„V prosinci budu ve sboru pětatřicet let,“ nechal se slyšet Robert Duchon, současný velitel Závodní báňské záchranné stanice (ZBZS) nejen pro šachty Staříč, Chlebovice či Sviadnov, ale i pro další utlumené lokality Dolu Frenštát na Novojičínsku a Dolu Lazy na Karvinsku náležící pod správu státního podniku DIAMO.

Duchoň k záchranářské odbornosti přišel víceméně z nutnosti. „Při studiu báňského inženýrství na VŠB v Ostravě jsme všichni byli ve čtvrtém ročníku na kurzu. Patřilo to k přípravě budoucích techniků pro náš černouhelný revír,“ uvedl s tím, že po promoci v roce 1988 šel hned pracovat na původní Důl Paskov.

Děti z lesní komunitní školy Hnízdo uklízely odpadky kolem Prašivé, Beskydy, květen 2022.
Na Prašivé žijí ekologicky: ne plastovému nádobí, do práce chodí bez zplodin

„Šachta s nebezpečím průtrží, čili geomechanickými jevy, při nichž bývá vyvržena hornina do důlních chodeb za současného uvolnění velkého množství plynů,“ okomentoval své tehdejší pracoviště. Na takovém dole drželi na „záchrance“ týdenní hotovost od pátku do pátku a stejně je to na HBZS v Ostravě dodnes.

Stejné nebezpečí podle Duchoně hrozilo též na Dole Staříč – později přejmenovaném na Důl Paskov – kam přešel v roce 2001. Do útlumu v roce 2017 byl záchranářem dobrovolným, od března 2018 profesionálem, nakonec i velitelem. Záslužný kříž bronzový mu ostatně udělili už v roce 2018.

Paskovské havíře neohrožovaly otřesy, jako ty karvinské

„Paskovské havíře neohrožovaly otřesy, jako ty karvinské,“ zmínil specifika jihozápadního dobývacího prostoru. Tady už uhlí nekope sice nikdo, ale záchranářů je vzhledem k činnostem prováděným hornickým způsobem stále třeba. Dali se především do uzavírání starých chodeb a oblastí dolu.

„Nejen na Staříči, Sviadnově, Chlebovicích, ale i Lazech se stavějí takzvané protivýbuchové hráze, které zamezují exhalacím plynů či protékání vody,“ líčil Duchoň jednu z hlavních náplní práce necelé dvacítky kolegů ze ZBZS. Chlapů, kteří si stále musí hlídat kondici, kdyby je povolali k výjezdu.

Zdeněk Moták a Vladimír Országh trenéry Třince.
Oficiálně! Novým trenérem třineckých Ocelářů je Zdeněk Moták, nahradil Varaďu

„Velké zásahy? Přibírali nás k nim na výpomoc na Karvinsku. Tam se také odehrál ten poslední, v prosinci 2018 po výbuchu v 29. sloji na šachtě ČSM-Sever, kde zahynulo třináct hornických kamarádů,“ vzpomínal velitel ZBZS. To se do Stonavy sjeli záchranáři z celého Ostravsko-karvinského revíru.

„Pomáhat havířům v ohrožení je jiná práce, než razit chodby nebo kopat uhlí, asi se o nás rodiny i více bojí,“ tvrdil záchranář. Stříbrný záslužný kříž označil za velkou poctu, za vyznamenání, kterého se nedostane každému. Svou prací snad ovlivnil i syna, který se dal k hasičům na letišti v Mošnově.

„Každý z rodiny vlastně pracujeme na postu, na kterém zajišťujeme lidem bezpečnost, anebo se snažíme pomáhat s vývojem člověka,“ sdělil záchranář. Jeho žena Gabriela, jak prozradil, je učitelka i zástupce ředitelky školy v Petřvaldu u Nového Jičína, dcera Barbara naopak embryoložka a androložka.

Děti jsou prostředníky pro komunikaci Heleny Jedinákové a jejích kolegů z neziskovky Vzájemné soužití s rodinami uprchlíků z Ukrajiny.
Vyšní Lhoty a romští uprchlíci v praxi? Komunikace vede přes jejich skromné děti

„Záslužný stříbrný kříž dostali z Paskova i Ladislav Laník, který je záchranářem o necelý rok méně než já, a Štěpán Klčo s Radkem Garbou, kteří ve sboru slouží devětadvacet let,“ upozornil Duchoň, jenž letos slavil šestapadesáté narozeniny. Vzhledem k věku i situaci v hornictví, jak dodal, nebude záchranář navždy.

Záslužné záchranářské kříže začal udělovat Český báňský úřad (předává je předseda úřadu - Martin Štemberka) jako výraz uznání a práce jednotlivců, kteří přispívali činností, statečností, hrdinstvím a obětavou prací k záchraně lidských životů i majetku nebo k vysoké odborné úrovni báňské záchranné služby.