Kdo jezdí vlakem na trase mezi Frýdkem-Místkem a Ostravou, může si u železniční stanice v Lískovci všimnout památníku. Věnován je pětici mladých mužů, kteří zde byli 3. září 1943 německými okupanty veřejně popraveni oběšením.

K trestu smrti byli před 73 lety odsouzeni slévač Josef Lichnovský, hutník Zdeněk Žáček, zemědělský dělník Jan Ermis, dělník Josef Drozd a krejčí Bohumír Janáček. Podle Němců se měli dopustit velezrádných činů a měli provést destrukci na železniční trati, což nebyla pravda. Za vším stál tehdy brněnský kriminální rada Kozlovský, který se nemohl smířit s neúspěchy svých akcí proti skupině Jiskra a skupině štramberských partyzánů a čekal na vhodnou příležitost k pomstě. Ta se mu naskytla 1. září 1943, kdy odbojová skupina Bílá lvice provedla destrukci na železniční trati nedaleko nádraží v Lískovci.

Protože gestapo nevypátralo, kdo byl tímto záškodníkem, dovezlo z vyšetřovací vazby brněnské věznice skupinu pěti odbojářů, kteří byli zavřeni za jinou odbojovou činnost. Před přihlížejícími je pak pro výstrahu pověsili.

Poprava měla obyvatele protektorátu odradit od další partyzánské činnosti. Lidé, kteří projížděli vlakem kolem místa nynějšího památníku, měli oběti teroru na očích.

Památku oběšených mužů každoročně uctívají také zástupci frýdecko-místeckého magistrátu. Vedení města před časem zvýšilo atraktivnost i důstojnost pietního místa. Poté, co nechalo opravit památníky, včetně bludného balvanu a žulového kvádru s nápisovou deskou, byla zde v první polovině loňského roku upravena také zeleň.

Pomník se skládá ze tří částí. První tvoří pět žulových sloupů ve tvaru kvádru, na jejichž čelní straně je uchycena tabulka se jménem oběti. Druhá část památníku je tvořena velkým bludným balvanem, na kterém je vytesáno datum popravy a třetí část tvoří žulový kvádr umístěný na betonovém podstavci s připevněnou nápisovou deskou „Padli, abychom mohli žít.“