V malém bytě večeřeli tradičního kapra s bramborovým salátem. V rohu malé ložnice stojí v květináči drobný, vánočně nazdobený smrček. Když pod ním desetiměsíční Liborek našel své první Vánoční dárky, zářily mu oči radostí. „Nejvíce se mu líbilo autíčko. To po rozbalení nechtěl dát z ruky,“ přiblížila nejmilejší dárek svého syna Michaela Slavíková. Ještě nedávno přitom nikdo z nich důvody k úsměvu příliš neměl. Jejich domovem totiž byl stan na břehu řeky Ostravice.

Spolu s matkou a otcem si tak Liborek už v nejútlejším věku vyzkoušel, jaké je to je žít bez stálé střechy nad hlavou. Získal tak nálepku nejmladšího českého bezdomovce. Z těchto důvodů je jasné, že ten vůbec nejhezčí dárek získala tato rodina už na začátku listopadu. Poté, co Deník informoval o případu těchto lidí žijících s malým dítětem na ulici, se totiž ozval anonymní podnikatel s nabídkou ročního bydlení zdarma v malém bytečku v Ostravě-Zábřehu.

Díky tomu mohl Liborek se svými rodiči slavit Vánoce v teple domova. „Máme se tady dobře, jsme za ten byt šťastní,“ vyjádřila se ještě Slavíková, zatímco se kolem jejích nohou motal pejsek. Zvířata vůbec má tato rodina očividně ráda. Kromě onoho psa totiž ve svém novém bytě mají také andulku a králíky. A co vlastně říkají na bývalé bezdomovce sousedi z stejného patra? „Víme jen, že tady bydlí někdo nový. O koho jde, to už nevíme. Problém s nimi určitě není,“ řekl mladý pár z jednoho ze sousedních bytů.