„Hezká akce. Je dobře, že se tady na Hrčavě něco děje. Byl to dobrý nápad, i loni bylo fajně,“ poznamenala Jana Haratyková, která je v obci doma. „Prodané je skoro všechno,“ hlásil už před polednem její kolega u stánku. Fronta se tvořila hlavně u sousedních prodejců, kteří nabízeli tradiční zabíjačkové pochoutky.

Lidé nakupovali, pak šli na štamprli

„Koupili jsme jitrnice, jelita, bůček, klobásy. A teď jdeme na oběd, dáme si po pivu a po štamprli,“ spěchal do sálu Hrčavan Josef Žemba, který přišel s početnou rodinou. Osmašedesátiletý Jindřich Vojkovský konstatoval, že zabíjačka je i na Hrčavě svátkem. A tradice, která by neměla zaniknout. „Že je to povedené, je vidět na návštěvnosti,“ pravil.

Prase vážilo 124 kilogramů. „Byl jsem pro něho v Polsku,“ vyprávěl sedmačtyřicetiletý Josef Wawracz, provozovatel Horské chaty Studeničné, který s obcí spolupracuje. „Je to příjemné posezení před Vánocemi, ten stres z lidí spadne. O domácí výrobky mají zájem. Přišli i starší lidé, popovídají si, hodí drby a tak dále. Potkal jsem známé z Jablunkova, hodně lidí je tu ze Slovenska. Je to kousíček,“ uvedl Wawracz.

Příliš špekaté prase se už nenosí

„Lidé chodí každý rok, takže je to asi dobré,“ pousmál se třiatřicetiletý hrčavský řezník Miroslav Michalík. „Nejpracnější je vyklidit to prase z chléva. Je to problém, protože ono samo nejde, musí se mu pomoct,“ zamyslel se. „Zabíjeli jsme prasata, která měla i 250 kilo. Ale to je zpátky tak patnáct dvacet roků,“ vzpomínal jeden z jeho pomocníků. „To se měřila „špyrka“ na hřbetě na pět palců a hospodáři se předbíhali v tom, kdo má krásnější špek. Vytopilo se z toho sedmdesát až osmdesát litrů čistého sádla. Kdyby teď lidé viděli takový špek, tak to ani nechtějí,“ upozornil.

Hrčavskou zabíjačku si nenechaly ujít dvě ženy z Orlové. „Vyjely jsme už o půl sedmé ráno. Vzaly jsme vnuky, ať se podívají. Zabíjačku ještě nikdy neviděli,“ vyprávěly. Devítiletý Dominik Macek i jeho o rok starší kamarád Jakub Dolák vše se zájmem pozorovali. „Kde je řezník, tam jsou oni,“ smály se návštěvnice z Karvinska. Líbil se jim i hudební doprovod, o který se starali dva slovenští lidoví muzikanti. „Hráli krásné horalské písně,“ shodly se.

„Počasí vyšlo parádně,“ prohlásil hrčavský starosta Josef Szkandera. Připomněl, že nápad uspořádat akci, při které se pobaví celá obec, vznikl předloni. „Bývaly doby, kdy bylo samozřejmostí, že zabíjačku měli v každé chalupě. Ta dnešní doba nás ale dohnala k tomu, že dnes si maso kupujeme velice levně v obchodech. Připomínáme si tak tradici zabíjaček. Mělo to ohlas, takže jsme se rozhodli to zopakovat. Vloni jsme tu měli i výstavu starých řeznických nástrojů, které používali naši dědové,“ řekl Szkandera.

„Děláme to hlavně pro naše občany, jsme ale rádi, když přijedou i cizí. Kdo chce, pobaví se, něco nakoupí,“ shrnul Szkandera. Návštěvníky kulturního domu až do večera bavila muzika, připravena byla i zajímavá tombola a rozsvícení vánočního stromu. Mezi děti přišel Mikuláš s čertem.

Po sněhu ani památky

V obci, která má přesně 251 obyvatel, se pravidelné větší akce dají spočítat na prstech jedné ruky. „V červenci je to Cyrilometodějská pouť, pak tu máme ples, který pořádá SRPŠ, a v létě se setkáváme s Poláky a Slováky na Trojmezí,“ poznamenal starosta.

Obec je známá také výjimečnými sněhovými přívaly. O prvním prosincovém víkendu nebylo na Hrčavě po sněhu ani památky, starosta je ale opatrný. „Mám obavy, aby se neopakoval počátek letošního roku. Začátkem února začalo sněžit a sněhu napadlo skutečně spoustu. To bylo tak trošku nešťastné,“ pravil Josef Szkandera.