Podle Michaely Mitrengové, která vede třinecký ekonomický odbor, se problém z roku 2009 loni už neopakoval. Což je pro městskou pokladnu poměrně dobrá zpráva.

„Propad se v roce 2010 zastavil, lze předpokládat, že v roce 2011 bude další růst jak u daňových příjmů, tak i u některých příjmů z daní,“ uvedla Mitrengová a zdůraznila, že pojmy daňové příjmy a příjmy z daní je nutné rozlišovat.

„Daňové příjmy totiž obsahují kromě příjmů z daní také příjmy například z místních poplatků, příjmy z poplatků a odvodů v oblasti životního prostředí, správní poplatky a tak dále. Ty byly v roce 2010 ve výši 411,732 milionu korun,“ vypočítala Mitrengová.

„Příjmy z daní jsou tvořeny příjmem daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, daně z příjmů fyzických osob ze samostatné výdělečné činnosti, daně z příjmů fyzických osob z kapitálových výnosů, daně z příjmů právnických osob, daně z příjmů právnických osob za obce, daně z přidané hodnoty a daně z nemovitostí,“ sdělila šéfka ekonomického odboru s tím, že v roce 2010 to bylo 376,252 milio­nu korun.

„Největší nárůst zaznamenala daň z nemovitostí, což bylo dáno zejména zákonnou změnou některých základních sazeb daně z nemovitostí,“ uvedla.

Předloni byl problém hlavně u daně z příjmů právnických osob – počítalo se s 93 miliony, nakonec to bylo necelých 70 milionů. Mitrengová míní, že zde se situace moc nezlepšuje. „Pro rok 2011 předpokládáme příjem z daně právnických osob – bez daně právnických osob za obce – ve výši 88 milionů korun. Nicméně to vypadá, že tento odhad bude nutno v průběhu roku snížit a že příjem bude spíš na úrovni roku 2010, kdy byl ve výši 73 milionů.“

Propad příjmů o desítky milionů podle Mitrengové nehrozí

Podle Michaely Mitrengová nelze říci, že se dají pro letošní rok příjmy odhadovat přesněji. „Ale nehrozí, že by byl v roce 2011 propad o desítky milionů korun. Dá se předpokládat, že příjem bude o něco vyšší než v roce 2010 – mimo daň z příjmů právnických osob,“ odhadla.

U let 2012 a 2013 se shodně počítá s daňovými příjmy 420 milionů korun, a to při rozpočtech zhruba 760 milionů. Znamená to, že v budoucnu budou tyto příjmy tvořit stále větší procento všech příjmů města? „Předpokládáme, že v dalších letech budou příjmy z daní narůstat i s ohledem na opatření, která v současné době připravuje vláda – například úvaha o sjednocení sazby daně z přidané hodnoty,“ odpověděla Mitrengová.

K systému rozdělení daní poznamenala, že daň z nemovitostí a daň z příjmů právnických osob za obce je daní výlučnou, to znamená, že je ve výši 100 procent příjmem rozpočtu města.

„Daně z příjmů fyzických osob, daň z příjmů právnických osob a daň z přidané hodnoty – to jsou daně sdílené, které se přerozdělují do více rozpočtů. Procento, kterým se město podílí na procentní části celostátního hrubého výnosu daní, zohledňuje zejména velikost katastrálního území města a počet obyvatel. Jeho výše je každoročně uvedena ve vyhlášce o podílu jednotlivých obcí na stanovených procentních částech celostátního hrubého výnosu daně z přidané hodnoty a daní z příjmů,“ přiblížila Michaela Mitrengová.

Kam dál? Pro rozpočet zvedli ruku i čtyři lidé z opozice