I přesto, že tato škola je určena žákům se středně těžkým i lehkým mentálním handicapem v kombinaci s nějakou další zdravotním vadou, všichni přistupují k výuce zodpovědně a pečlivě se na svůj den D se svými učiteli připravují.

„Adélko, ukaž nám, kde se ve velkém množství skladují brambory. Bude to ve sklepě, nebo v chladničce," vybízela pedagožka Barbara Ullmannová dívenku u interaktivní tabule. Právě Adélka patří k žákům, kteří neumějí číst. Pro ně jsou otázky při teoretických ústních zkouškách připraveny pomocí alternativních metod, tedy obrázků. Snadno tak zakroužkovala kresbu na otázku, kde vlastně brambory rostou.

U tabule se postupně vystřídali i zbývající žáci, kteří se bravurně poprali nejen s dotazy typu „z čeho se vyrábí mouka, jaké máme druhy, kterak se skladuje, jakým způsobem se upravují brambory", ale zopakovali si také například bezpečnost a hygienu při práci v kuchyni.

„Vzhledem k tomu, že škola je určena právě těmto žákům, je tomu přizpůsobeno i složení předmětů. Teoretické ústní zkoušky provádíme na již zmiňované interaktivní tabuli, praktické zkoušky se skládají z vaření. Naším cílem je děti připravit pro co možná nejsamostatnější život, aby byli schopni se v tom světě zorientovat. Učí se sebeobsluze, péči o domácnost, vaření či pěstitelským pracím," vyjmenoval pedagog školy Jan Vavřička s tím, že vzdělávací kariéra je ukončena pouze u žáků se středně těžkou mentální retardací, neboť pro ně žádná škola již neexistuje.

„Děti s menším mentálním postižením se však mohou dále hlásit do tříletých učebních oborů na střední odborné školy, kde získají výuční list," dodal. Jednou z těch šťastnějších je i devatenáctiletá Jolana Bongilajová. Právě ta je rozhodnuta pokračovat na Střední škole stavební a dřevozpracující ve Frýdku-Místku, obor stravovací a ubytovací služby.

„Otázky jsou jednoduché, ze závěrečných zkoušek strach nemám," ujišťovala slečna, která je již nyní připravena hovořit o mléčných výrobcích. „Abych řekla pravdu, zpočátku jsem se závěrečných zkoušek bála, ale už jsem ten strach překonala. Vím, že to dokážu," řekla Jolana Bongilajová. Pedagožka Barbara Ulmanová, která má na starosti také výuku vaření, musí kvůli odlišným handicapům žáků přistupovat ke každému individuálně.

„Především je důležité odhadnout, na co ten žák má, co jej bude bavit a co je schopen zvládnout, aby byl nakonec schopen výsledek vidět. Již jsme vařili svíčkovou, boršč, zelnou polévku, pomazánky, saláty a různé buchty i koláče," vyjmenovala.

„Myslím, že všichni žáci jsou na letošní závěrečnou zkoušku připraveni," uzavřela Barbara Ullmannová.