„Arnošt Steiner se zúčastnil všech bojů československé vojenské jednotky v Sovětském svazu od Sokolova přes Kyjev, Bílou Cerkev, Žaškov, Duklu až na Slovensko a v květnu 1945 se svou jednotou dorazil do Prahy. Byl nejdřív velitelem kulometné čety, později roty. Prokázal mimořádné hrdinství ve všech bojích, kterými československá jednotka v Sovětském svazu pod velením Ludvíka Svobody prošla," zdůraznil předseda frýdecko-místecké jednoty Československé obce legionářské Petr Majer s tím, že Arnošt Steiner se stal legendárním

zejména v bojích na Dukle, a to při dobývání kóty 534 a Hyrovy hory.

„Přežil situace, o kterých se říká, že se v nich přežít nedalo, navíc nezraněn, takže měl přezdívku ,Železný Arnošt´. Stal se nesmírně obdivovaným jak mezi vojáky, tak mezi nadřízenými. Byl vyznamenán sedmi československými válečnými kříži, dvěma medailemi Za chrabrost v boji a řadou dalších vyznamenání," doplnil Petr Majer. Pietní akce se zúčastnil i Steinerův syn Petr.

Třinecká starostka Věra Palkovská citovala z deníku Arnošta Steinera pasáž, která se týkala jeho vřelého vztahu k Třinci a jeho obyvatelům. Podle ní je třeba si plně uvědomit, že v dnešní době přibývá agrese, teroristických činů a různých válečných konfliktů. „O to víc bychom si měli vážit toho, že žijeme v míru, a měli bychom si uvědomit, že to není samozřejmost," konstatovala Věra Palkovská. Naznačila, že vedení města by se časem mohlo zabývat myšlenkou, zda po Arnoštu Steinerovi nepojmenovat například nějaké veřejné prostranství.

Arnošt Steiner se narodil 12. ledna 1915, tedy v době, kdy první světová válka zasáhla také jeho rodné město. Jeho otec Jakob byl židovský obchodník s textilem, maminka byla v domácnosti, kde kromě něho vychovávala dceru Alžbětu. Petr Majer o Arnoštu Steinerovi zpracoval DVD, výhledově by mohla vyjít také kniha. Zjistil například, že Arnošt Steiner se v mládí věnoval sportu. „Byl zápasníkem," řekl Petr Majer.

Navzdory všem hrdinským činům a zásluhám prožil Arnošt Steiner život v ústraní. Neměl potřebu vstoupit do KSČ a v lednu 1947 odešel do zálohy. „Měl slibnou kariéru, ale protože nebyl členem KSČ, nebyl v hledáčku těch, kteří se chopili moci. Až do roku 1968 nebyl ani povyšován, ani vyznamenáván, a žil v ústraní v Brně, kde 9. října 1982 zemřel," uvedl Petr Majer.