V třinecké nemocnici Podlesí napojili letos na ECMO dvanáct lidí

Pro drtivou většinu obyvatel je covid-19 naštěstí relativně banální a nekomplikovaná respirační infekce. Pro tyto jedince život pokračuje bez jakýchkoliv změn. Pak ale bohužel existuje i skupina lidí, u kterých se rozvine těžký průběh onemocnění, v nejhorších případech s nutností použití invazivní plicní ventilace, či metody ECMO. MUDr. Radim Špaček - vedoucí lékař ECMO programu z Nemocnice Agel Třinec-Podlesí - se ohlédnul za uplynulým rokem.

Extrakorporální membránová oxygenace čili ECMO, znamená mimotělní podporu života osobám, jejichž srdce a plíce nejsou schopny poskytnout dostatečné množství výměny plynu nebo perfuze k udržení života. Lidé s těžkým průběhem onemocnění covid-19 mají vysoké riziko závažných komplikací a úmrtí. Pokud veškeré onemocnění přežijí, mají často dlouhodobé potíže ve smyslu dušnosti nebo nejrůznějších neurologických poruch. Takový případ zažili i lékaři v Nemocnici v Podlesí. Na začátku roku odpojili od přístrojů pacienta, za kterého přístroje dýchaly dlouhých 44 dnů.

Kalendáře, nářadí, kolo i elektrokoloběžka: kradl v Ostravě, Frýdku i Havířově

„Pamatuji si, že pacient k nám přijel po dvouhodinové cestě z vyškovské nemocnice, ve velmi kritickém stavu s těžkou poruchou okysličení krve. Pro špatný stav byl pacient napojen na ECMO bezprostředně po přijetí. Bez jeho zavedení by pravděpodobně přežití onemocnění nebylo možné. Po stabilizaci napojením ECMO podpory u pacienta dále pokračovala komplexní léčba covid onemocnění, včetně umělé plicní ventilace a umělého spánku. V průběhu hospitalizace jsme dále byli nuceni průběžně bojovat s opakovanou infekcí různých orgánů, což se nám naštěstí povedlo dobře zvládnout díky trpělivost, profesionalitě a zkušenosti ošetřujícího personálu. Případ tohoto pacienta je do značné míry jedinečný, jelikož po překonání toho nejtěžšího možného průběhu se pacient vrátil zpět k běžným činnostem, které vykonával před jeho onemocněním. Následky, které ho nyní trápí, jsou minimální,“ popisuje doktor Špaček, vedoucí lékař kardiologické péče.

Požár rodinného domu v Pržně způsobil škodu za 900 tisíc korun

V nemocnici využívají často při léčbě onemocnění covid-19 oxygenátory. Jedná se v podstatě o „umělou plíci“, která se používá u metody ECMO k okysličení krve a zároveň k očištění krve od oxidu uhličitého. Princip je jednoduchý a podobný hemodialyzačnímu filtru - na jedné straně polopropustné membrány proudí krev, na druhé straně pak vzduch o přesně definované koncentraci kyslíku. Takto pak dochází k výměně plynů a je tak nahrazena funkce plicní tkáně.

„Za letošní rok jsme použili ECMO přístroj u celkem 29 pacientů, z nichž u 12 to bylo v souvislosti s onemocněním covid-19. Protože jsme Kardiocentrum, stále u nás dominují indikace ve vztahu k srdečnímu selhání či srdeční zástavě. V souvislosti se samotným zaváděním a spouštěním metody ECMO jsme letos nezaznamenali zásadní komplikaci u našich pacientů,“ vysvětluje Radim Špaček. Dodává, že přesto je boj s covid-19, především u pacientů napojených na ECMO extrémně náročný.

Radek z Ostravy přišel na Silvestra o kus ruky. Teď varuje ostatní

„Bohužel již s celosvětových dat víme, že smrtnost u pacientů s covid-19 na ECMO je asi o 20-25% vyšší než u jiných příčin selhání plic (chřipka, bakteriální záněty plic apod.). Zároveň u pacientů s covid-19 pozorujeme výrazně pomalejší hojení plicní tkáně, což zapříčiňuje, že vyžadují metodu ECMO déle a velmi rychle tak může dojít k nedostatku ECMO kapacit jednotlivých pracovišť. Z těchto důvodů je bohužel jasné, že ECMO není řešením Covidové pandemie. Týká se opravdu pouze nemocných s velkými rezervami, tedy mladších a bez závažných přidružených chorob, tak aby měli šanci toto kritické onemocnění zvládnout,“ uzavírá doktor Špaček.

Rozloučili jsme se v Moravskoslezském kraji - 52. týden 2021

V současné době disponuje Nemocnice Třinec-Podlesí šesti ECMO přístroji a v případě potřeby je možné jejich počet akutně navýšit. Mezi hlavní přínos se řadí fakt, že dokážou po nezbytně nutnou dobu nahradit plně funkci plic a případně také srdce. Nemocnice u této specifické a náročné intenzivní péče funguje jako referenční pracoviště pro široký okruh zdravotnických zařízení. Jedná se o velký počet nemocnic nejen z Moravskoslezského kraje, které v rámci dobré spolupráce referují své pacienty do třinecké nemocnice především ke kardiovaskulární léčbě.