem 4800 metrů důlních děl. Teprve v dubnu 2019 mohli do prostoru opět vstoupit báňští záchranáři a vyšetřovatelé, kteří měli za úkol zjistit, co bylo příčinou nehody a zda za ni někdo ponese přímou odpovědnost. Neštěstí v Dole ČSM je největší důlní tragédie v Česku za posledních 30 let. Obětem byl odhalen památník v podobě obří žulové slzy - VÍCE ZDE.
DALŠÍ VELKÁ DŮLNÍ NEŠTĚSTÍ NA KARVINSKU
108 obětí na Dole Dukla
Největší důlní tragédie v poválečném Československu, která poznamenala život více než stovky rodin na území tehdejšího Československa, se stala v pátek 7. července 1961. V podzemí Dolu Dukla nedaleko Havířova zemřelo následkem požáru 108 horníků.
Připomenutí této katastrofy, která pamětníkům nikdy nevymizí z paměti, přináší i film režiséra Davida Ondříčka. Film je postaven na příběhu revírníka Milana Šlachty, kterého hraje Marek Taclík, jehož ženu ztvárnila Martha Issová. Jejich osmnáctiletý syn Petr čeká se stejně starou dívkou dítě. Aby získal byt a zajistil svou rodinu, nastupuje do stejného dolu jako otec. A zanedlouho přichází pátek 7. července 1961…
Tragédie v dolech hraběte Larische
"Dnešní noci došlo k explozi na dolech hraběte Larische v Karviné. Jeden inženýr, jeden šichtmistr, dva dozorci, dva nadhavíři a asi sto padesát horníků je usmrcených. Doly hoří, ventilátory jsou zničeny, proto není možné vyprošťovat mrtvá těla.“ Stručný telegram, odeslaný z Karviné dne 15. června 1894 v půl desáté ráno, byl adresován zemské správě v Opavě. Příčina důlní tragedie na jámách Františka a Jan vzbudila nevídaný veřejný zájem. Dramatický příběh se stal námětem pro písňovou i literární tvorbu, byť většinou spíše bulvárního charakteru.
Tragickou nehodu dodnes připomíná několik památných míst, nacházejících se v části Karviná-Doly. Na katolickém hřbitově naproti kostela sv. Petra z Alkantary je památník s vypsanými jmény všech obětí.
Tragédie v Dole Barbora
Je to už dlouhých třicet let. Krátce po 16. hodině toho dne zaznamenaly měřící přístroje na dispečinku Dolu 1. máj (později se dolu vrátilo starší jméno Barbora - pozn. red.) zvýšený obsah oxidu uhelnatého ve výdušných větrných proudech.
Při otřesu a jím vyvolané tlakové vlně tehdy zemřelo 27 horníků a následně tři záchranáři. V té době bylo v podzemí 245 pracovníků, z nichž ale 32 nevyfáralo na povrch.
Výbuch na Lazích
Dvaadevadesát lidských životů a řadu zraněných si vyžádalo důlní neštěstí, které způsobil výbuch metanu a uhelného prachu na Nové jámě v Orlové-Lazích 20. května 1919.
Přestože detonace zatřásla celým podzemím, na povrchu těžní jámy nikdo nic nezpozoroval. Až po delší době začal z podzemí vycházet černý kouř. Na povrch bylo vyvezeno jen 32 obětí, protože důlní požár, který dokonal dílo zkázy, si vynutil uzavření celé postižené části dolu.
V současné době se řeší útlum těžby na Karvinsku. V tuto chvíli platí termín stanovený vládním usnesením pro útlum Dolů Darkov a ČSA. Ten začne k 1. březnu 2021. Konkrétní termín, kdy má jít do útlumu Důl ČSM, zatím stanoven nebyl.
Uhelná komise doporučila ukončit využívání uhlí v České republice v roce 2038. O věci bude finálně rozhodovat vláda. Komise pracovala se scénáři konce využívání uhlí v letech 2033, 2038 a 2043…
33
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
