Jak Deníku řekla primátorka Třince Věra Palkovská, akutní potřeba výstavby nového krematoria vyšla v době pandemie od bezpečnostních složek a samospráv, které byly nuceny čelit zvýšené úmrtnosti, přetíženým možnostem krematorií a nutnosti převážet ostatky zemřelých do jiných zařízení mimo Moravskoslezský kraj.

„Nás by to nenapadlo, kdyby s tím nepřišel generálmajor Vladimír Vlček, vrchní velitel hasičského záchranného sboru,“ vysvětlila Palkovská.

Těžká půda pro pohřby

Primátorka dodala, že když se o tomto záměru neoficiálně zmínila mezi lidmi ve městě, nevyvolalo to prý žádný negativní ohlas. „Zjistila jsem také, že v tomto regionu s hlubokými kořeny tradic už lidé nevyžadují striktně pohřeb do země, ale dávají přednost kremaci,“ prozradila.

Primátor Statutárního města Frýdku-Místku Petr Korč během tiskové konference.
Jak to vnímají jednotlivé strany? Převrat na frýdecko-místeckém magistrátu

Třinecko je vhodné pro umístění takového zařízení proto, že obce v tomto regionu se v důsledku extrémně dlouhé doby tlení vinou těžké jílovité půdy potýkají s akutním nedostatkem kapacity na hřbitovech. Tlecí doba se prodlužuje na 20 i více let, v praxi jsou známy případy nedokončení tlecích procesů ani po 50 letech.

Primátorka Třince ale upozornila, že v tuto chvíli není „na stole“ žádný model financování tohoto záměru, ani vytipováno místo, kde by krematorium mohlo stát. Ve věci už prý oslovila ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše se žádostí o pomoc při hledání vhodného dotačního titulu. „Samotné město bez zapojení státu, potažmo kraje do financování takový projekt nezaplatí. I proto jsou předčasné jakékoliv termíny případné realizace,“ uvedla Věra Palkovská.

Nákupy v Polsku.
Konec levných nákupů? Polsko od dubna zvýší DPH u základních potravin

Po soukromé linii se o projekt zajímá třinecká společnost SMOLO. „Spolupracujeme s odborníky z VŠB-TU Ostrava a jde prozatím pouze o přípravnou fázi. Během ní je třeba vybrat nejen nejlepší technologii splňující energetické požadavky a přísné emisní limity a připravit vhodné pozemky, ale především zajistit všechna povolení a hlavně financování. Tato přípravná fáze trvá obvykle několik let a zahrnuje také dlouhotrvající, časově náročnou legislativní činnost,“ řekla mluvčí skupiny SMOLO Dorota Havlíková.

Na doplnění tématu uvedla, že v regionu také často chybí moderní obřadní síně, například v Třinci nebo Českém Těšíně. „Chceme, aby součástí projektu byla i moderní obřadní síň, parčík vzpomínek a vkusná kolumbária jako důstojná a finančně dostupná alternativa ke klasickým hrobkám,“ uvedla mluvčí firmy SMOLO.

K TÉMATU

V Moravskoslezském kraji, kde žije téměř 1,2 milionu obyvatel, je pouze jedno zařízení, jehož kapacita je již nyní překročena téměř o třetinu. I v období bez mimořádné událostí musí být ostatky zemřelých uchovávány po delších dobu v chladících zařízeních, což pozůstalým prodražuje pohřeb. Situace se rok od roku zhoršuje a je nejtragičtější ze všech 14 krajů. Standardní kapacita všech kremačních zařízení v České republice je přibližně 700 žehů denně, již v roce 2021 tehdejší ministr vnitra Jan Hamáček přiznal, že je nezbytné zvýšit kapacitu alespoň na 800 žehů. To se prozatím nestalo.