Jak byste jako starosta charakterizoval město Paskov?
Paskov byl ještě nedávno místem, kde se hlavně dojíždělo za prací. Nyní už to tak úplně neplatí, i když je tady stále dostatek pracovních míst, a to i po útlumu těžby uhlí. Nevznikly tady brownfieldy, ale postupem času jsou místa po předchozích podnicích vyplňována jinými firmami, které jsou významné. Za zmínku stojí velké kontejnerové překladiště v bývalém areálu Dolu Paskov a po útlumu výroby panelů v Prefě Paskov se zdejší areál zaplnil mnoha firmami. Dominantní pak zůstává Biocel, dnes Lenzing Paskov zpracovávající dřevo na celulózu. Jsem rád, že se nenaplnily obavy z rychlého útlumu těžby uhlí, byť proces ještě není ukončený.

Město Paskov.Město Paskov.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Důlní díla byla sice zasypána, ale pořád tu zůstává infrastruktura v podobě komunikací, potrubí či různých technologií. Musíme dohlížet na to, aby příroda byla nedotčená, zachovaná, aby vodní nádrže zůstaly trvalým přírodním prvkem krajiny, byly tu od středověku ve formě rybniční kaskády. Za pozitivní pak považuji fakt, že v Paskově nedošlo k výstavbě satelitů tvořených obytnými domy. Díky tomu se nezničila orná a zemědělská půda, která je podstatou, fundamentem. Musíme si všichni uvědomit, že když nebudeme mít kde vypěstovat obilí, tak si zaděláváme na problém. Rozhodně je liché si myslet, že když tu máme velkou síť supermarketů, kde můžeme všechno levně nakoupit, tak máme vyhráno navěky. Tak to v žádném případě není.

Je Paskov něčím výjimečný či originální v porovnání s jeho okolím?

Pod pokličkou různých průmyslových odvětví byl přikrytý veliký potenciál fondu kulturních a přírodních památek, který je na katastru Paskova, a to nejen areál zámku Paskov obsahující zámecký park v anglickém stylu, kde je spousta zajímavých dřevin i krásné sochy. Nachází se tady také muzeum, kde návštěvníci najdou informace o historii paskovského panství a okolí, ale i unikátní záležitost, jakou je výstava dřevěných modelů kostelů a kapliček, které vytvořil Jan Blizňák.

Město Paskov.Město Paskov.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Takže pozvánka pro návštěvníka z okolí by zněla například jak?
Pokud bych tady někoho pozval, určitě bych ho provedl areálem zmíněného zámku, kde bych mu ukázal spoustu pozitivních věcí. Pro život člověka je hodně důležité, aby si uvědomil, že historie se nějak vyvíjela, i když se musíme stále dívat dopředu. Nevynechal bych ani místní pivovar, kde se obnovila tradice vaření piva. V Paskově se mohlo vařit pivo od 15. století. Koncem 19. století však byla tato tradice přerušena a obnovila se až vloni. V Paskově se pak můžeme také pochlubit spoustou zajímavých akcí pro děti a rodiny. Díky spolku Po súsedsku se podařily obnovit folklorní tradice. Vnesl tady něco, co tady dlouho nebylo. Oživil život věcmi, které tu možná byly, ať už jsou to masopustní procházky městem, taneční vystoupení, dětský folklorní festival či rozsvěcování vánočního stromu, při kterém se vždycky zaplní celé náměstí.

Další zajímavosti?
Pokud jde o přírodní zajímavosti, tak v parku je páchník hnědý, v muzeu je i informace o působení Edmunda Reitera, který působil jako hospodářský správce panství, ale intenzivně se zabýval vědou o poznání brouků, vydal spoustu literatury a dodnes je světově uznávaným entomologem. Krom toho tady teče řeka Ostravice, která je v režimu Natura 2000. Rybáři z ní loví pstruhy, lipany, narazíte na volavky, ledňáčky, kachny všeho druhu, při procházkách člověk narazí i na úseky lužního lesa. Na jaře je pak tato oblast celá prorostlá medvědím česnekem. Nesmím opomenout ani haldu, která má své kouzlo a poezii. Za příznivého počasí se odtud otevírají nádherné výhledy na Ostravu i směrem na Beskydy. Je tady tak i určitý turistický potenciál, který by město mohlo využít.

Jak se v Paskově žije místním obyvatelům? Co hlavně oceňují a co jim na druhou stranu naopak chybí?
Místní si uvědomili, že z Paskova mají blízko do center zaměstnanosti, které vznikly jako satelity kolem Ostravy. Nemají to odtud daleko do Nošovic a Mošnova, kde vznikají nové pracovní možnosti. Díky dobré síti komunikací a husté sítě veřejné dopravy je všechno snadno dosažitelné. Když se vrátí zpátky z práce, mají klid. Je tady dobré zázemí pro základní vzdělávání a blízko do měst, kde jsou střední a vysoké školy. Na hraně únosnosti je pak udržení zdravotní péče. Alarmující je situace kolem praktických lékařů, dětských lékařů a zubařů, kteří by měli být v blízkosti bydliště. Toto vidím jako nebezpečí a riziko do budoucna. Tito odborníci nám chybí.

Město Paskov.Město Paskov.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Momentálně se prakticky celý svět potýká s pandemií koronaviru. Jak s touto nákazou bojujete v Paskově?
Pandemie se na nás podepsala a zpočátku jsme byli zaskočení, protože nikdo si neuměl představit, jak rychle se vir z televizních zpráv dostane do reálného života. Následovala ale vlna, která mě velice mile překvapila. Lidé se totiž semkli a čelili tím, čím mohli. Naši obyvatelé šili roušky v době, kdy byly nedostatkovým zbožím. Spolek Paskov.net zorganizovala spolu se Sodovkárnou R. Sýkora distribuční akci dezinfekcí. Nevěděli jsme, jak se to bude vyvíjet. Museli jsme pozastavit plánované aktivity velkých oprav a investičních akcí. Nevěděli jsme, jak se to odrazí na příjmech. Paskov naštěstí nepatří mezi nejvíce postižená města. Na příjmové stránce máme skoro naplněný rozpočet, nepocítili jsme žádný velký propad. Nevíme ale, jaký to bude mít dopad na budoucnost, jak se budou příjmy vyvíjet do budoucna.

Jaké jsou plány Paskova dál do budoucnosti? Chystají se v něm nějaké významnější investice?
Stojíme před dořešením revitalizace areálu zámku. Další výzvou je rozšíření splaškové kanalizace tak, abychom měli pokrytou větší než šedesátiprocentní část města. V Oprechticích není řešena a budeme se s tím muset vyrovnat. Pořád chceme vylepšovat bezpečnost na našich cestách, takže neustále investujeme do úprav zastávek, zálivů, ale také tvorby nových parkovacích míst. Budeme zahajovat stavbu sběrného dvora, ale není to jen o tom. Lidé se musí naučit třídit odpad a předcházet vzniku odpadu. Hospodařit bezodpadově pokud možno. Obecně totiž řešíme až následky místo toho, abychom jim předcházeli.