VIDEO: Rozsudek v kauze Vítkovských žhářů rozdělil město na dva tábory

Vydáváme se dále kolem nemocnice do centra a jeho okolí, kde zkoušíme oslovit místní. Drtivá většina z nich se nechtěla vyjadřovat ani pod svým jménem či iniciály, ani jakkoli na video, například bez zachycení obličeje.

Z mnoha vyjádření, které se Deníku podařilo získat, však jasně vyplývá, že jedna skupina obyvatel se bojí reakcí skupiny druhé. To je důvod, proč o tématu nechtějí veřejně absolutně vůbec mluvit. Slovo žhář je ve Vítkově zkrátka zapovězeným termínem.

Dva tábory

„Té Natálky je mi hrozně líto, ta bude mít chuděra zkažený celý život. Ale s tou rodinou tady byly od začátku jen samé problémy,“ říká nám asi padesátiletá žena u vítkovské nemocnice. V podobném duchu hovořila i seniorka, se kterou redakce mluvila na rohu náměstí Jana Zajíce: „Rodina si tady neudělala od začátku dobré jméno. Otec měl mít dluhy. Vždyť to bylo patrné, když se tehdy po požáru pořádala sbírka. Z místních nepřispěl skoro nikdo, vše to šlo z jiných částí republiky. Jenže oni neznají zdejší poměry, měli vše jen z médií, ze strany těch poškozených. Ti teď využívají neštěstí své dcery, aby se zviditelnili a obohatili. S propuštěním na podmínku souhlasím,“ svěřuje nám důchodkyně.

Už nechce jít ani ven, psychicky je na tom strašně, říká matka popálené Natálky

Ani mladé mamince, stojící se svým dítkem u kašny na náměstí, propuštění pachatelů nevadí. „Rodina byla problematická. Ten barák ani nebyl jejich, děti si tam věčně hrály na cestě, obtěžovaly řidiče, byly s nimi jen potíže,“ konstatuje žena. Anonymně se redakci vyjádřil také přibližně čtyřicetiletý muž. „Ta nešťastná událost se neměla nikdy stát. Vysoký trest, který dostali pachatelé činu, sice zdraví Natálii nevrátí, ale byl snad dostatečným varováním pro stejně smýšlející extremisty. Rozhodnutí soudu o podmínečném propuštění chápu a souhlasím s ním,“ sdělil nám.

Také u vítkovského Penny marketu se nám povedlo hovořit s několika místními. „To, co se stalo, se nemělo stát. Ale myslím si, že na svobodu by jít neměli, protože kde je záruka, že ni když budou v podmínce, nic neudělají,“ mínil jeden ze seniorů čekající před obchodem.

I další oslovení s propuštěním nesouhlasí. „Je to hrozné, měli dostat doživotí. Kdyby to udělal nějaký cikán, dostal by daleko více,“ prohlásil postarší muž nedaleko Penny marketu. Jiní mluvili třeba i o korupci. „Je to šílené, podle mě mají nějaké vlivné rodiče s penězi, tak si za to zaplatili,“ řekl muž středního věku v jedné z ulic nedaleko náměstí.

Soud v Šumperku pustil dva žháře z Vítkova na svobodu

Na stejném místě jsme oslovili také další občany. „Vůbec to neměli dělat, vždyť oni tam skoro upálili celou rodinu, holčička má následky do konce života, i celá rodina. Nechápu, na toto by neměla být milost, chtěli je zabít, nesouhlasím s tím. Chápu, že jejich rodičům je to líto, ale na to se nesmí brát ohled. Nebylo to nic náhodného, ale dopředu plánovaného. Na to nemá žádný člověk právo, žádnému člověku by takto nemělo být ublíženo,“ uvedla žena, která se představila jako Danuše H.

Férové není propuštění na svobodu ani podle Aničky K. „Ta rodina trpí. Ta holčička málokdy promluví, ve stresu je stále. Není to správné, holka bude trpět do smrti. Nechápu, proč to tehdy ti muži udělali, proč udělali takovou hloupost, jestli z toho měli radost, nevím. S rozhodnutím soudu nejsem spokojena.“

Vyjadřovat se pak k verdiktu nechtěl ani vítkovský starosta Jakub Cihlář. „Je to rozhodnutí soudu, které nechci komentovat,“ řekl Deníku.

Rodina teď žije v Budišově

Přesouváme se do nedalekého Budišova nad Budišovkou, vzdáleného od Vítkova asi deset kilometrů. Po žhářském útoku přebývala rodina v azylovém domě a hledala nové bydlení. Díky penězům z veřejné sbírky si nakonec mohli pořídit malý domek právě v Budišově nad Budišovkou. Ani tady ale místní nebyli příliš sdílní a do hovoru se nikomu moc nechtělo.

Budišov nad Budišovkou:

„Vím, že tady ta rodina žije, občas jsem potkávala Natálku s její maminkou na některé z akcí pro děti, které se u nás ve městě konají. Ale skoro je neznám, nezajímám se o ně. Myslím, že propuštění pachatelů je v pořádku, odseděli si už dost, budou v podmínce a musí vést řádný život. Určitě se nebojím, že by se tady odehrál nějaký útok,“ řekla nám starší žena, kterou jsme oslovili u budišovského kostela.

Deník požádal o vyjádření k rozhodnutí soudu také budišovského starostu Patrika Schramma. „Zaregistroval jsem událost z médií, ale větší pozornost jsem tomu vzhledem k mé aktuální dovolené, nevěnoval. Podle mého není důvod k obavám,“ uvedl.

Precizně naplánovaný útok

Hořet začal dům číslo 58 v Opavské ulici krátce před půlnocí z 18. na 19. dubna 2009. Během chvíle byl celý v plamenech, uvnitř bylo osm lidí. Pavel a Anna, rodiče malé Natálky, se snažili požár ještě před příjezdem hasičů uhasit, ale neúspěšně. Sami byli popáleni na třetině těla, hlavně na rukou.

Nejhůře dopadla malá Natálka, než ji rodiče vynesli z domu ven, utrpěla popáleniny na více než osmdesáti procentech těla, ona i její rodiče byli hospitalizováni v ostravské fakultní nemocnici. Natálka musela být uvedena do umělého spánku a lékaři bojovali o její život. Policejní vyšetřovatelé a další specialisté se ihned pustili do hledání pachatelů.

Začátkem srpna 2009 mohli lékaři Natálku probrat z umělého spánku, o pár dní později policie zatkla dvanáct osob – pravicových extremistů z Bruntálska a Opavska. Za žhářský útok pak byli obviněni čtyři z nich, kteří se zodpovídali z pokusu o vraždu. Žháři si nejprve podle policie vytipovali dům, v němž bydlela romská rodina. Poté si vyrobili zápalné lahve, do kterých dali automobilový benzín.

„V nočních hodinách dojeli na místo, jeden z nich – ten, který řídil, zůstal v autě. Tři vystoupili a každý do tří ze čtyř předních oken hodil jednu lahev. Tím pádem výrazně zvýšili hořící účinek,“ řekla tehdejší dozorující státní zástupkyně Brigita Bilíková s tím, že čtveřice měla zločin detailně naplánovaný několik týdnů dopředu.

Nejsledovanější proces

Krátce před Vánoci 2009 byla malá Natálka propuštěna z nemocnice, čekala ji však ještě dlouhá a náročná léčba. V květnu 2010 pak za mimořádných bezpečnostních opatření začal u ostravského krajského soudu jeden z nejsledovanějších soudních procesů v novodobé historii české justice.

Psychopati to rozhodně nejsou, tvrdí znalci o žhářích

Čtyřem radikálům hrozil nejvyšší trest. „Chtěl bych pro ně doživotí, moje Natálka bude také trpět do konce života,“ prohlásil tehdy otec Natálky.

Dva z útočníků odmítli vypovídat, další dva se ke vhození lahve přiznali a detailně popsali, co se osudného dne stalo. Oba tehdy popřeli, že by cíleně útočili na dům, ve kterém se nacházejí Romové, prý původně nevěděli, kam jedou. Oba také několikrát vyjádřili nad zraněnou Natálkou lítost. Senát jim ale neuvěřil.

Ohnivé peklo

Před soudem vypovídali i rodiče Natálky. „Tehdy večer jsme se dívali na televizi. Šla jsem spát kolem desáté. Televize hrála. Probudil mě šílený křik. Myslela jsem, že se mi to zdá. Všude kolem jsem viděla plameny. Hořela polovina místnosti,“ popsala chvíle hrůzy Anna Siváková. Po prvotním úleku začala hledat Natálku, vzápětí uviděla, jak ji v náručí drží druh Pavel a hasí ji dekou.

„Vzala jsem dceru a vyběhla ven,“ řekla. Natálčin otec před soudem uvedl, že ho vzbudily rána a teplo. „Nevím, kolik bylo hodin. Nevěděl jsem, co se děje. Viděl jsem, jak Natálka hoří. Nejprve jsem hasil ji, pak ji vzala družka a já se staral o další tři dcery, aby se dostaly ven. Na Natálce ještě dýmilo oblečení, tak jsme ho z ní strhli a družka s ní běžela do nemocnice,“ popisoval.

Vysoké tresty

V říjnu 2010 zazněly u soudu závěrečné řeči. Státní zástupkyně u tří obžalovaných navrhla výjimečné tresty od patnácti do pětadvaceti let, advokáti naopak žádali překvalifikaci na méně závažné činy nebo zproštění. 20. října padl rozsudek. Třem radikálům soud vyměřil dvaadvacetileté tresty, jednomu dvacetiletý. Jejich obhájci pak u olomouckého vrchního soudu usilovali v roce 2011 o mírnější tresty, avšak neúspěšně. Pouze jednomu z pachatelů trest o dva roky snížil na dvacet let, a to kvůli spolupráci s vyšetřovateli a projevené lítosti. Dovolání čtveřice pak v prosinci 2011 odmítl i Nejvyšší soud v Brně. Dvojice extremistů následně podala ještě stížnost k Ústavnímu soudu, ten ji ale rovněž odmítl.

Obhájce Petr Kausta: Já s vlky netančím

Dva z útočníků si v letošním roce požádali o podmínečné propuštění, neboť u nich uplynula doba dvou třetin trestu. Jednání u šumperského soudu 11. května přítomni nebyli, se soudní síní se spojili prostřednictvím videokonference z věznice Mírov. Soud žádosti obou mužů vyhověl, zároveň stanovil zkušební dobu sedmi let, dále musejí mimo jiné platit poškozeným škodu. Rodina brzy již šestnáctileté Natálky je z verdiktu v šoku. „Je to předčasné a určitě jsme to nečekali. Cítíme se úplně špatně, je nám zle, děti mají strach, hlavně Natálka. Ta už nechce chodit ani ven,“ řekla Deníku Natálčina matka Anna Siváková. Sama Natálka má za sebou už více než stovku operací, další ji čekají. „Stále hůře je však na tom dcera po psychické stránce,“ dodává.