Některé možná překvapí, že na Štědrý den všichni pilně pracovali a postili se až do večera.

„Štědrý den, též Štědrým večerem zvaný, byl štědrý po celý den na práci a na přísný půst. Štědrým byl teprve až večer, jen místy pojedli k obědu trošku hrachové polévky nebo vařené sušené „hlozy“ (křížaly) s kouskem chleba. Místy jedli v poledne ovocnou „bryju“ s bílým pečivem nebo jenom dětem dali „bulku židovku“ (housku sypanou mákem),“ uvedl Jaromír Polášek, pracovník Muzea Beskyd.

„Kdo se postil, ten navečer uviděl zlaté prasátko na stěně, zlaté telátko v povětří nebo totéž na kredenci – kdo byl malý, toho navečer vytahovali za uši, aby zlaté prasátko na kredenci uviděl. Místy se po večeři z oblohy spouštěl anděl na zlaté pentli, aby se ukázal hodným dětem, které se postily. Starší lidé se na Štědrý den postili od jakéhokoli masa,“ pokračoval.

Štědrý den začínal poslední adventní jitřní mší (roráty), při nichž byly požehnány ozdoby z přírodních materiálů, kterými se zdobila domácnost.

„Hospodář chystal s čeledí krmení pro dobytek na celé svátky, hospodyně poklízela celý dům, všechno se muselo vymést, aby se nedržely neplechy a blechy. Každý pracoval s chutí, aby byl po celý příští rok pilný. Pekly se koláče tvarohové, makové a povidlové, ale též „zelníky“. Také se pekly „osůchy“ (koláče z prosa) pro dobytek a k obřadním úkonům, i chleba musel být čerstvý a doma upečený,“ popsal Polášek.

Snímky zobrazují oslavu vánočních svátku před mnoha lety.Zdroj: Archiv Jaromíra Poláška

Naproti tomu v Bašce již kolem roku 1910 někteří lidé na Štědrý den koupili u kupce bochníček bílého chleba, který se v domě jinak nejedl. Ve Frýdku mnozí kupovali i vánočku, a to dokonce na Štědrý den, ačkoli se v tento den nemělo obchodovat.

„Kdo vařil ve starých hrncích, nezbavil se v příštím roce nouze. Od každého jídla se muselo přivařit o něco více, aby troška zbyla, to prý kvůli hojnosti. A všichni se postili a těšili se na večer. Ne nadarmo se říkávalo na Valašsku: „Kdo sa postí, večer uvidí krokev zlatů s latů a po smrti přijdě do něba“,“ přiblížil Polášek.

„Dům se poklidil a vymetl, aby se v příštím roce nedržely hmyz a neplechy. Zdobení vánočního stromečku se ujímaly malé děti. Dospělí zase stavěli betlém. Na Štědrý den musel každý pracovat s chutí usilovnou, aby po celý příští rok byl pilný. Hospodyně nesměly prát, žehlit, na půdě nesmělo viset mokré prádlo, příliš se nemluvilo, nezpívaly se světské písničky, nekonaly se zábavy, synci s děvuchami se nevodili po dědině, děcka nelítaly venku, lidé byli potichu a ani svatba nebo pohřeb se nemohly konat na Štědrý den,“ upozornil Polášek s tím, že se také nehrálo v kině. I hospody zůstaly po celý den zavřené.