Přestože se v Česku černé uhlí stále těží, české hutě, teplárny a elektrárny už dávno nevyužívají jen domácí zásoby. Nejen kvůli ceně, ale i druhu a kvalitě, a zejména garanci dodávek, se už řadu let uhlí do Česka dováží - nejčastěji z Polska, Ruska, ale také ze Severní Ameriky anebo z Austrálie.
Až od protinožců dorazila o uplynulém víkendu lodí zásilka koksovatelného uhlí z přístavu v Rotterdamu do Děčína, na Ostravsko už dále putuje vlakem. Nákladní železniční dopravce ČD Cargo se svým obchodním partnerem takto zkouší nový způsob, jak k zákazníkům přepravit černé uhlí z Austrálie. Oproti přepravě už z Rotterdamu vlakem je nový způsob pomalejší, ale mohl by být levnější. ČD Cargo ho zkouší i z jiného důvodu: kvůli možným komplikacím s omezenou kapacitou dopravy po trati podél Labe mezi Německem a Českem.

„Dosud jsme zákazníkům vozili uhlí přímo z Rotterdamu. Je to první vlaštovka, pokus, jak z části alternovat letos plánovanými výlukami omezený železniční úsek Děčín – Bad Schandau a případně i výluku v samotném přístavu. 1 300 tun není mnoho na koridorový vlak, ale je to test. S naším obchodním partnerem po realizaci sedneme a budeme vyhodnocovat technologii i skutečnou ekonomiku vozby. Může to doplňková varianta, jak navýšit kapacitu našich služeb, zajímavá funkční alternativa,“ řekl předseda představenstva ČD Cargo Tomáš Tóth.
Hutě a teplárny berou uhlí z ciziny
Zástupci hutí a tepláren v Moravskoslezském kraji potvrzují, že už dávno nevyužívají jen „domácí“ uhlí vytěžené na Karvinsku. Dovozy uhlí ve větším množství do hutí, a tepláren na Ostravsku se datuje se sníženými dodávkami z OKD způsobenými insolvencí důlní firmy na jaře 2016. V důsledku toho se odběratelé museli přizpůsobit a zajistit si dodávky uhlí v zahraničí.

Například v huti Liberty Ostrava tvoří uhlí z OKD v současnosti pouze přibližně 15 procent z celkového potřebného objemu. „Po uzavření části dolů už OKD některé druhy uhlí nedodává, musíme je tedy dovážet z Polska a také ze zámoří - z USA, Kanady i Austrálie - a vytvářet si potřebnou zásobu, protože dodávky ze zahraničí jsou časově i logisticky náročnější. Předmětná dodávka koksovatelného uhlí z Austrálie je pro nás,“ řekla mluvčí společnosti Liberty Ostrava Barbora Černá Dvořáková.
Také teplárenská společnost Veolia už několik let využívá zahraniční uhlí v kombinací s tím domácím. „V poslední době převažuje černé uhlí z Polska. Kvalita uhlí ze zahraničí se mírně liší, ale je srovnatelná s uhlím z OKD a naše zařízení na výrobu tepelné energie umíme přizpůsobit,“ napsali redakci Deníku z tiskového oddělení Veolie.

Ostravská společnost OKK Koksovny potřebuje vysoce kvalitní koksovatelné uhlí pro výrobu koksu a proto vybírá z nabídky v Polsku, částečně v Česku či Rusku, ale i v zámoří. „Nakupujeme proto uhlí, které splňuje tyto parametry a je pro nás logisticky a cenově dostupné,“ uvedl Jindřich Vaněk, mluvčí společnosti OKK Koksovny.
Uhlí z Karvinska už jen okrajově
Společnost ČEZ pro svou elektrárnu v Dětmarovicích nakupuje uhlí u různých dodavatelů. Mluvčí ČEZ na severu Moravy Vladislav Sobol přiznává, že OKD stále patří mezi jejich stěžejní dodavatele, nicméně v dnešní době je trh s černým uhlím otevřený a proto firma provádějí nákup paliva na základě klasické poptávky a nabídky.
„Díky tomu, že máme více dodavatelů, můžeme rozložit případná rizika, například při výpadku jednoho dodavatele máme v záloze další kontrakt. Díky dodávkám od různých dodavatelů navíc můžeme výslednou kvalitu uhlí v určitých mezích korigovat, abychom dosáhli co nejlepšího poměru ceny a kvality,“ vysvětlil Sobol.

Třinecké železárny při roční výrobě oceli v objemu 2,5 milionu tun, potřebují okolo jednoho milionu tun uhlí pro výrobu koksu. „Uhlí z OKD dlouhodobě představuje pouze část dodávek pro potřeby Třineckých železáren. Snížení dodávek z OKD před lety znamenalo najít si nové zdroje, které nahrazujeme dovozem, a to například z Polska,“ uvedla Petra Macková Jurásková, mluvčí firem ve skupině Třinecké železárny - Moravia Steel.
Uhlí ano, či ne?
Na informaci o lodi, která dovezla australské uhlí z Rotterdamu do Děčína, reagoval na svém facebookovém profilu i náměstek hejtmana Jakub Unucka. Podle něj je to super zpráva: „200 let se Ostravsko a Karvinsko drancovalo neuvěřitelným způsobem, aby zbytek Rakousko-Uherska a pak Československa měl uhlí. Statisíce lidí se musely stěhovat, krajina je rozvrtaná jako ementál. Stačilo!!! Teď je čas napravovat škody a vracet krajinu zpátky lidem. Uhlí na topení už nikdo nechce, protože fakt smrdí a práší. A pro těch pár vagónů koksovatelného uhlí pro třinecké hutě fat nestojí za to držet otevřenou šachtu. Navíc za státní peníze. Nesmysl technický i ekonomický,“ píše na svém profilu Unucka a na závěr vyzval diskutující strohým: „A teď do mě… “. Odezva na sebe nedala dlouho čekat. V úterý odpoledne bylo pod jeho příspěvkem 168 komentářů, souhlasných i s opačnými názory.
Jeho dlouholetý politický souputník v krajské politice Josef Babka z KSČM současnému 1. náměstkovi hejtmana pro průmysl, energetiku a chytrý region připomněl, že nebýt těžby uhlí, neexistovala by některá města hlavně na Karvinsku, statisíce lidí by nenašly v hornictví práci a také Unuckovi připomněl rozhovor, který vyšel před krajskými volbami v roce 2020, ve kterém uhlí obhajuje slovy: “…když nebude uhlí, mohou se stát neuvěřitelné věci. A teď od sebe odděluju spalování uhlí od těžby v OKD, protože i když podnik skončí, tak to uhlí se stejně bude muset ve stejném objemu přivézt z Asie nebo Austrálie. Bez uhlí se kraj zcela zhroutí. Pět set tisíc lidí nebude mít v zimě teplo a zanikne 150 tisíc pracovních míst, protože bez uhlí zkolabují Liberty i Třinecké železárny. Ale vysvětlujte někomu, že všechno souvisí se vším,“ řekl ve svém předvolebním rozhovoru Jakub Unucka.
K TÉMATU
Liberty plánuje modernizaci huti
Kvůli omezení závislosti na dovážených surovinách včetně uhlí, připravuje společnost Liberty Ostrava transformaci huti. V plánu je modernizace ocelárny založená na výstavbě dvou hybridních pecí, které nahradí současné tandemové pece. To umožní huti využívat vyšší objem lokálního šrotu. Nedílnou součástí modernizace ocelárny bude také připojení k síti velmi vysokého napětí, díky němuž budeme moci vyrábět ocel až ze sta procent ze šrotu a jiné kovonosné vsázky.
„Aby bylo možno postavit vedení vysokého napětí do Liberty Ostrava co nejblíže roku 2025, což je od počátku plánovaný termín dokončení, potřebujeme pomoc vlády. Tato transformace zásadním způsobem přispěje k výrobě zelené oceli a dosažení uhlíkové neutrality do roku 2030, která je cílem celé skupiny Liberty Steel,“ říká mluvčí ostravské společnosti Barbora Černá Dvořáková.