Bylo kolem deváté hodiny dopoledne, když v neděli 17. října ve velíně v Třineckých železárnách generální ředitel tohoto podniku Jan Czudek a 1. místopředseda Dozorčí rady Třineckých železáren Ján Moder společně najeli kurzorem počítačové myši na tlačítko na schématu zobrazeném na monitoru počítače a jeho zmáčknutím vpustili horký vzduch z ohřívače do vysoké pece číslo 6 (VP6). Další etapa výroby surového železa začala.

Před tímto zafoukáním, jak se říká zahájení provozu vysoké pece, VP6 byla šedesát dnů mimo provoz kvůli její rekonstrukci a opravě jedné ze dvou primárních technologií hutě. Předtím byla v provozu nepřetržitě dlouhých dvaadvacet let.

Svařovna v Kvasinách. Ilustrační snímek
O čtvrt milionu aut méně. Nedostatek čipů ovlivní produkci českých automobilek

Investiční ředitel Radek Olszar ve stručnosti vysvětlil, že při zahájení provozu horký vzduch zapálí koks ve vysoké peci, kam se později začnou sypat ruda a další suroviny. „Tak, abychom do čtyřiadvaceti hodin měli první surové železo z této vysoké pece,“ poznamenal Radek Olszar a vyslovil naději, že vysoká pec opět pojede bez přestávky alespoň dvacet příštích let a připomněl, že poslední generální oprava VP6 byla v roce 1999.

Pro Deník Radek Olszar uvedl, že u obnovení provozu vysoké pece je již potřetí. V roce 1999 to bylo zmíněné revitalizaci VP6, v roce 2005 byl u obnovení provozu u vysoké pece číslo 4 a nyní opět u VP6. „Tu pec dokonale znám. Dá se říci, že znám každý její šroubek, protože, když jsem přišel po vysoké škole, nastoupil jsem tady na tu šestku a začal jsem tady dělat mistra,“ vzpomínal Radek Olszar.

Pec vyčistili až na dno

Poté stručně popsal, co se v uplynulých dvou měsících s VP6 dělo. „Tu vysokou pec jsme zastavili – my neříkáme uhasili, otevřeli jsme ji v dolní části v takzvané nistěji, vyhrabali jsme zbytky surového železa a vyndali jsme staré uhlíkové bloky, kterými je nistěj vystlána. Tam se shromažďuje surové železo a struska, a ta vystýlka se pomalu užírá. A právě tak dvacet let vydrží. Tak jsme vše vyndali, vyrovnali dno do absolutní nuly a dali jsme nové uhlíkové bloky které jsme koupili od jediného výrobce v Evropě, který je v Německu,“ upřesnil Radek Olszar s tím, že akce byla logisticky velmi náročná.

Zafoukání vysoké pece číslo 6 v Třineckých železárnách a její najetí po rekonstrukci a opravě do plného provozu, 17. října 2021.Také zařízení plynulého odlévání č. 1 v Třineckých železárnách prošlo modernizací a rekonstrukcí, snímek ze 17. října 2021.Zdroj: Deník/Lukáš Kaboň

Firmy vybírali už rok před realizací, aby se na to připravily a před půl rokem všechny zúčastněné firmy podepsaly harmonogram prací s tím, že ho dodrží.

Petra Macková Jurásková, tisková mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny – Moravia Steel shrnula, že hlavním cílem rekonstrukce byla instalace nových prvků a technologického zařízení, které odpovídající současným trendům, což přinese zefektivnění výroby surového železa a snížení ekologické zátěže.

Krásné dámy k motorkám prostě patří
OBRAZEM: Holky a mašiny. Krásné dámy k rychlým strojům patří

„Díky soustavě moderních ohřívačů větru spolu s instalací nových sestav předehřevu vzduchu dojde ke snížení spotřeby topného vysokopecního plynu při vytápění ohřívačů a ke snížení samotné produkce vysokopecního plynu. Tím dosáhneme snížení emisí kysličníku uhličitého. V kontextu naší snahy o nízkouhlíkovou budoucnost to byl jeden ze zásadních kroků rekonstrukce,“ doplnil Radek Olszar.

Denně pec vyrobí tři tisíce tun

V Třineckých železárnách byla revitalizace VP6 největší investicí letošního roku. Celkové náklady byly 650 milionů korun. V uplynulých letech VP6 vyrobila více než jeden milion tun surového železa, které směřovalo do oceláren a pak válcoven Třineckých železáren, kde vznikají už konkrétní výrobky či polotovary. Denní kapacita je průměrně 3000 tun surového železa.

Hrůza z pouště Gobi na ilustračním vyobrazení od belgického malíře Pietera Dirkxe
Tady žije obávaný červ olgoj chorchoj. Zabíjí, ale nikdo neví jak

VP6 je v provozu od roku 1952, generální opravy proběhly v letech 1963, 1973, 1985 a 1999. „Pracuje zde osmačtyřicet kmenových zaměstnanců, další desítky se starají o obě pece v oblasti údržby, elektroúdržby, řídicích systémů, pásové dopravy včetně zedníků a techniků,“ dodala Petra Macková Jurásková.