Jaký mají velikonoční svátky původ?

„Pro pohany jsou Velikonoce oslavou slunovratu, jara, probouzení přírody a života. Židé slaví svátek Pesach, kterým si připomínají vyvedení izraeleského národa z egyptského otroctví. Na znamení boží ochrany pak každá izraelská rodina obětovala Bohu beránka, který byl bez vady a jeho krví potřela rám dveří svého domu. Izraelité věřili, že se takto uchrání před zkázou. Odtud také pochází židovský název velikonoc pesach, tedy uchránění, ušetření, přejití. Křesťané si o Velikonocích připomínají zmrtvýchvstání Ježíše Krista.“

Jak prožívá Velikonoce farář?

„Velikonoce slavím ve farnosti spolu s farníky. Během celých svátků už od Květné neděle probíhají obřady, každý den sloužím dvě bohoslužby. Před Velikonocemi jsem pořádal besedy ve školách. V tomto svátečním týdnu proběhne také setkání kněžích v Ostravě. Samozřejmě se snažím také alespoň v neděle navštěvovat rodiče.“

Dodržujete nějaké zvláštní velikonoční zvyklosti?

„Na Bílou sobotu odpoledne probíhá v kostele žehnání velikonočních pokrmů jako jsou velikonoční beránci, zapékané klobásy a podobně. Na Zelený čtvrtek v kostele také spolu s ministranty na připomenutí bratrské lásky umývám nohy dvanácti mužům. Tento obřad má připomenout události před poslední večeří Páně, kdy Kristus apoštolům, kterých bylo právě dvanáct, pověděl, že jeden z nich jej zradí. Apoštolové se kvůli tomu hádali, Kristus jim ale se slovy: Milujte se navzájem, jako jsem já miloval vás, umyl nohy.“

A co tradiční pomlázka?

„Po mši svaté s ministranty před kostelem karabáčem vyšleháme místní farnice. Ony už na to čekají, mají připravené i vajíčka a výslužku a byly by zklamané, kdybychom je nevyšlehali. Ministranti pak samozřejmě chodí na šmigrust i za děvčaty domů, já už jsem z toho ale vyrostl a za holkami už nechodím. Kdysi jsem si ale pomlázku také ujít nenechal.“

Myslíte, že je pomlázka křesťanským nebo pohanským zvykem?

„Podle pověsti po smrti Krista křesťanky přistoupily k jeho hrobu a zjistily, že Ježíš vstal z mrtvých. Začaly tu novinu všude rozhlašovat, jejich muži je ale ze strachu chtěli umlčet, proto je polévali vodou, aby upovídané ženy umlčeli.“

Co by si z těchto svátků měli vzít ateisté?

„Velikonoce jsou připomínkou nebo výzvou k očištění mysli od kvasu starých hříchů, strachů, svárů, nenávisti, zla a špatnosti. I proto se v tuto dobu jedí nekvašené chleby jako symbol upřímnosti a pravdy. Život, to není jen tělo a materiálno, ale i duše. Pro věřící i nevěřící mohou mít Velikonoce vnitřní význam očištění, odpuštění, lásky a nového začátku.“