Město díky tomu získá prostředky na plánované investice. Koeficientem se násobí daň poplatníka za jednotlivé druhy pozemků, zdanitelných staveb nebo jednotek, peníze pak jdou do obecní kasy.

Například domácnost, která bydlí v rodinném domě o zastavěné ploše zhruba 150 metrů čtverečních, zatíží zvýšený koeficient částkou zhruba 1 200 až 1500 korun za rok. U lidí žijících v bytech o ploše zhruba 80 metrů čtverečních půjde ročně o částku zhruba 540 korun. Část nákladů by se ale lidem mohla vrátit, radnice chystá dotace na opravy a údržbu jejich nemovitostí. Více zaplatí také podniky a podnikatelé, kteří se na dani z nemovitosti významně podílejí.

Radnice počítá s tím, že navýšení přinese do rozpočtu města zhruba 12 milionů korun, což by znamenalo narůst příjmové části rozpočtu o zhruba 23 procent. Peníze pomohou hlavně při budování seniorského bydlení a rekonstrukci zámku.

MÍSTO HAZARDU PENÍZE Z NEMOVITOSTÍ

Zvýšit daň z nemovitostí až na pětinásobek mohou města a obce od roku 2009. Například ve Frýdku-Místku se k tomu magistrát odhodlal v roce 2013, kdy zavedl místní koeficient daně ve výši 2. Důvodem byla částečná kompenzace výpadku daňových příjmů města, a to především příjmů z hazardu. Opozice však tehdy upozorňovala na to, že zvýšená daň pokrývá ztráty z MHD zdarma.

Stejný místní koeficient pro výpočet daně z nemovitostí jako Frýdek-Místek má Frýdlant nad Ostravicí, v rámci kraje také Opava nebo Havířov. Celková výše daně z nemovitosti se vypočítává podle počtu obyvatel města či vesnice, typu nemovitosti a místního koeficientu. Například Nošovice mají koeficient tři, i díky tomu patří v tuzemsku k obcím s nejvyšším příjmem z daně z nemovitých věcí na obyvatele, a to hlavně díky průmyslovým objektům. Maximální výši koeficientu využívají třeba v Čeladné, Žabni, Palkovicích, Starých Hamrech a Bílé, běžné jsou však kompenzace pro obyvatele s trvalým bydlištěm.