Hutní firma vyrobila na zmodernizované koksárenské baterii v rámci komplexních zkoušek první koks. Náběh v rámci komplexních zkoušek potrvá dva měsíce, po kterých baterie dosáhne projektovaných parametrů. Celková roční výroba nové koksárenské baterie bude 350 tisíc tun koksu.

Technologie výroby koksu v nové baterii zůstala principiálně stejná. „Celá koksárenská baterie však bude po rekonstrukci splňovat veškeré zákonem předepsané limity, a má aplikovány opravdu ty nejlepší dostupné technologie. Dochází tak k výraznému zlepšení ekologických parametrů,“ uvedl investiční ředitel Jan Czudek. Například při hašení koksu klesají emise tuhých znečišťujících látek z aktuálních 100 gramů/tunu vytlačeného koksu na 50g/t. Došlo také k výraznému snížení obsahu čpavku v odpadních vodách vypouštěných na čistírnu, a to na hodnoty pod 150 mg/l. U nových odprašovacích zařízení uhelné služby, vlastní koksárenské baterie a koksové služby jsou sníženy emise tuhých znečišťujících látek ze 100 miligramů na metr krychlový na 20 vzdušiny.

Baterie byla odstavena do generální opravy předloni v srpnu. Po jejím zchlazení byly ihned zahájeny demontážní a demoliční práce. Loni v únoru začala výstavba vytápěného, izolovaného hangáru nad prostorem koksové baterie, ve kterém byla následně vyzděná samotná baterie. Jen dinasových cihel bylo zapotřebí zhruba šest tisíc tun, šamotových cihel pak 2 800 tun. Samotné vyzdívání komor skončilo loni v srpnu. Po něm následovala montáž technologického zařízení. Loni v říjnu bylo zahájeno vysušování komína a následně i koksárenské baterie, při kterém se postupně zapalovaly hořáky s koksárenským plynem v jednotlivých komorách. Ty byly po dobu 75 dnů vysušovány a vyhřívány až k dosažení příslušných teplot potřebných pro přeřazení na vlastní otop.

„Nutnost generální opravy vyplynula ze špatného stavu žáruvzdorných vyzdívek, které tvořily nosnou kostru celého agregátu. Přestože koksárenská baterie je ve vazbě na technologicky související zařízení ve standardním provedení, jsou v rámci modernizace řešeny některé technologické inovace směrované především na zvýšení produktivity práce, hygienu a ekologii. Nejvyšší pozornost byla věnována ochraně ovzduší. Všechny tradiční zdroje znečišťování ovzduší na baterii byly řešeny tak, aby emise byly eliminovány hydraulickými uzávěry a ostatní znečišťující látky byly v co největší míře zachyceny v účinných odlučovačích,“ sdělil investiční ředitel.

Od své privatizace v roce 1996 vynaložily Třinecké železárny z vlastních zdrojů 14 miliard korun na investiční výstavbu, z toho 4,5 miliardy korun směřovalo do ekologických projektů, jako byly například hermetizace koksovny, odsíření koksárenského plynu nebo modernizace odprášení aglomerace. To se projevuje na markantním zlepšení stavu životního prostředí v Třinci a okolí.