„Diagnostikujeme více pacientů s úzkostnými poruchami a nespavostí. Časté jsou také problémy zapříčiněné ztrátou zaměstnání," řekl frýdecko-místecký psychiatr Miroslav Bukovjan. Doplnil, že právě nemoci, o kterých se nejvíce mluví, jako jsou schizofrenie nebo různé poruchy osobnosti, tvoří mezi duševními onemocněními nejmenší podíl. Nárůst pacientů s úzkostnými poruchami může být známkou dnešní uspěchané doby, podle Miroslava Bukovjana svou roli hraje také větší informovanost lidí. „Méně se bojí, chodit k psychiatrovi už ve společnosti neznamená ostudu. Lidé trpěli úzkostmi i dříve, díky osvětě ale dnes častěji dorazí k lékaři," dodal psychiatr.
Přestože předsudky postupně mizí, v některých oblastech jsou podle psychologů stále znatelné.
Frýdecko-místecký psycholog Bořivoj Hegner potvrdil, že v souvislosti s některými tragickými událostmi se objevují negativní reakce vůči lidem se schizofrenním onemocněním. „Lidé si neuvědomují, že pokud pacient užívá léky a spolupracuje, tak je stabilizovaný a riziko je poté minimální," řekl psycholog s pětadvacetiletou praxí. Kromě úzkostně-depresivních poruch jeho ordinaci často navštěvují lidé s poruchami afektivity nebo stavy po mozkových a cévních příhodách.
„Po těchto nemocech bývají postižené kognitivní funkce. Zjišťujeme například, do jaké míry nemoc zasáhla paměť, a provádíme kognitivní trénink," řekl Bořivoj Hegner s tím, že si všímá nárůstu pacientů se závislostmi na návykových látkách, například na alkoholu či pervitinu.
Ordinace psychiatrů a psychologů navštěvují také děti. „Často to bývá rozvodová tematika vyrovnávání se s rozchodem rodičů, případně nějaká tragédie v rodině. Dále to jsou například problémy v souvislosti s adaptací na školu nebo školní kolektiv," řekla psycholožka pro děti a dospělé Lenka Haluzíková a potvrdila, že dospělí často trpí úzkostmi, depresivními poruchami nebo se vyrovnávají s rozchody či ztrátou v rodině.
