Kromě šachů se věnoval fotbalu a také pracoval pro obec. Zajímá ho dění kolem a dodnes si sám zajde, byť s podporou chodítka, vypůjčit knihy do místní knihovny. Stále sleduje dění kolem sebe.

„Kdybych měl možnost splnit si přání, chtěl bych změnit svět, aby každý člověk mohl svůj život prožít v klidu, v pohodě. Aby si každý z nás uvědomil, že naše bytí na této zemi je něco mimořádného ve vesmíru. Veďme každý z nás slušný život bez jakýchkoliv intrik, urážek, naschválů… Nejsme tady věčně!,“ shrnul Karel Koval.

Během svého života prošel mnoha složitými obdobími, optimismus však neztrácí.Žil s rodiči a mladším bratrem Vlastimírem v domě v Kunčičkách u Bašky. Otec však zemřel v roce 1937, takže si v průběhu války prožili nelehké časy. Karel Koval studoval frýdeckou obchodní akademii, kterou ale Němci v roce 1942 zavřeli.

Ulice Hlavní ve Frýdku-Místku.
Frýdek-Místek trápí přetížený průtah městem. Jak to bude dál s Hlavní ulici?

Aby rodina měla z čeho žít, vykládal ve spotřebním družstvu Budoucnost vagóny. V roce 1943 se oženil s Květoslavou Lepíkovou, o dva roky později se jim narodil první syn. Dodělal si maturitu a začal pracovat ve Válcovnách plechu ve Frýdku-Místku, odkud v roce 1982 odešel do důchodu.

„Když jsem začal pracovat ve Válcovnách plechu, naplňoval mě osvobozující pocit, že už tady nejsou Němci. V roce 1952 jsme se přestěhovali do domu v Kunčičkách a ve stejném roce se nám narodil mladší syn,“ popsal Karel Koval.Aktivně se účastnil i života v obci, pracoval v zastupitelstvu a byl členem dopravní komise Okresního národního výboru ve Frýdku-Místku.

Někdy postrádá vztahy mezi lidmi, které vládly dříve. „Žilo se obecně skromněji, vztahy mezi lidmi byly ale srdečnější. Kontakty sousedů byly častější, ten potřeboval pomoci s tím, druhý s něčím jiným,“ vyjmenoval Karel Koval a dodal: „Když mám možnost číst a poslouchat v médiích, co se dnes děje, mnohdy kroutím hlavou, nechce se mi tomu ani věřit.“

Václav Kaniok občas umožní dětem, aby si vyzkoušely tradiční řemeslo.
Svícny, krbové nářadí a teď i schodiště. Kovář ze Pstruží se výzev nebojí

Jeho mládí však nebyla jen práce a starosti. Už v dorosteneckém věku se věnoval aktivně fotbalu. „Začal jsem chytat v bráně a hrál aktivně až do roku 1943, než jsem musel jít pracovat mimo Bašku,“ řekl stoletý oslavenec. „Po válce jsem se už k aktivnímu fotbalu nevrátil, ale jsem rozhodně velkým fandou tohoto sportu v Bašce.“Kromě pohybu je jeho velkým koníčkem i hra v šachy.

„První krůčky mě naučil můj otec, hodně jsem se toho pak dozvěděl od dobrého šachisty z Kunčiček Štěpána Kubaly. Ten mě přivedl do Šachového klubu Frýdek-Místek, kde jsem jako nováček začal hrát šachové partie v roce 1939,“ vylíčil Karel Koval.Stále se zajímá o život kolem. Zvládne informace čerpat i z internetu na počítači, rád si ale přečte i beletrii.

s přispěním Dajany Zápalkové