Stanisław Zahradnik se narodil v Kojkovicích 26. dubna 1932. Studoval na polském gymnáziu v Českém Těšíně a pak na Karlově univerzitě.

Po jejím absolvování v roce 1956 nastoupil do zaměstnání v Třineckých železárnách jako vedoucí podnikového archivu. V této funkci setrval až do odchodu do důchodu v roce 1992. „Pan Zahradnik byl v roce 1969 spoluzakla­datelem a realizátorem Muzea Třineckých železáren, prvního podnikového muzea tohoto druhu v tehdejším Československu, později byl i jeho vedoucím. Byl také zakladatelem Sekce historie regionu v rámci PZKO a do roku 2007 jejím předsedou. Jako funkcionář pracoval v řadě sportovních a kulturních organizací,“ řekla Hejmejová.

Zahradnik vydal přes čtyřicet publikací

„Nejvýznamnější je jeho badatelská činnost. Zaměřuje se na náš region, v něm nejvíce na Třinec a Třinecké železárny. Dlouhodobě se věnuje sbírání dokumentačních materiálů o Těšínském Slezsku a jejich studiu pro zpracování dějin polské národnosti na Těšínsku a pro vydávání bibliografií historických knih, kronik a článků v časopisech a kalendářích, a to v polském i českém jazyce,“ uvedla třinecká místostarostka.

„Celkem vyšlo 42 jeho knižních publikací, 114 statí v kolektivních publikacích a 541 článků v periodikách. Stanisław Zahradnik také přednáší o historii regionu, podílí se na přípravě historických expozic a pomáhá mladým v jejich studentské badatelské činnosti. Za svou činnost byl mnohokrát vyznamenán, například v roce 2006 mu byla udělena Stříbrná medaile Ochránce národních památných míst.“

Knybel se zajímá o hvězdy a staré fotografie

Vladimír Knybel se narodil 10. října 1938 v Třinci. Celý život se věnuje astronomii, historii a fotografii. „Od roku 1978 vede v Třinci hvězdárnu Mikuláše Koperníka. Založil u ní astronomický kroužek, který se zapojil do Fotosferexu, celostátní sítě pro pozorování Slunce a zakreslování slunečního povrchu. V letech 1982 až 1996 se kresby každodenně v třinecké hvězdárně vyhodnocovaly a zasílaly do ústavu pro fyziku Slunce v Ondřejově u Prahy. Tam sloužily k sestavování předpovědí magnetických bouří na Zemi,“ poznamenala Milada Hejmejová.

Nadšenci pro astronomii pracující v kroužku zavedli ve hvězdárně pozorování noční oblohy pro veřejnost, doprovázené zajímavými besedami o astronomii a dalekohledech. „Pan Knybel dosud ze své vůle a zdarma tyto činnosti pro veřejnost organizuje a uskutečňuje,“ upozornila.

Když dosloužil na hvězdárně dalekohled z roku 1955, rozhodli se členové kroužku, který Knybel vede, postavit svépomocí dalekohled nový - s průměrem čočkového objektivu 200 milimetrů.

„Za finanční pomoci Třineckých železáren strávili na stavbě nového dalekohledu po dobu dvaceti let několik tisíc hodin amatérské práce. Krásný dalekohled slouží dnes veřejnosti, školám, dětem,“ upozornila Hejmejová.

„Jinou oblastí zájmu a úsilí pana Vladimíra Knybla jsou fotografie starého Třince. Po odchodu do důchodu pracoval šest let ve fotografické laboratoři na Borku, kde ze starých skleněných negativů pořizoval fotografie. Využíval archivu Třineckých železáren a sháněl další negativy od starých třineckých fotografů. Podařilo se mu najít i staré katastrální mapy. Tak vytvářel obraz starého Třince a železáren. Některé vzácné staré katastrální mapy a fotografie, poničené, ale s uchovanou kresbou vytvořenou fotografickým aparátem, překresloval pod mikroskopem. Z takto vzniklých skic pak výtvarníci vytvořili grafické listy. Za dlouhá léta trpělivé práce vytvořil pan Knybel cennou sbírku fotografií z Třinecka, čítající tisíce kusů,“ uvedla.

Vladimír Knybel uskutečnil ze sbírek fotografií několik výstav. Materiál k nim hledal v třineckém archivu a v archivu ve Frýdku-Místku, v muzeu v Českém Těšíně i v Cieszyně a Frýdku-Místku, v Muzejní knihovně Silesii v Českém Těšíně a také u soukromých sběratelů. Pro město Třinec připravoval, sbíral a vytříďoval fotografický materiál na tyto výstavy: v roce 2006 k 75. výročí města Třince, v roce 2007 Město Třinec a jeho proměny, v roce 2008 k 90. výročí vzniku samostatného československé­ho státu.

S lopatou v Chotěbuzi

„Panu Vladimíru Knyblovi se podařilo soustředit obrazovou, kartografickou a fotografickou paměť Třince a okolí, seznámit s ní veřejnost a přispět tak k vnímání kontinuity času v prostoru, kde žijeme. Svůj hluboký zájem o historii uspokojil i tím, že jako důchodce využil možnosti pracovat s lopatou a špachtlí při odkrývání slovanského hradiště z 8. až 11. století v Chotěbuzi. Této práci se věnoval pět let,“ řekla v Trisii Milada Hejmejová.

Vůbec prvním držitelem Ceny města Třince je od loňska výtvarník Rudolf Štafa.

Kam dál? VIDEO: V Třinci se podesáté rozdávaly ceny Talent