„Je to katastrofa, nekonečné, ploty není vidět,“ řekl v pátek redakci Josef Bojko, který s kolegy na pěti traktorech celý týden zápasil s přívaly sněhu v Písku a Jablunkově. „Den, noc, každý toho má plné zuby. Mám pět traktorů, na noc jezdí převážně tři. Chlapi jezdí do dvanácti, pak jsou spát, my vyjíždíme ve dvě. Řetězy se trhají, ohýbáme radlice. Nějaký dobrák nechal trubku v poli, kolo jsem prorazil. Ale za dvě hodiny to bylo opravené,“ popisoval.
„Lidé jsou strašně sprostí, v Písku ani tak ne, ale v Jablunkově…lidi jsou strašní, strašní,“ opakoval dvaačtyřicetiletý Bojko. „Ať si trošku uvědomí, že jezdíme nepřetržitě. Jsme tam dvakrát za noc.“ Bojka štve, že někteří řidiči parkují auta přímo na cestě, aby si ráno ulehčili práci. „Nezajímá je, že není kde projet,“ poznamenal. Pokud prý na něj mají číslo, volají nespokojenci přímo jemu, řada dalších telefonuje na úřad.
Muž byl i u požáru hospodářské budovy, který v Písku vypukl v neděli 15. února kolem půl čtvrté ráno. Hasiči se totiž k němu nemohli vůbec dostat. Později v tiskové zprávě pochválili obec za pohotovost, s níž traktory v hustém sněžení povolala. „Tam to nebylo tak špatné, za noc nasněžilo třicet čísel,“ pravil Bojko. „Byli jsme tam do půl hodiny, možná dřív,“ upřesnil starosta Písku Oldřich Rathouský. Ví, že Bojko a jeho kolegové dělají maximum. Když vysvětloval, jak moc jsou už unavení, použil bohužel nepublikovatelný obrat. „Spí dvě hodiny denně,“ dodal pak ještě Rathouský. „Dělají se i chodníky, ale na všechno nestačíme. To je tragédie i pro zvěř,“ myslí si.
Josef Bojko sníh odklízí asi desátou zimu. Možná ještě větší nadílku zažil v roce 2006, připomíná ale, že tehdy sněžilo průběžně už od listopadu. „Teď tolik napadlo za pět dní. A zase hlásí sněžení, díval jsem se na předpověď,“ řekl před tím, než šel vyfrézovat nejkritičtější úseky v obci.
