Kostel Všech svatých v Sedlištích je podle historika Davida Pindura nejvýznamnější a nejcennější historickou stavbou v obci a představuje prvotřídní památku dřevěné sakrální architektury barokního období na Těšínsku. Dřevěný svatostánek, který stojí v centru poblíž pošty a základní školy, byl do druhé poloviny devatenáctého století filiálním chrámem bruzovické farnosti.

Samostatná farnost Sedliště vznikla v roce 1871

„Nejstarší zmínku o sedlišťském kostele je možno klást do roku 1447. Již od počátku šestnáctého století byly Sedliště součástí farnosti Bruzovice. V roce 1638 nahradila původní kostel nová stavba, jejíž realizace se ujal bruzovický farář Jan Scultetus. Podle místní tradice postavil nový kostel sedlišťský mlynář Václav Šustek se synem Adamem. Podoba exteriéru se až do devatenáctého století příliš nezměnila,“ uvádí historik David Pindur, který se zabývá církevními dějinami Moravy a Slezska.

V roce 1862 podle něj nahradila sešlou zvonici, stojící před kostelem, nová věž. O rok později byla rozšířena sakristie a nad ní vznikla nová oratoř s výhledem do presbytáře.

„Kostel je roubenou jednolodní stavbou orientovanou podélně k hlavní ose. Na pravé straně lodi je boční vchod vedoucí do ochozu, takzvané soboty. Hlavní vstup do kostela se nachází z čelní, tedy západní strany. Nad hlavním vchodem se vypíná kvadratická čtyřpatrová věž zakončená bání s lucernou a menší cibulí s makovičkou a dvojitým křížem. Na strmé sedlové střeše kryté šindelem je umístěna sanktusníková věžička situovaná nad presbytář,“ popisuje historik podobu malebné dřevěné stavby. Interiér zdobí plochý strop s výmalbou z devatenáctého a první poloviny dvacátého století.

„Na bočních stěnách byly v roce 1984 odkryty fragmenty původní výmalby, o níž se zmiňují písemné prameny již v polovině sedmnáctého století. Ta nejcennější byla objevena za bočním oltářem Nanebevstoupení Páně na pravé straně. Je restaurována a představuje šesté zastavení křížové cesty s fragmentem českého nápisu.

Hlavnímu baroknímu oltáři z poloviny osmnáctého století dominuje obraz znázorňující nebe se svatými. V oltářním nástavci je umístěna dřevořezba svaté Trojice,“ pokračuje David Pindur. Boční oltář na levé straně je zasvěcen Antonínu Paduánskému. Po stranách obrazu svatého Antonína z roku 1730 stojí plastiky svatého Jana Křtitele a svatého Pavla. Na protější straně se nachází boční oltář Nanebevstoupení Páně. Zdobí ho plastiky neznámého světce a svatého Vendelína.

V nástavci může návštěvník spatřit dřevořezbu svatého Šebestiána. Za pozornost podle Pindura stojí ještě barokní kazatelna či křtitelnice. Historicky cenný je rovněž hřbitov s dřevěným plotem a šindelovou stříškou, který kostel obklopuje. „Toto místo posledního odpočinku je poprvé písemně doloženo k roku 1652.

Starý hřbitov si uchoval původní ráz a dnes slouží jako ojedinělý skanzen litinových náhrobních křížů. V jeho blízkosti se nacházejí hodnotné pískovcové plastiky svatého Jana Nepomuckého z první poloviny devatenáctého století a Panny Marie Frýdecké z roku 1894,“ doplňuje historik. V letech 2011 až 2012 se kostel dočkal významných oprav. Napadené dřevěné prvky krovu a roubení kostela byly vyměněny a pracovníci položili novou krytinu z tradičního štípaného šindele. Výměny a doplnění se dočkalo i obložení na stěnách a na věži byl obnoven systém hromosvodů, okapů a svodů dešťových vod

„Celý kostel je opatřen ochranným a sjednocujícím nátěrem. V interiéru byla kompletně restaurována výmalba, která pokrývá v několika vrstvách celý presbytář a část chrámové lodi. Na přepážkách kruchty a na varhanní skříni byla obnovena původní úprava těchto ploch dvoubarevným mramorováním. Opravou prošly rovněž varhany,“ upřesňuje David Pindur s tím, že cílem rekonstrukce bylo podtrhnutí významu jednoho z nejstarších dochovaných dřevěných kostelů v Česku.

(Zdroj: internetové stránky Farnosti Sedliště u Frýdku, redakčně upraveno)