Lidé totiž neměli kde bydlet. Ve Frýdku-Místku se po druhé světové válce trvale nedařilo zvládnout tíživou bytovou situaci. Při osvobození bylo zcela zničeno 25 domů a vážně bylo poškozeno dalších 1395 domů. Výstavba nových bytů probíhala pozvolna – takřka dvacet pět let se stavěly bytové domy na sídlišti Nad Lipinou.

Další nové bytové domy vyrůstaly až koncem padesátých let u řeky Ostravice na místeckém sídlišti Spořilov. Od roku 1945 do roku 1950 bylo postaveno 242 nových bytů, do roku 1955 dalších 714 a do roku 1960 ještě 993 bytů. Město se rozrůstalo.

Následky výbuchu plynu v domě v Třinci v dnešní Jablunkovské ulici.
Z historie regionu: Od tragického výbuchu v domě v Třinci uplynulo 35 let

V roce 1958 padlo rozhodnutí o velkoplošných asanacích celých městských čtvrtí a následné panelové výstavbě proudovou metodou, jaké neměly v dosavadní historii města obdoby. „Je to historická událost, že naše okresní město pojato bylo do plánu výstavby jako důležitý článek v rozvoji ostravského kraje, jako ocelové srdce naší lidově demokratické republiky,“ píše se v oslavném duchu v kronice Frýdku-Místku za rok 1958.

V roce 1960 měl Frýdek-Místek sedmadvacet tisíc obyvatel. „Bytů je ve městě stále nedostatek. Není divu, vždyť každý měsíc je dvacet svateb, dvacet žádostí o byt. V roce 1962 je na obci 846 žádostí. Jsou občané, kteří mají peníze na auta a chaty v horách. Těm byty přiděleny nebyly, těm bylo doporučeno, aby stavěli v družstvech za podpory státu. Bylo zjištěno, že 160 rodin bydlí nedostatečně a pro ty jsou získávány byty přednostně. Osmdesát procent bytů je bez koupelen,“ píše se v kronice Frýdku-Místku za rok 1962.

V roce 1929 byly v Řece založeny dva hasičské sbory, jeden s českým velením jakožto Sbor dobrovolných hasičů. Starostou byl Vojtěch Samek a velitelem Pavel Šimiček. Druhý sbor, Ochotnicza staž požárna, byl s polským velením. Starostou byl Jiří Samiec a ve
Z historie regionu: Železnice v regionu vznikla jako hutní dráha

V roce 1961 ve Frýdku bydlelo v 1 438 domech 16 591 obyvatel a v Místku bydlelo v 1181 domech 11 184 obyvatel. Městský národní výbor v té době evidoval 2560 žádostí o přidělení bytů. Převážná většina městských domů ve Frýdku i v Místku v té době byla postavena před rokem 1945.

Přestavbu města si údajně vynutilo plánované budování moderních průmyslových komplexů nedaleko města – šachet a hutních kombinátů. Výstavbu prováděly na základě směrného územního plánu Pozemní stavby Ostrava a Pozemní stavby Olomouc. Ve své době byla komplexní přestavba Frýdku-Místku označována za příkladné a revoluční řešení modernizace a ozdravění městského organismu.

FRÝDLANTSKÁ ULICE v roce 1966. Jako záchytný bod poslouží kostel Všech svatých, který je na snímku v pozadí.Zdroj: Jaromír GrygarFRÝDLANTSKÁ ULICE v roce 1966. Jako záchytný bod poslouží kostel Všech svatých, který je na snímku v pozadí.Autor: Jaromír Grygar

Koncepce přestavby města byla dále dotvářena zejména po roce 1960. Ve své podstatě vedla od dílčí devastace až k totálnímu zničení historických městských urbanistických celků. Frýdek-Místek byl přestavěn na socialistické město s mohutnými sídlišti, novými školami a úřady.

Přestavba města ale byla velmi necitlivá k původní zástavbě, kromě zachovaných náměstí, takže došlo k situaci, kterou v jiných městech způsobilo bombardování, válečné události a požáry. Původní celé ulice a domy, které ukazovaly historický vývoj města, nebyly opraveny, přestavěny a dostavěny citlivým architektonickým přístupem, nýbrž byly zbourány a nahrazeny novými ulicemi a panelovými domy.
O bourání ve Frýdku bude také další díl, který na webu zveřejníme v příštím týdnu.

Žermanická přehrada na archivních snímcích.
Z historie regionu: Žermanická přehrada změnila katastry obcí