Pálení trávy se může kdykoli změnit v požár. Jak by měli lidé postupovat, pokud už k němu dojde?
„Ze zákona o požární ochraně je zakázáno plošně vypalovat porosty, kam samozřejmě i zmíněné pálení trávy patří. Pokud je prováděno pálení trávy na hromadách, což zákon o požární ochraně umožňuje, je nezbytné, aby se majitel postaral o to, aby se oheň nerozšířil mimo vymezené ohniště. Nejčastějšími případy, u kterých musí jednotky zasahovat, jsou ty, kdy nerozumní občané zapálí suchý travní porost na ploše, načež šířící se plameny nejsou schopni vlastními silami uhasit. Oheň potom ohrožuje okolní pozemky a objekty. Pokud dojde k situaci, že občané počínající nekontrolované hoření nezvládají, je nutné, aby bez dalších časových prodlev událost oznámili na tísňovou linku 150 nebo 112. S rostoucím časem se totiž při tomto nekontrolovaném hoření prudce zvyšuje riziko možného rozšíření požáru, na který má vliv i silný vítr.“
Jaké hrozí pokuty?
„Jak již jsem uvedl, plošné vypalování porostů je ze zákona zakázáno a za jeho porušení hrozí občanům pokuta ve správním řízení až do výše 25 tisíc korun. U právnických osob a podnikajících fyzických osob je výše pokuty podstatně vyšší - a to až půl milionu.“
Kolik takovýchto požárů museli hasiči na Frýdecko-Místecku hasit. Můžete uvést počty od roku 2000?
„Období požárů především travních porostů souvisí každoročně s vegetačním obdobím, kdy starou trávu přerůstá nová. Počty požárů souvisí především s klimatickými podmínkami. V takzvaných suchých obdobích je těchto požárů podstatně více než v době, kdy je dešťových srážek více. Každoročně je těchto typů požárů několika desítek. Nejvíce požárů travních porostů jsme na území okresu Frýdek-Místek zaznamenali v roce 2007, kdy jich bylo jednasedmdesát. K dnešnímu dni evidujeme od počátku roku 2000 na Frýdecko-Místecku celkem 343 požárů trávy.“
Výjimkou nejsou ani lesní požáry. Jaké jsou nečastější příčiny?
„Ano, máte pravdu, v souvislosti s pálením nejsou výjimkou ani lesní požáry. Nejčastější příčinou lesních požárů je zakládání ohňů v přírodě a nedbalost. Může se jednat o odhozený nedopalek cigarety. Při těchto lesních požárech bývají škody podstatně vyšší.“
Existuje povinnost hlásit pálení klestí na operační středisko dopředu. Jak to občané, lesáci a firmy dodržují?
„Pokud je prováděno pálení na hromadách, tak povinnost toto ohlásit u fyzických osob ze zákona není.Pokud pálení provádějí právnické osoby, případně podnikatelé, tak ze zákona mají povinnost to na příslušný odbor Hasičského záchranného sboru ohlásit. Toto ohlášení ze strany právnických osob lze provést prostřednictvím portálu HZSMSK (www.HZSMSK.CZ). Pálení, až na výjimky, je v souladu se zákonem ze strany zainteresovaných řádně ohlášeno.“
Můžete vzpomenout nejtragičtější případy, které si vyžádaly těžké popáleniny, případně skončily i úmrtím?
„Není výjimkou, že požáry, které souvisejí s vypalováním suchého porostu, končí zraněním, popáleninami osob. Za poslední roky si vzpomínám na dva takovéto případy z okolí Frýdku-Místku, které skončily smrtí. I z tohoto důvodu je nutno připomenout občanům, že i banální pálení či nepovolné vypalování porostů může mít i tragické následky. Proto by je neměl nikdo v žádném případě podceňovat.“
Hasiče může zaměstnat prakticky cokoli
Mnoho lidí se mylně domnívá, že do pracovní náplně profesionálních hasičů spadají především jen zásahy u požárů. Téměř denně ale navíc pomáhají u dopravních nehod, například zachraňují uvízlé lidi z výtahů, odstraňují popadané stromy a odčerpávají vodu. O tom, že už dávno do popisu práce hasičů nepatří jen hašení požárů, by mohl dlouze povídat jakýkoli člen nejen dobrovolného, ale i profesionálního sboru z Frýdecko-Místecka. „Zásahy bych rozdělil na technické a na likvidace požárů. Do těch technických bych zařadil kupříkladu čerpání vody, různé havárie a asistence u dopravních nehod. Při nich většinou vystříháváme a vyprošťujeme lidi z vraků, děláme opatření, aby do půdy a vody neunikly provozní kapaliny, dále uklízíme vozovky, někdy i odpojujeme baterie,“ připomenul Ivo Šrom s tím, že se jedná asi o sedmdesát procent všech výjezdů, zbylých třicet připadá na požáry.
Charakter výjezdů se dá dále rozdělit na sezonní. „To jsou takové, které zaznamenáváme během určitých měsíců v roce. Na jaře nás nejvíce trápí vypalování travních porostů – a to od dubna až do konce května. V zimních měsících zase jezdíme odstraňovat rampouchy ze střech. Ale jen z veřejných budov. Jinak si je majitelé musejí odstranit sami, případně mohou požádat o pomoc soukromou firmu. Více taky zaznamenáváme požáry, které souvisí se začátkem topné sezony,“ doplnil Ivo Šrom. Příčiny těchto požárů tkví většinou ve špatném stavu komínových těles.
Komíny už nekontrolují
Velitel SDH Guty Josef Saran vzpomíná na takzvané preventivní prohlídky rodinných domků, během nichž kontroloval i komíny na tuhá paliva. „Tyto prohlídky se běžně dělaly zhruba do roku 1990, buď na jaře, nebo na podzim. V každém baráku, ale i v provozovnách, obchodech, hospodách. Kontrolovalo se, zda není komín popraskaný nebo jestli tam není zazděný trám. To se pak musel povolat odborník,“ řekl Saran s tím, že majitelům nemovitostí povinnosti spíše přibylo. „Teď je každý strůjcem svého štěstí, ale podle zákona by si měl majitel šestkrát do roka nechat vymést komín odbornou firmou. Akorát to už nezastřešují dobrovolní hasiči. A preventivky nebo kolaudace dělá státní požární dozor hasičského záchranného sboru,“ vysvětlil. „Myslím si, že lidé to dost obcházejí. Nevymetají, takže v topné sezoně, od října do dubna, dochází v komínech k častým požárům sazí. Když si to nenechají vymést a zatopí nekvalitním palivem, dostane to žár a saze chytnou. Takže moc veselých příhod kolem toho není,“ připomněl Josef Saran. K požárům sazí na Třinecku tak občas musejí vyjíždět i gutští hasiči. „Jeden zásah byl loni,“ lovil v paměti. (lew)