Na řece Morávce byl v roce 1960 vybudován jez, který slouží k odvodu větší části toku řeky do přivaděče pro přehradní nádrž Žermanice. Přivaděč je technickou zajímavostí nejen Vyšních Lhot, ale i všech obcí, kterými dále prochází. Pod jezem je na řece vyhlášena NPP Skalická Morávka. Část obce se nachází v CHKO, dále je v katastru obce jedna přírodní rezervace a dvě přírodně Evropsky významné lokality. Obec je rozptýlena na stráních okolních kopců a ke katastru obce také náleží osady Kamenité, Kršle a Oblesky.

Starosta Vyšních Lhot Roman Čagala v rozhovoru mluví o tom, že obec je originální tím, že částečně leží i na známém beskydském kopci Prašivá. Zmiňuje i fakt, že Vyšní Lhoty jsou dobrým místem k bydlení, byť to třeba není tolik vidět nebo že v obci funguje hned několik aktivních spolků.

Exstarosta Všních Lhot Jiří Marynčák
První starosta Vyšních Lhot zažil osamostatnění obce i příchod uprchlíků

Jsou Vyšní Lhoty něčím výjimečné či originální v porovnání s jejich okolím?
K naší obci patří i hora Prašivá, což si možná ani někteří její návštěvníci neuvědomují. Na Prašivé se nachází také stejnojmenná turistická chata, která letos slaví výročí 100 let od svého vzniku. Na Prašivé stojí také dřevěný kostel svatého Antonína Paduánského, který nechal postavit v roce 1640 hrabě Jiří z Oppersdorfu. Technickou zajímavostí pak je již zmíněný jez na řece Morávce či úpravna pitné vody pro velká města v okolí. Vyšní Lhoty jsou pak známé také díky zde umístěnému objektu Ministerstva vnitra s názvem Zařízení pro zajištění cizinců, které mnohdy vrhá špatné světlo na naší obec. Přitom veškeré pochybnosti a obavy nejsou na místě. Toto zařízení život v obci nijak negativně neovlivňuje, ba naopak je pracovní příležitostí i pro občany z obce a blízkého okolí.

A jak se ve Vyšních Lhotách žije místním obyvatelům? Co hlavně oceňují a co jim na druhou stranu naopak chybí?
Určitě se ve Vyšních Lhotách nežije špatně. Máme stejné problémy jako ostatní obce v okolí. Obcí prochází hlavní trasa do údolí Morávky a Krásné, takže především o víkendech je tady hodně silný provoz zapříčiněný turisty mířícími do Beskyd. Zvláště v lockdownu jsme se potýkali s neukázněností mnoha turistů. Chvílemi to bylo katastrofální. Chybí kanalizace a jsou části obce, které nemají vlastní vodovod. V části obce chybí chodníky.
Obec disponuje velkým kulturním areálem na Kamenitém, kde se každý rok koná několik akcí. Máme i svůj obecní sál, knihovnu přestavujeme na komunitní centrum. Jsme rádi, že máme stále naplněnou mateřskou školku, která se nachází v úplně klidném prostředí vedle multifunkčního sportovního areálu. Děti tedy mají možnost využívat prostory hřiště i velké přilehlé zahrady. V obci funguje moštárna, která je místními, i občany z okolí, hodně využívána. V obci aktivně funguje Sbor dobrovolných hasičů, Klub seniorů, spolek pro rodiče s dětmi Vyšní Lhoty dětem a místní zahrádkáři. Ti všichni nějakým způsobem fungovali i za koronavirové epidemie, kdy se úplně zastavil kulturní život v obci.

Starosta Vyšních Lhot Roman Čagala.Starosta Vyšních Lhot Roman Čagala.Zdroj: Deník/Jan Smekal

Když byste měl někoho pozvat do Vyšních Lhot, proč by tady měl zavítat? Co hlavně může tato obec návštěvníkům nabídnout?
Vyšní Lhoty jsou dostupné, jak pro místní občany směrem k městské infrastruktuře, tak pro turisty mířící do obce či dál do Beskyd. Míjejí nás pohromy, jakými jsou přívalové deště, kroupy a lokální záplavy. Prý nás chrání hory, ale pověst starých usedlíků praví, že panenka Maria frýdecká to tady chrání. Tak snad obojí je pravdou a dál to tak zůstane.
Obec je dobrým místem k bydlení, i když to třeba není tolik vidět. Jsou tady všechny podmínky pro to, aby se tu dalo dobře žít. V obci se i přiměřeně staví, jsem rád, že nám tady nevznikají velké developerské projekty a tzv. satelitní městečka. Stále si zachováváme spíše vesnický ráz. Máme tady krásná místa s výhledem jak na Beskydy, tak na obce a města směrem k Ostravě a Karviné.

Když bychom se podívali rok zpátky, celý svět se potýkal s epidemií koronaviru. Jak jste se s touto nákazou vypořádali u vás ve Vyšních Lhotách?
Na začátku Klub seniorů i místní občané šili roušky, pomáhali jsme si sami, jak jen to šlo. Když jsme něco nakoupili, rozváželi jsme to po obci. Obyvatelé se i s jen malou pomocí dokázali postarat sami o sebe. Pozitivní bylo, že po celou dobu, co to šlo, fungovala i školka a nákaza se tam neobjevila. Nějaká opatření jsme museli přijmout, ale celou situaci jsme zvládli v rámci možností. Navíc disciplína na vesnici byla jiná než ve městě. Nedocházelo tady ke shlukování lidí. Museli jsme však zrušit spoustu kulturních akcí. Lidé se tak setkávali méně, což bylo na škodu.

Jaké jsou plány Vyšních Lhot dál do budoucnosti? Chystají se v nich nějaké významnější investice?
Ukončujeme rekonstrukci mostu přes přivaděč, začínáme stavět vodovod v jedné místní oblasti. Mezi další plány patří vystavět chodník v druhé části obce, řešit problém s parkováním turistů a dále zajistit, co bude v našich silách. Letos by měla být hotová rekonstrukce knihovny a přestavba na komunitní centrum. Samozřejmě je zde stále údržba a rekonstrukce majetku obce, zejména komunikace, budovy atd., což mnohdy není až tak vidět, ale čerpá to nemalé finance a pracovní síly.

Vyšní Lhoty v datech

Rok založení: 1292
Počet obyvatel: 857

Zajímavosti

Ve Vyšních Lhotách se nacházel záchytný uprchlický tábor Ministerstva vnitra ČR. Areál má rozlohu asi 75 000 m² a jeho součástí jsou mimo jiné ubytovací a administrativní objekty či skladovací prostory. Jako zařízení pro uprchlíky fungoval areál přibližně od poloviny 90. let, a to se standardní kapacitou 580 lůžek. Na poskytování právní pomoci se v něm podíleli studenti Právní kliniky uprchlického a cizineckého práva Právnické fakulty Univerzity Palackého v Olomouci. Pro ubytování uprchlíků nebyl objekt využíván již od prosince 2009. Z bývalého tábora pro uprchlíky měla být věznice. Vzhledem k náporu imigrantů rozhodla vláda na svém jednání 13. července 2015 o obnovení zařízení pro záchyt cizinců Vyšní Lhoty. Jeho kapacita je 220 míst a slouží jako detenční tábor pro umístění nelegálních imigrantů na území České republiky. Otevřen byl 7. srpna 2015. (Zdroj: www.wikipedia.org)

Tip na výlet

Kostel svatého Antonína Paduánského (Prašivá)

Jednou z dominant kopce Malá Prašivá (který se nachází nad Vyšními Lhotami) je jistě kostel sv. Antonína Paduánského z roku 1640. Byl zbudován Jiřím, hrabětem z Oppersdorfu, a je pod ochranou státního památkového úřadu. Jde o jednolodní stavbu. Původně byl zasvěcen sv. Ignáci z Loyoly.
Po vystavění kostela na Borové pod Lysou horou v r. 1673, který byl zasvěcen právě sv. Ignáci, došlo u kostela na Prašivé v tomtéž roce k přesvěcení a novým patronem se stal sv. Antonín Paduánský. Jde o filiální kostel farnosti Dobrá. Konají se k němu tradiční poutě v polovině června (ke svátku sv. Antonína 13.6.).