Volby do sněmovny začínají za

Nahrávám odpočet ...
VYBRAT REGION
Zavřít mapu

V Bašce si připomínají založení sokolské tělocvičné jednoty

Baška - Vletošním roce si Baška připomíná devadesáté výročí (vlednu 1919), kdy zde vznikla samostatná sokolská tělocvičná jednota, 7.června 1929se pak uskutečnilo slavnostní položení základního kamene ke stavbě sokolovny vBašce.

14.1.2009
SDÍLEJ:

Kladení základního kamene ke stavbě sokolovny v Bašce (7.červenec 1929). Zleva: Albín Mojžíšek, František Karásek (v civilu), Josef Jansa a Jan Demel (s vlajkami) a Štěpán Šajer. Foto: Archiv

Sokolská myšlenka měla již v prvních letech minulého století v obci své nadšené příznivce. Šestého června 1910 se členy místecké sokolské jednoty stávají Štěpán Mikoláš, Josef Šimík, Josef Koloničný, Jan Koloničný, Alois Koloničný a Josef Zdrálek, kteří byli z Bašky. Za podpory místeckých sokolů je 27. listopadu 1911 v Bašce založen odbor místecké jednoty sdružující cvičence z Bašky. Jejím prvním starostou byl v letech 1911 až 1918 Josef Koloničný. V hostinci U Blažků se cvičilo třikrát týdně. Mezi cvičenci 6. všesokolského sletu v Praze na Letné (1912) bylo již sedm bašťanských sokolů.

O tom, že národnostní situace v obci nebyla dobrá, dokazují kronikářské vzpomínky prvního vzdělavatele odboru, bašťanského učitele Augustina Schmida (1887až 1980), pozdějšího legionáře a významného kulturního pracovníka našeho regionu. „Život v obci byl složitý. Nejenom vedení hutě v Bašce, ale i většina občanů nebyla sokolské myšlence nakloněna. Staří bašťané byli „dajčfrajndliši“, škola byla utrakvistická, v nižších třídách se učilo česky, ve vyšších ročnících jen německy. A to vše sokolské myšlence, prosazující především vlastenectví, nepřálo.“

Z šestnácti bašťanských sokolů, kteří bojovali na bojištích 1. světové války, zahynuli: Jan Uhlář, Raj Březina, Ondřej Karas, Josef Bača, Leopold Gřeš a Josef Šimík, který padl jako legionář ve francouzských legiích. Po skončení této války dochází v sokolském hnutí v Bašce k významné události. V lednu 1919 se místecký sokolský odbor v Bašce přetváří na samostatnou Tělocvičnou jednotu Sokol Baška, při které je také založen ženský odbor. Z dochovaného archivního plakátu se lze dočíst, že již v neděli 21. září 1919 se uskutečnilo v místnostech bývalé staré huti v Bašce veřejné cvičení členů Tělocvičné jednoty Sokol Baška, na kterém vystoupili žáci, dorostenky, muži a ženy. Po cvičení se pak uskutečnila ve velké dvoraně staré huti lidová veselice, na kterou byli zvláště vítáni hosté v národních krojích (vstupné – pán tři koruny, dáma dvě koruny).

V krizovém období maďarského vpádu na Slovensko v roce 1919 nezůstávají stranou pomoci ani v Bašce. V bašťanské sokolské kronice je tato skutečnost nejenom zapsána, ale dokazují to také archivní fotografie z výcviků ve zbrani u pluku Svobody III. v Brně, kterého se zúčastnilo devět nevojáků – sokolů z Bašky. Rok 1921 byl pro jednotu rokem jubilejním, připomínala si desetileté výročí založení odboru místeckého Sokola v Bašce. Sokolskou myšlenku šíří bašťané i do okolí, v tomto roce zakládají také sokolský odbor v Janovicích.
Na podporu činnosti sokolům v Bašce byl za jejího patrona ČOS vybrán VI. okrsek župy Prostějovské se sídlem v Konici. Uskutečnilo se několik vzájemných návštěv a společných tělovýchovných vystoupení jak v Konici, tak v Bašce.

Významným obdobím v historii Sokola v Bašce v následujících letech bylo především úsilí o stavbu sokolovny. Postavit vlastní sokolovnu bylo rozhodnuto na schůzi dne 17. prosince 1927. Byl zvolen stavební výbor s předsedou Františkem Pavelkem. Náklad na stavbu budovy, kterou navrhl architekt P. Krásný z Prahy, činil 30 000 korun. Na jejím postavení se dále podíleli stavitel V. Šlampa a architekt J. Čermák (oba z Místku). Ve vzpomínkách dlouholetého předsedy Tělocvičné jednoty Sokol Baška Albína Mojžíška (1921 až 1933), otištěných v Almanachu vydaném v roce 1930 u příležitosti otevření sokolovny, se mimo jiné píše: „Vzpomínám rád ochoty a obětavosti místních i okolních sedláků, kteří veškerý stavební materiál, štěrk, písek, atd. svezli nám zadarmo. Z Bašky to byli Emil Velký, Jan Foldyna, Karel Pavelek, Alois Koloničný, Robert Schindler, František Carbol, František Naizar a Ondřej Kocich z Kunčiček. Při stavbě sokolovny nám zdarma svými povozy pomáhali: Kulhánek z Bašky, Stéblo z Nové Vsi, dále Gřunděl, Kotek, Kulhánek, Skotnica, Adamec z Pržna, Sládeček z Kunčiček u Bašky, Kozel a Halfar ze Skalice.“

Dne 7. července 1929 byl slavnostně položen základní kámen budoucí sokolovny, do něhož byly vloženy pamětní listiny a mince. Za pomoci mnoha dalších obětavých nadšenců byla stavba sokolovny v Bašce dokončena a 7. září 1930 za přítomnosti široké veřejnosti a Karla Micka (starosty Těšínské župy Jana Čapka) a župního náčelníka R. Šimůnka otevřena. Šimůnek při této příležitosti řekl: „Nechť se vám plně podaří, abyste z vaší sokolovny posílali do světa co nejvíce mužů a žen statečných tělem i duchem, pevných povahou a ušlechtilých citem.“ Při otevření sokolovny čítala jednota 56 mužů, 16 žen, 21 dorostenců a 73 žáků. Odbočka v Janovicích měla 24 členů.

FRANTIŠEK VANÍČEK

14.1.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:
Petice proti stavbě supermarketu ve Vratimově.
6

Prodej pozemků pro supermarket rozděluje Vratimov na dva tábory

Fotbalový pažit v Řepištích je na sobotní televizní utkání připraven.

Snad nebudou hráči hledět do kamer, přeje si předseda fotbalistů Řepišť

Zprovoznění obchvatu mělo zpoždění

V úterý 17. října byl slavnostně otevřen obchvat Třince v úsecích Nebory – Oldřichovice a Oldřichovice – Bystřice. Jako první se po nové cestě měli v 18 hodin projet motorkáři. 

Babí léto v Ostravě. V kraji meteorologové naměřili víc než 22 stupňů

V Česku pátý den po sobě padaly teplotní rekordy. Nová maxima dnes hlásí 25 ze 144 stanic měřících 30 a více let, většinou v Moravskoslezském a Zlínském kraji, kde bylo i přes 22 stupňů Celsia. Nový rekord si ale připsala i Labská bouda v Krkonoších. Vyplývá to z informací na webu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).

Policisté rozpletli případ, kdy řidič ujel od těžké nehody

Vážnou nehodu, která skončila nárazem vozidla do vzrostlého stromu, vyšetřují frýdecko-místečtí policisté. Událost se odehrála v září u hřbitova ve Staré Vsi nad Ondřejnicí.

Představujeme prvňáky ZŠ v Milíkově a Bukovci

Deník přináší čtenářům nový seriál Naši prvňáci. Jeho prostřednictvím bude představovat tabla jednotlivých prvních tříd základních škol, a to až do pololetního vysvědčení. Rodiče a blízcí žáků najdou své prvňáčky každou středu na straně 4 a na webu. Deník si tak mohou koupit na památku. Fotografii zvětšíte kliknutím. 

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení