Lhostejno, že ta typická „vůně“, kterou lze ve městě občas „nasávat“, obsahuje oxid uhelnatý, dioxiny, perzistentní organické látky (škodliviny v podobě sloučenin např. polyaromatických uhlovodíků, benzenu či polybromovaných difenyléteru, pozn. red) a další škodliviny. Odpověď na otázky: Proč mají obyvatelé Třince a blízkého okolí k huti ambivalentní vztah?, zní: Určitě jim není lhostejná zhoršená kvalita ovzduší, kterou podnik v třineckém údolí ovlivňuje, na druhou stranu železárny dávají řadě lidí v regionu práci. Jak se lidé dívají na firmu, která jim na jedné straně dává obživu, na druhé mohou mít někteří kvůli její činnosti zdravotní potíže, se Deník zeptal primátorky Třince Věry Palkovské.

Jak vnímá radnice Třinecké železárny coby znečišťovatele ovzduší ve městě?
Vedení města a občané, věřím, oceňují a jednoznačně vnímají, jak se produkce emisí za posledních 30 let zmenšila. Je to důsledek investic do ekologie a snížení energetické spotřeby ve výši několika miliard korun. Tyto investice se promítly do zvýšení kvality života ve městě. Oproti roku 1990 poklesla úroveň prašnosti na jedno procento. A je to jednoznačně vidět i cítit. Ti, kteří Třinec navštíví, jsou překvapení, jak je město zelené a čisté, a to i díky výsadbě stromů v centru města, péčí o městskou zeleň. Podívejte se na okolní kopce. Nevidíte pusté pláně jako dříve v severních Čechách.

Třinecké železárny, Werk, jak se žije lidem v okolí. Listopad 2022.
Třinecké železárny pod drobnohledem: nakolik škodí emise z Werku lidskému zdraví

To však neznamená, že se město o další ekologizaci hutě nezajímá. Máme všechny potřebné informace a o tom, že emise v našem městě klesly na historické minimum, svědčí data z monitoringu ovzduší. Míst, kde měříme, je v našem městě několik a data sledujeme a vyhodnocujeme. Je však potřeba se dívat i na fyzikální limity a netlačit firmu k takovým vynuceným ekonomickým investicím, které již nebudou mít vnímatelný vliv na kvalitu ovzduší, ale pouze ji přivedou do existenčních problémů a desítky tisíc lidí taktéž.

A jak firmu podle vás vnímají lidé, především obyvatelé města?
Dovolujeme si tvrdit, že především jako velkého, dominantního a zásadního zaměstnavatele a firmu, která se dominantním způsobem podílí na podpoře kultury, vzdělávání a sportu v našem městě a tudíž na vysoké kvalitě života. Místní vnímají huť i jako firmu, která sice již nyní patří mezi nejekologičtější hutě na světě, dále se snaží o snižování emisí a úspory a dělá mnoho i nad rámec toho, co jí přikazuje zákon. Zmínit můžeme dobrovolné výsadby zeleně i mimo areál hutě nebo zkrápění ploch mimo areál hutě pro snížení víření prachu.

Třinecké železárny, Werk, jak se žije lidem v okolí. Listopad 2022.
Werk sice prášit nepřestal, ale životy okolních obyvatel vylepšil

Firma mnohým sice dává práci, ale kvůli produkci jedovatých látek a prachu jim také způsobuje zdravotní potíže, možná i krátí život. Jak podle vás lidé v Třinci a okolí tyto dva parametry vnímají? Uvědomují si to? Vadí jim, že jim firma ničí stav ovzduší?
Nemáme oficiální informace o tom, jak píšete, že jim „huť krátí život“. Nevíme, z jakých dat vycházíte. Takže k tomuto se vyjádřit nemůžeme. Život člověka ovlivňuje způsob života, požívání alkoholu, kouření cigaret, nezanedbatelný, resp. dominantním zdrojem znečištění se stává doprava či lokální topeniště. Město podporuje alternativní možnosti dopravy, máme hustou síť cyklostezek, deset elektrobusů, potřebám města slouží elektromobil Hyundai. Město motivuje občany k ekologickému topení. Nemůžeme vše svádět na huť. Je potřeba začít u sebe.
Nesmíme také zapomenout na vliv průmyslových komplexů ze sousedního Polska, které je v otázkách limitů znečišťujících látek za zbytkem Evropy pozadu. Vždy, když je to možné, podpoříme snahy o zvýšený tlak na našeho souseda, aby k ekologizaci svých provozů přistupoval rychleji.

Ilustrační foto.
Za špatný vzduch mezi Třincem a Těšínem mohou domkaři

Má město Třinec k dispozici nějaký externí nezávislý monitoring emisí, které podnik produkuje? Vidíte to dnes jako značný problém pro obyvatelstvo?
Externí nezávislý monitoring není potřeba. Huť je držitelem certifikátu, který je jednoznačným a nezávislým dokladem ekologického přístupu výroby, huť musí ze zákona dokládat veškeré údaje v tomto směru a tyto údaje má k dispozici i město.

Jaká je strategie města do budoucna? Necháte na vůli a možnostech TŽ další - a již plánovaná - ekologická opatření a modernizaci, nebo bude město vyvíjet na firmu tlak, aby emisní zátěž snižovalo na minimální možnou míru?
Setkáváme se s vedením hutě pravidelně, získáváme detailní informace v oblasti, kterou zmiňujete. Je otázkou, co je to „minimálně možná míra“ a kdo tuto míru (a na základě čeho) určí? Pokud by to měla být ve všech směrech „absolutní nula“, pak je to konec výroby oceli nejen v Česku, ale i v celé Evropě, která bude muset tuto strategickou surovinu dovážet buď draze, nebo ze zemí, které nám třeba nejsou v současné době až tak nakloněny… Nedokážu si ani domyslet, jaký dopad na zaměstnanost a snížení kvality života by ukončení výroby v huti pro region, kde žije cca 100 tisíc obyvatel, mělo. Nic by se nemělo hnát do extrému. Věříme, že fyzikální zákony a zdravý selský rozum zvítězí.