Zhruba jedna třetina obyvatel žije v oblastech s překročenými denními imisními limity pro jemné prachové částice. Opatření, která by to měla změnit, zahrnují vedle novely zákona o ochraně ovzduší, který je aktuálně v Poslanecké sněmovně, i dotační podporu kvalitních projektů z národních i evropských zdrojů.

K nejvíce zasaženým patří Moravskoslezský kraj. Například na Třinecku, které je dlouhodobě zatížené průmyslem i dopravou, se však situace se vzduchem mění k lepšímu. Město navíc nedávno přistoupilo k dohodě o rozvoji konceptu chytrého města (smart city) a chytrého regionu (smart region) v Moravskoslezském kraji.

Deklarace je zaměřena na zlepšení celkové kvality života a životního prostředí v regionu. Třinecký koncept chytrého města stojí na cíleném rozvoji chytré správy a rozvoje města, životního prostředí, čisté mobility a informačních technologií. Pro všechny oblasti má město zpracované koncepty a plánuje do nich investovat.

„Budeme podporovat investice do obnovitelných zdrojů, zelené infrastruktury a čistého ovzduší, elektromobilitu a další alternativní způsoby dopravy. To vše musí být podpořeno zavedením moderních systémů technologií,“ popsala třinecký koncept starostka města Věra Palkovská.

Třinec se na koncept chytrého města už dlouhou dobu připravuje, přípravě plánů věnovalo město několik posledních měsíců, které navazují na dřívější projekty.

Vize třinecké čisté mobility stojí na zavedení inteligentního dopravního systému, podpoře alternativních druhů dopravy a infrastruktuře pro městskou dopravu.

„Koncept zahrnuje například zajištění nákupu autobusů na elektřinu, pořízení dobíjecích stanic pro autobusy i auta. Město propojí dopravní terminály sítí chytrých zastávek, aktuální data o provozu budou dostupná pro cestující a řidiče. Chystají se také úpravy cyklistických tras ve městě i v jeho okolí,“ přiblížil záměry David Sventek, předseda Regionální rady rozvoje a spolupráce se sídlem v Třinci.

K lepšícímu se životnímu prostředí přispívají i Třinecké železárny. Nové technologie odprášení přinesly výrazné snížení tuhých znečišťujících látek. V roce 2015 při objemu výroby 2,5 milionu tun oceli klesl objem prachu na 310 tun za rok, což je nejméně v historii firmy.

V roce 2014 přitom objem tuhých znečišťujících látek činil 560 tun, před deseti lety v roce 2004 to bylo 1400 tun při zhruba stejném objemu výroby. Huť kromě odprášení největších zdrojů instalovala tkaninové filtry i na řadě dalších zařízení.

Celkové investice do ekologických projektů v Třinci za poslední tři roky přesáhly 2,6 miliardy korun, většinu peněz zaplatila dotace. V dalších letech huť předpokládá investovat do ekologických akcí dvě miliardy korun.

Kvalitu ovzduší však neovlivňují jen velké průmyslové podniky. V Třinci je stále mnoho nemovitostí, kde se topí tuhými palivy. V minulosti, kdy byly kotlíkové dotace vyhlášeny, měly některé domácnosti problém s dofinancováním. Třinečtí zastupitelé minulý týden rozhodli, že bude navýšena částka, kterou město poskytne v kotlíkových dotacích.

Na konci loňského roku zastupitelé odsouhlasili, že město poskytne konečným uživatelům, kteří vlastní na území města rodinný dům, v součinnosti s krajem částku ve výši pěti procent způsobilých výdajů. Celkově mělo být rozděleno maximálně 500 tisíc korun.

Zájem o výměnu kotle ovšem předčil očekávání a Moravskoslezský kraj informoval město, že částka nestačí na uspokojení všech žadatelů z Třince. „Zastupitelé města Třince proto souhlasili s navýšením celkové částky příspěvku města na výměnu kotlů o 200 tisíc korun a celkově tedy město přispěje žadatelům v rámci kotlíkových dotací 700 tisíc korun,“ informovala mluvčí radnice Šárka Szlaurová.