Na Kohutce pod Prašivou ve Vyšních Lhotách chystá na sobotu celodenní program i s možností osahat si kosmická tělesa a některá si dokonce odnést domů!

„Perseidy nám každopádně na zem nedopadnou, jejich velikost je maximálně jako kulička hrášku, vzhledem ke křehké konzistenci a rychlosti, jakou vletí do atmosféry, téměř ihned shoří,“ uvádí Filip k Perseidám.

Vojkovický fotograf připomíná na paskovském zámku časy v době covidu, srpen 2023.
Vzpomínáte? Fotograf z Vojkovic má v Paskově „rouškové“ snímky

Tyto meteorické roje patřící na nebi k nejpozorovanějším úkazům vůbec jsou podle něj pozůstatky komety 109/P Sfiwt Tuttle, která se vrací k naší planetě cca jednou za 134 let (naposledy šla vidět v roce 1992 a další průlet se očekává v roce 2126). „Oproti jiným meteorům jsou Perseidy rychlé, létají skoro šedesát kilometrů za sekundu. Lidem jsou známy už více než 1760 let, kdy si je začali spojovat s popravou svatého Vavřince,“ popisuje Filip.

Toho podle svých slov fascinuje vesmír od mala, po přestěhování do Beskyd se z něj stává fanoušek právě do meteoritů. „Způsobil to ten s názvem Morávka, jenž dopadl v katastru této obce v roce 2000. Z přibližně stovky kousků se našlo patnáct a pětaosmdesát tak někde v okolí pořád zůstává,“ pokračuje Filip. Provozující také Muzeum meteoritů ve Frýdku-Místku a patřící k prvním třem lidem z Česka a Slovenska v řadách nejprestižnější světové organizace sdružující sběratele útvarů z kosmu IMCA (International Meteorite Collectors Association).

Oprava mostu, Frýdek-Místek, Beskydská ulice.
Řidiči pozor, ve Frýdku-Místku se opravují mosty. Uzavřená je Beskydská ulice

Ve spolupráci s pivovarem Kohutka pak Filip už počtvrté pořádá v časech nejideálnějších pro pozorování perseidů speciální akci pro veřejnost. „Vloni přišly nejméně tři stovky lidí, letos jich reagovalo na tuto událost na facebookovém profilu už skoro devět set. Bude tam mobilní planetárium a ukázky i prodejní stánek se skutečnými meteority,“ popisuje. Zlatým hřebem je hledání meteoritů na louce u minipivovaru pod Prašivou, je určeno dětem, nálezci si je mohou odnést domů (ale nesmí je hledat detektorem kovů)!

Slovníček pojmů

meteor - světelný jev (ve staročeštině také povětroň nebo létavice), který nastane, když se kosmické těleso při průletu atmosférou rozžhaví a následně v atmosféře i shoří. Ze Země to pak vypadá, že na obloze cosi blikne, rozsvítí a zase zhasne, nejčastěji je lidé znají jako ty „padající hvězdy“.

meteoroid - neboli mateřské těleso meteoritů, které pocházejí nejčastěji z meteorických rojů, je vesmírné těleso, pevný přírodní objekt, který vstoupí do zemské atmosféry. Dosahuje při tom rychlosti mezi 15 až 60 km/s. Těchto těles je ve vesmíru spousta, jen ty větší ale prolétnou atmosférou a dostanou se až na zemský povrch.

meteorit - je kosmické těleso, které dopadlo na povrch Země (nebo jiné planety). Většina těles se při průletu zemskou atmosférou roztaví a vypaří. O tom, jestli těleso (při dopadu na zem je z něj už meteorit), dopadne až na Zemi, rozhoduje hlavně hmotnost původního meteoroidu a rychlost, s jakou si to „fičí“ směrem k zemi.

„Předpověď na noc ze soboty na neděli se nadále zlepšuje. Pokud se to nepodělá, budou na Perseidy ideální podmínky. A nemluvě o nádherném západu či východu slunce,“ míní Filip. Beskydy ovšem jako takové nadšencům do hledání meteoritů nepřejí. „Někdo jezdí do Švédska a jiní do pouště, existují daleko lepší lokality s častým výskytem jejich dopadu. I já ostatně na nález vlastního meteoritu čekám,“ podotýká nadšenec z Frýdeckomístecka.

I přes vytrvalý déšť si letošní ročník Ladné Čeladné užili jak diváci, tak vystupující umělci.
Letošní ročník Ladné Čeladné se vydařil, vytrvalému dešti navzdory

České vědce v oboru pak označuje za absolutní světovou špičku, které závidí i americká národní kosmická agentura NASA. „U nás je tak dobrá bolidová síť, že experti dokáží nejen sledovat dopady, ale i vypočíst, kde a kolik meteroritů spadne včetně jejich přibližné velikosti,“ uzavírá Filip.

Perseidy i přímo na Prašivé

Místo, odkud se Perseidy zjevují, je na hranici souhvězdí Persea, Kasopeia a Kefea, nad severovýchodním obzorem (ve výšce cca 25 stupňů). Sledování pro veřejnost je v noci ze soboty na neděli přichystáno i přímo na vrchu Prašivá. Začíná v 19 hodin, součástí bude i přednáška astronoma Honzy Kondziolky. „Chatu necháme otevřenou do pozdních hodin. Stanovat se nahoře sice nesmí, ale nocovat pod širákem se smí. Nezapomeňte spacáky a karimatky, bude to nezapomenutelný zážitek,“ vzkazují organizátoři z Klubu českých turistů, odboru Beskydy.