Důvody výstavby trati byly ekonomické – průmyslové podniky, které se nacházely podél toku řeky Ostravice, potřebovaly lepší dopravní spojení kvůli distribuci svých výrobků. Jednalo se např. o Vítkovické železárny, Karlovu huť v Lískovci, četné frýdecké a místecké textilky, železárny v Bašce, frýdlantské železárny atd. Železnice také sloužila dopravě lidí, často právě do mnoha továren a podniků v Ostravě nebo ve Frýdku.

Ostravsko-frýdlantská dráha byla jednokolejná, i když se od jejího vzniku počítalo také s výstavbou koleje druhé, nikdy k tomu ale nedošlo. Z tohoto důvodu se protijedoucí vlaky křižovaly ve velkých stanicích. Vlaky jedoucí mezi Ostravou a Frýdkem se v té době většinou míjely ve Vratimově.

Bylo úterý 16. října 1923. Tento den došlo ke změně křižování a vlaky se měly míjet v Paskově. Paskovský telegrafista Zelinka byl informován z Vratimova o této změně, domníval se ale, že se vlak v Paskově zdrží trochu déle a tak moc nespěchal, aby o tom informoval výpravčího. Ten mezitím poslal na trať vlak jedoucí od Frýdku na Ostravu a vrátil se do železniční kanceláře. Tam mu teprve Zelinka sdělil informaci o tom, že dnes bude křižování vlaků v Paskově a ne ve Vratimově. Nastalo zděšení. Železniční strážní domky podél trati byly ihned informovány, aby se pokusily vlak zastavit, bylo už ale pozdě. Asi 900 metrů před vratimovskou železniční stanicí do sebe narazily v plné rychlosti vlaky jedoucí od Paskova a od Vratimova. Náraz byl tak silný, že první vozy byly úplně roztříštěné. Ozvala se strašná rána, vyvalil se kouř z obou lokomotiv, bylo slyšet praskání dřevěných částí železničních vozů. Pohled na místo zkázy byl děsivý – lokomotivy byly do sebe vklíněny, druhý vagón ve vlaku od Paskova byl úplně rozmačkaný. Byl to poštovní vagón a úředníci, kteří v něm byli, odnesli svoji službu životem. Také ve vlaku od Vratimova došlo k demolici některých vagónů, druhý vagón byl vražen ze dvou třetin do vagónu třetího.

Pět lidí srážku nepřežilo

Jakmile se cestující trochu vzpamatovali z prožitého šoku, snažili se dostat z vlaku a pomáhat zraněným. Do 30 minut přijel pomocný vlak z Ostravy s lékaři, sanitním sborem a pomocnými dělníky, chvíli poté dorazil stejný vlak z Frýdku. Jelikož se na místo neštěstí začali scházet lidé z okolí, pořádek muselo zajišťovat četnictvo, hasiči a dobrovolníci. Lidé pomáhali s odklízením trosek a hledáním zraněných. Výsledky dopravní nehody byly tragické – zahynulo 5 lidí, dalších 50 bylo lehce a těžce zraněno. Při této železniční nehodě, která neměla na této trati obdoby, zemřeli poštovní úředníci Hynek Pravda a Ladislav Marek, dále pak zámečník z Frýdku Karel Uherek, Emilie Petrová a Marie Gabzdilová, obě z Řepišť.

PETR JUŘÁK