Jak trávíte Velikonoce?

„Nu, jako kněz. Před Velikonocemi se hodně zpovídá, takže celé hodiny trávím při zpovědích. Jinak probíhají tradiční velikonoční mše a obřady.“

Které obřady to například jsou?

„Na Květnou neděli například proběhne tradiční svěcení kočiček. Je to připomínka příběhu, kdy Ježíš přijel na oslíkovi do Jeruzaléma, lidé ho vítali jako krále a mávali na něj palmovými a olivovými ratolestmi. Když ale Kristus viděl, že je to jen světská sláva, ztratil se jim pak někde v davu. Právě na připomínku této události vyjde o velikonoční neděli v 10 hodin průvod od místeckého gymnázia do farního kostela Jana a Pavla a proběhne takzvané svěcení kočiček. Palmové a olivové ratolesti v našich podmínkách příliš nerostou, ale kočičky v naší přírodě rozkvétají jako jedny z prvních a jsou jakýmsi symbolem znovu se probouzejícího života. Byly ovšem roky, kdy jsme v průvodu nesli třeba i zlatý déšť nebo dokonce i domácí palmu.“

Jak je to s velikonočním svěcením olejů?

„Na Zelený čtvrtek Ježíš Kristus ustanovil eucharistii, kdy proměnil svou krev ve víno a tělo ve chléb. Ten den se s ostatními kněžími sejdeme na ostravském biskupství a obnovíme své kněžské závazky. Při mši proběhne svěcení olejů, které pak na Velký pátek rozvezeme do farností a které se používají k pomazání mrtvých, při křtech, biřmování a podobně.“

Dodržujete ve vaší farnosti zvyk mytí nohou?

„Ano, ve farních kostelech na Zelený čtvrtek proběhne mše svatá na památku poslední večeře Páně. Na připomenutí bratrské lásky během ní umývám nohy dvanácti mužům z farnosti. Tento obřad má připomenout události před poslední večeří Páně, kdy Kristus apoštolům, kterých bylo právě dvanáct, pověděl, že jeden z nich jej zradí. Apoštolové se kvůli tomu hádali, Kristus jim ale se slovy: Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás, umyl nohy. V některých farnostech se tento zvyk dodržuje, v jiných ne. Já jej dodržuji po celou dobu, co jsem knězem.“

Máte rád Velikonoce?

„Velikonoce mám velmi rád. Jsou to svátky nového života, a to nejen v přírodě. Nový život byl dán i Kristovi a my lidé jsme jeho nositelem. Velikonoce jsou i připomínkou očištění mysli od starých hříchů, strachů, svárů, nenávisti, zla a špatnosti. Je to jako se studánkou, když ji očistíme, čistá voda z ní pak může znovu s plnou silou vytrysknout.“

Co by si podle vás s Velikonoc měli vzít ateisté?

„Velikonoce jsou svátky křesťanství. Pro ateisty asi nemají tak velký význam. Ateisté intenzivněji a tak nějak lidštěji vnímají Vánoce, kdy se slaví narození Krista. Velikonoce, kdy Kristus vstal z mrtvých, je někdy pro ateisty obtížné přijímat. Ale když se člověk zamyslí, je to podobné, jako v přírodě. V zimě to vypadá, že je vše mrtvé, ale jakmile zima ustoupí, sluneční paprsky znovu vše probudí k životu. Člověk je součástí přírody a Bůh může svým paprskem život obnovit. Proto si myslím, že Velikonoce mohou být i pro nevěřící více, než jen dvěma dny volna nebo příležitostí se při pomlázce zadarmo opít. I pro nevěřící mohou být Velikonoce příležitostí k zamyšlení nad cílem života a smyslem oběti. Kristus v oběti pro ostatní viděl smysl, nevnímal ji jako ztrátu. Také člověk obětí nejen ztrácí, ale také mnoho získává. Velikonoce mohou být zrovna tak i připomínkou vítězství dobra nad zlem.“

A co tradiční pomlázka a ostatní velikonoční zvyklosti?

„Pocházím z oblasti, kde se velikonoční zvyky hodně dodržovaly. Kdysi jsem je prožíval více, dnes už tolik ne. Pomlázku spíš přenechávám ministrantům, kteří po mši svaté rádi před kostelem vyšlehají naše farnice. Já sám je raději pokropím vodou, než bych je mlátil jalovcem. Kromě pomlázky o velikonoční neděli také v kostele žehnáme jídlo, jako jsou třeba velikonoční beránci. Jsou ale i další velikonoční zvyky. Jako kluk jsem například rád chodil s dědečkem, který byl hasič, držet stráž u takzvaného božího hrobu. To se mi hodně líbilo. Také tento starý zvyk v kostelech dodržujeme. Vypodobnění božího hrobu se sochou mrtvého Krista máme uprostřed farního kostela svatého Jana a Pavla. Lidé se k němu přicházejí pomodlit a nosí k němu květiny.“