Absolutní špičkou v zemi je už řadu let kardiochirurgické oddělení třinecké Nemocnice Podlesí, která je čelenem skupiny AGEL.

Piotr BrannyPrimář Piotr Branny (na snímku) potvrdil, že vysoký kredit získalo oddělení za dlouholetou poctivou práci. „Kardiologie vznikla v Nemocnici Podlesí v roce 1997, kardiochirurgie pak o tři roky později. Právě od roku 2000 fungujeme jako ucelené kardiocentrum, kde lze vyřešit prakticky všechno, co se týká srdce,“ řekl Piotr Branny.

Na kardiochirurgickém oddělení v Třinci provedli už skoro 13 tisíc operací. „Počet operací srdce neustále pozvolna klesá, nyní jich provádíme asi sedm stovek za rok. Důvodem je to, že kolegové kardiologové umí vyřešit čím dál více případů pomocí stentů, což je vpich do tepny přes tříslo nebo přes zápěstí bez nutnosti otevřít hrudník,“ poznamenal Piotr Branny. Třinecká nemocnice se od začátku orientovala na miniinvazivní metody. „Od roku 2005 provádíme videoasistované operace mitrální chlopně (operace srdce z malé jizvy na pravé straně hrudníku pod kontrolou kamery). Od roku 2009 implantujeme aortální chlopně pomocí katétru přes tříslo a v této metodě patříme k největším centrům v České republice,“ pokračoval Piotr Branny, který je primářem oddělení od roku 2003.

V Třinci provádí lékaři všechny operační zákroky srdce u dospělých. „Jedinou výjimkou je transplantace srdce. Nejčastějším zákrokem je provedení bypassu.“ Také počet těchto zákroků neustále klesá. „Je třeba si uvědomit, že za posledních 20 let došlo k obrovskému rozmachu nových technologií. Díky tomu dnes můžeme léčit nemocné, které bychom před několika lety museli odmítnout. Můžeme provést velkou část zákroků přes tříslo, anebo z malé pěticentimetrové jizvy,“ uvedl primář kardiochirurgického oddělení.

I když anglické slovo „bypass“ i v češtině zlidovělo, řada lidí neví, co přesně znamená. „V překladu to je ,obejít' nebo ,přemostit'. V podstatě to znamená, že když máte ucpanou cévu, tak my našijeme jinou cévu z vašeho těla za ucpané místo, tak aby tam volně protékala krev.“

Důvodů, kdy se lékaři rozhodnou u pacientů pro operaci srdce, je podle Piotra Branného mnoho. „Nejpočetnější jsou dvě skupiny pacientů: s ischemickou chorobou srdeční (ucpávání věnčitých cév v důsledku aterosklerózy) a s onemocněním chlopní. Tyto dvě skupiny onemocnění se často kombinují a my pak musíme provést na srdci několik zákroků najednou.“

Kardiochirurgická operace trvá okolo tří hodin. „Ale může se stát, že chirurgický zákrok nakonec trvá i osm hodit. Průměrně je pacient hospitalizován týden a při nekomplikovaném průběhu se nemocný může zařadit do pracovního procesu zhruba po dvou měsících.“

Předcházet problémům se podle Piotra Branného určitě dá. „Infarkt myokardu je obvykle způsoben aterosklerózou věnčitých cév čili ukládáním tukových látek ve stěně cév. Přesnou příčinu ale neznáme. Známe však rizikové faktory a ty lze ovlivnit. Jsou to kouření, sedavý způsob života, špatné stravování nebo vysoký krevní tlak,“ dodal Piotr Branny.

Čechů, kteří potřebují „opravit srdce“, se najdou každoročně tisíce. Třeba v roce 2017 jich Ústav zdravotnických informací a statistiky napočítal 8696. Vůbec nejmladšímu pacientovi s bypassem bylo teprve deset roků, nejstarší oslavil úctyhodných jednaosmdesát let. Průměrný příjemce „můstku“, kterému lékaři museli spojit nemocné tepny v srdci, měl přes šedesát let.

Pokračování článku čtěte na Deník Klubu:

Co se dozvíte dále?

  • Kolika pacientům lékaři pomohli? Jak dlouho si po zákroku lidé poleželi na lůžku?
  • Jak si ve statistikách stojí nemocnice z vašeho okolí?
  • Zjistíte na unikátních mapách Deníku se 16 nemocnicemi, které bypassy prováději.