Husarský kousek se povedl několika úřednicím z odboru sociálních služeb a sociální péče frýdecko-místeckého magistrátu, když napsaly projekt na vzdělávání zdejších sociálních pracovníků. S tímto projektem se pak ucházely o dotaci z Evropského sociálního fondu. Těchto několik „obyčejných“ úřednic magistrátu konkurovalo zkušeným firmám, které se na přípravu podobných projektů specializují a přestože mívají velké zkušenosti, mnohdy neuspějí. Tým sociálních pracovnic bez jakýchkoliv zkušeností se získáváním evropských peněz, však dotaci skutečně získaly.

„Za tyto peníze jsme zaplatili špičkové lektory, učební pomůcky i různé doprovodné náklady. Díky nim se mohlo systematicky vzdělávat ve svém oboru dvě stě frýdecko-místeckých sociálních pracovníků. Někteří z nich působí přímo na magistrátu, ale většinou šlo o zaměstnance příspěvkových organizací zabývajícími se poskytováním sociálních služeb, jako jsou domov a penzion pro seniory, pečovatelská služba nebo centrum pro mentálně postižené,“ vysvětlila manažerka projektu z odboru sociálních služeb a sociální péče magistrátu Irena Blablová.

Sociální pracovníci se během půlročního kurzu, do kterého docházeli vždy jeden den v týdnu, dověděli novinky, které přinesl nový sociální zákon. Hlavně se však pod vedením psychologů, psychiatrů a zkušených lektorů přímo „z praxe“ interaktivní formou naučili, jak řešit komplikované situace, do kterých se mezi lidmi často dostávají a jak sociálně potřebným lidem co nejlépe pomáhat.

Pro sociální pracovníky bylo vzdělávání velmi náročné. Sestřičky například ráno obstaraly péči staříčkům, pak byly celý den na školení a ze školení se zase vrátily do práce obstarat dědoušky a babičky. „Přesto si ale myslím, že je to bavilo a učily se s nadšením,“ podotkl prezident Asociace odborníků v andragogice v ČR a supervizor celého tohoto projektu Petr Otáhal z Frýdku-Místku.

„Kurz mi dal skutečně hodně. Měli jsme předměty, které jsem se kdysi učila ve škole, ale v průběhu doby se hodně změnilo a teď jsme se měli příležitost důkladně seznámit s novinkami v našem oboru. Nejvíce mi však přinesl z pohledu praxe. Mohli jsme si například vyzkoušet i druhy sociální práce v terénu, se kterými se normálně nesetkáváme. Bylo to velmi podnětné,“ pochvalovala si kurz sociální pracovnice Penzionu pro důchodce ve Frýdku-Místku Dagmar Drozdová. O tom, že frýdecko-místecké sociální pracovnice berou svou práci spíše jako poslání, než zaměstnání, svědčí i pochvala samotných obyvatel penzionu. „Jsem tu spokojená a ráda, nikam jinam bych nechtěla. Naše sestřičky jsou moc hodné, starají se o nás výborně a máme je všichni rádi,“ svěřila se například dlouholetá obyvatelka penzionu Aloisie Žvaková.