Místecká část města neunikla divokým plánům socialistických budovatelů. K nejvýraznější proměně Místku došlo v letech 1962 až 1971 v částech Riviéra, Bezručova a Anenská, výstavba pokračovala později i na sídlišti Kolaříkova.

„Tím, že se v Paskově a ve Staříči budují nové šachty, dochází k mohutnému stavebnímu rozmachu Frýdku-Místku, poněvadž naše okresní město bylo vyhlídnuto za sídliště havířů,“ zmiňuje se kronika Frýdku-Místku za rok 1963.

V roce 1962 bylo započato s přípravnými pracemi na výstavbě nového sídliště Riviéra. Po vybudování kanalizačního sběrače, přivaděče vody, plynu, elektrické energie a zejména přístupových komunikací byla v roce 1963 zahájena vlastní výstavba prvních bytových jednotek. K 1. listopadu 1964 bylo do užívání předáno prvních 611 bytů a rozestavěno bylo dalších 260. Na Riviéře bylo postupně postaveno 2 400 bytových jednotek, v 1968 zahájila provoz 7. ZŠ.

V letech 1969 až 1970 bylo sídliště dostavěno po realizaci obchodního centra Jadran včetně restaurace a bufetu Jadran. Sídliště bylo rychle obydleno převážně mladými rodinami horníků, hutníků, valcířů a mostařů ve stabilizačních bytech, ale také přesídlenými starousedlíky. V roce 1969 začalo v Místku vyrůstat obchodní a kulturní středisko Ještěr.

Na novém sídlišti Bezručova vyrostlo 1 141 bytů, na sídlišti Anenská bylo postaveno 1 350 bytových jednotek, na sídlišti Kolaříkova dalších 2 200. Jen těžce bojovali občané za záchranu některých částí ze starého Místku, bojovali i za jednotlivé stromy, které byly ohroženy postupující výstavbou. Individuální výstavba nových rodinných domků byla převážně soustředěna na ulice Na Podpuklí, Březinova, Ondrášova a Raisova, později na Polní ulici a do okrajové části Riviéry.

V souvislosti s růstem a přestavbou města, která byla zahájena v roce 1963, se rušily původní hřbitovy. Místecký hřbitov, původně umístěný za městem, se postupně dostal do polohy uvnitř nového sídliště Riviera. Proto bylo usnesením pléna tehdejšího městského národního výboru v roce 1972 rozhodnuto o zrušení hřbitova a také zakázáno další pohřbívání. Funkci veřejného pohřebiště nově plnil centrální hřbitov ve Frýdku u hranice města s Dobrou, který fungoval už od konce 19. století.

Příprava přeměny bývalého místeckého hřbitova na Janáčkův park začala v roce 1984. Stejný osud potkal i hřbitov na ploše dnešního Koloredovského parku poblíž křižovatky U Rady. V šedesátých a sedmdesátých letech se v okolí hřbitova postavilo mnoho domů, takže se hřbitov z polohy daleko za městem ocitl uprostřed zástavby.

V roce 1986 byl hřbitov definitivně zrušen, nový park byl otevřen pro veřejnost o šest let později. Po dokončení výstavby sídlišť Riviéra a Bezručovo se nová výstavba přesunula na sever Místku do oblasti bývalého Koloredova. Projekt tohoto obytného souboru vznikal v letech 1966 až 1968 a v té době byl vysoce odborně hodnocen. Představoval velmi moderní řešení obytného souboru po vzoru obytných souborů realizovaných v západní Evropě, především ve Velké Británii. Šlo o myšlenku obytného souboru, který by zcela vyloučil průjezdní dopravu, ve středu měl klidovou zónu a středový park. Nejzávažnější zásah do struktury města zapříčinilo zřízení průtahu příborsko-těšínské silnice v osmdesátých letech. V relativně původní podobě se zachovalo pouze historické náměstí.