Říkal jste, že jste do politiky nikdy nechtěl, ale že vás do ní nasměrovaly okolnosti dění ve městě a také lidé jako Jiří Kajzar. Jemu tedy vděčíte za svůj politický vzestup?

Moje cesta byla v podstatě přímá. V minulosti jsem se velmi angažoval ve veřejném životě ve Frýdku Místku, například proti výstavbě obřího obchodního centra mezi bazilikou a Zámeckým náměstím nebo proti bourání víceúčelové sportovní haly. Založili jsme tady tradici festivalů, staral jsem se o galerii, rozjeli jsme filmový klub. A v určitém bodě jsem zjistil, že jako řadový občan už toho moc neudělám. V roce 2018 Jiří Kajzar domluvil osobní návštěvu Evy Jiřičné, která v rámci festivalu Sweetsen Fest představila studii dostavby Národního domu a v ten moment jsem si uvědomil, že jsem připravený aktivně vstoupit do politiky.

Vstoupil jste do hnutí Naše město F-M, které založil právě Jiří Kajzar a hned jste vedl kandidátku. Proč myslíte, že vám jako do té doby politikou nezkušenému přenechal rovnou lídrovskou pozici?

Poprvé jsem kandidoval za hnutí jako nestraník a skončili jsme těsně druzí. Poté jsem byl zvolen předsedou a druhé volby už jsme jednoznačně vyhráli pod mým velením. Myslím si, že pro muže je největší umění umět dát prostor jiným. Toho si na Jiřím velice vážím, že ač je dlouhá léta v politice, nikdy se nezapletl do žádné kauzy a dává prostor druhým. A i já jednou budu v pozici, kdy budu muset předat žezlo. Jsme hnutí, které je schopno převzít zodpovědnost a pracovat jako tým. Nejsme hnutí jednoho muže, ale seskupení patriotů. A to si myslím, že je nejlepší zpráva pro Frýdek Místek.

Jak vnímáte roli primátora? Je to pro vás spíše reprezentativní funkce nebo vůdcovská? Nezmůže toho reálně více náměstek?

Byl bych rád, kdyby to byly obě funkce dohromady, protože bych byl samozřejmě rád tím, kdo je skutečným lídrem a přichází s nápady, které nejsou jenom z říše fantazie. I když často někdy přijdu s nějakým, který v první moment vyvolá zdvižené obočí. Ale musím zaklepat, že všechny projekty, včetně záchrany Českého domu jsme dotáhli do zdárného konce. Za což vděčím týmové práci. Rada města je kompetentní a vím, že se můžu spolehnout na jednotlivé náměstky a sám se věnovat strategickým věcem, vizím, něčemu, co přesahuje jednotlivce, co přesahuje horizont jednoho volebního období.

Když člověk sleduje, jak to vypadá na zastupitelstvech, která jsou veřejně přístupná, často se nestačí divit vystupování některých jednotlivců. Necháte se strhnout atmosférou nebo se snažíte býti spíše mediátorem?

Samozřejmě někdy musím být přísný a už jsem byl párkrát velmi ostrý. Ale kdo mě zná delší dobu, tak ví, že jsem člověk snažící se najít řešení s každým. Zastupitelstva jsou ostrá, protože opozice plní svou roli a také koalice má tu svou. Někdy je to trošku divadlo, na to si člověk musí zvyknout, ale v zásadních věcech si myslím, že jsem vždycky byl schopen hledat řešení výhodná pro všechny. Protože pokud se nenajde řešení, které je výhodné pro všechny, je to vykořisťování. Buď je to spolupráce, která přináší všem plody, anebo je to dočasný stav, kdy jeden využívá své pozice, ale pak se to obrátí a vrátí se mu to zpět.

Když je to podle vás trochu divadlo, je i politika jedním nikdy nekončícím divadelním představením?

Člověk si nemůže brát všechny věci osobně, nemůže si je připouštět k tělu, protože zejména třeba na zastupitelstvu to je divadlo. Věci, materiály už jsou pečlivě odpracované, připravené. Projednávají se týdny, měsíce předtím, a na zastupitelstvu vždycky jenom člověk vidí špičku ledovce. Je to sice nějaká slovní přestřelka, ale každý už ví, čeho dosáhl, co dojednal, kam tu věc posunul. A někdy jsou ty situace až vtipné, že skončí zastupitelstvo a my si potom popřejeme hezký den a jdeme každý domů, protože se s tím tak trošku počítá. Jediné, čeho bych se nechtěl dožít, aby ty divadelní role přerostly v nevraživost i osobní, protože pořád je to o tom, jestli se dokážou lidé dohodnout.

Absolvoval jste před nástupem do funkce nebo v ní mediální školení, kurzy prezentačních dovedností, apod?

Ne. Vím, že někteří mí předchůdci v tom byli velice aktivní, ale já si zakládám na přirozenosti. A i když třeba říkám, že je to divadlo na zastupitelstvu, tak jsem vždy na 99,9 procenta autentický. A naopak někdy cítím, že už je to přehrávání zbytečné a jen slouží k protahování věcí. Já ale mluvím tak, jak to cítím.

Jaký projekt máte vysněný a nedaří se vám jej zatím realizovat?

Říká se, že pan domácí zemře, když se dokončí dům. Myslím si, že role primátora by skončila, až by město bylo hotové, což nebude nikdy, protože je to živý organismus. Dle mého názoru je nezbytné mít sny, vize, za kterými by město mělo jít. Navíc cítím, že se změnila atmosféra ve městě, otevřely se dveře novým investorům, kteří mohou být přínosem pro růst a rozvoj města i

jeho obyvatel. A reálné příklady jsou už nyní vidět, například budoucí industriální zámeček v Hálkově ulici nebo příprava bulváru Adolfa Landsbergera s novým dopravním terminálem. A jedním z mých snů je, aby byla jednou ve městě vysoká škola. Naše město má velký potenciál a neměli bychom ho promarnit.

Jak by ta vysoká škola měla vypadat? Na co by se měla zaměřit?

Neměla by to být jen pobočka, ale regulérní vysoká škola, což je takový odvážný počin. Už nechceme být krajem, co jen vyrábí železo a těží uhlí. Chceme mít vysokou přidanou hodnotu. Investoři budou potřebovat zaměstnance, kteří budou kvalifikovaní. Obecně oborů, kterým patří budoucnost, je mnoho. Samozřejmě pořád bude nedostatek dětských lékařů, zubařů a tak dále, ale myslím si, že technický směr vzdělání má u nás budoucnost. A tomu nahrává i nastavení kraje, že bychom měli jít touto cestou.

Myslíte si, že město dostatečně podporuje sportování občanů, nejen těch profesionálních, ale především mládežnický sport?

Za mého působení se několikrát zvedla podpora sportu, a především mládežnického sportu. Teď spouštíme nový dotační program pro mládežnický sport, který přichází poprvé po desítkách let s pravidly podle počtu dětí a tak dále. Nyní se jím zabývají komise a myslím si, že jdeme cestou, abychom byli co nejobjektivnější. A když se bavím s kterýmkoliv primátorem, v každém městě je to úplně jinak a neexistuje univerzální řešení. Vnímáme to jako důležité téma a dáváme tomu podporu, kterou si zaslouží. A rád bych, aby do budoucna ještě rostla.

Jsou tady sporty, které město dotuje více, protože jsou obecně více oblíbené. Jak k tomu pak přijdou kluby, které se věnují sportům, které se tolik netěší mediální pozornosti?

To by právě měl odstranit nový dotační program, který má zohlednit i počty dětí. Samozřejmě, že pokud máte ve městě sportovní halu s ledovou plochou, tak musíte podporovat hokej takovým způsobem, aby halu vytěžil, což jsou spojité nádoby. Když už ta sportoviště máte, tak je automaticky podporujete více, protože ať už tam hokejisté bruslí nebo ne, led se musí udělat a hala musí jet.

Vloni jste vydali na sport 50 milionů korun, plánujete částku navyšovat?

Jde ještě o mnohem vyšší částku, když započítáme finance pro sportoviště. A v dotačním programu bude ještě o sedm milionů více na mládežnický sport, dva miliony mládežníkům do 19 let přesuneme z dospělého sportu a pět milionů z dotačního programu na podporu hybridních automobilů, který nebudeme znovu vyhlašovat.

Vybuduje město plavecký bazén, který mu stále chybí?

Jsme snad poslední statutární město v republice, které nemá regulérní plavecký bazén. Měli jsme i ve volebním programu, že chceme dotáhnout projekt bazénu. Teď se bude s krajem řešit, že pokud bychom se dohodli, rekonstruoval by se bazén na Horničáku. Je samozřejmě výhodnější vybudovat plavecký bazén ve spolupráci s Moravskoslezským krajem.

Řekněte mi, proč se nedaří ve městě vybudovat zubařskou pohotovost?

Možná vás teď překvapím, nicméně nechci nic zakřiknout. Není to stoprocentní, ale poté, co jsme vyčlenili částku ve výši 2 miliony korun na rok, to vypadá, že by se i Frýdek-Místek měl dočkat zubní pohotovosti o víkendech a svátcích. A pokud půjde všechno podle plánu, mohla by být pohotovost na jednom místě a výhledově do několika měsíců.

Proč je ve městě takový rozdíl mezi dětskými hřiště a jejich stavem v Místku a ve Frýdku?

Ve Frýdku-Místku máme hustou síť dětských hřišť, jde celkem o 41 certifikovaných dětských hřišť, mají až 300 herních prvků. Jsou stále a pečlivě udržována. Vedle hřišť rozlišujeme sportoviště, která má na starosti jiný odbor. Správa hřišť a sportovišť nebyla jednotná a chystáme v tomto ohledu sjednocení. Bývalé vedení připravovalo také revitalizaci sídliště Riviéra. Věci, které byly administrativně a technicky náročné, se ale intuitivně odkládaly. Až nyní je oživujeme z letargie. Neodkládáme projekty, naopak, nedotažené projekty vytahujeme na světlo, překonáváme překážky, papírovým projektům dáváme hmotnou podobu. Pouze nemluvíme, ale ukazujeme obyvatelům reálné výsledky v ulicích. Například sídliště Riviéra má před sebou 2 až 3 roky velkých změn, protože je připravený projekt volnočasového areálu u řeky, který bude velmi atraktivní. Pracujeme na tom, abychom zvýšili počet parkovacích míst. A rozjíždí se revitalizace čtyř vnitrobloků, kde jsou ještě dvě hřiště, která mají původní povrch a která by měla být revitalizována. K tomu vzniknou menší dětská hřiště.

Jaký je důvod, že ve vedení města není jediná žena?

Jestli jste si všimla, tak máme dvě volná místa v radě. Jeden náměstek a jeden radní. A já to vnímám jako přechodný stav. Doufám, že Frýdek-Místek bude mít většinovou koalici a nebude se muset spoléhat ad hoc na schvalování věcí v zastupitelstvu. A právě proto jsme tam ta volná místa nechali. Tady v nedávné minulosti zklamali jedinci. Nebráním se však spolupráci s žádným subjektem, ani do budoucna. Vždy jsem spolupracoval se všemi, kteří chtěli najít společnou řeč. Věc je otevřena, včetně toho, že může být součástí vedení města žena. Nemáme kvóty. Ale když se objeví taková odvážná, jako že tady byla už několikrát, tak třeba se toho ujme. Máme v našem hnutí Gabrielu Rumíškovou, která je zatím členkou rady a uvidíme, co budoucnost přinese.

Říkáte, že nemáte kvóty. Máte pocit, že kandidátka sestavená vašim hnutím před dvěma lety byla dostatečně diverzitní?

Pořád může být zajímavější, ale myslím si, že ne nadarmo jsme hnutí, které nemá celostátní strukturu. Prostě hnutí, které vzniklo organicky a spontánně ve Frýdku-Místku. Oslovilo voliče proto, že kandidátka byla dostatečně barevná a zajímavá.

V roce 2022 bylo na kandidátce 43 osob, z toho 8 žen. To je 18 procent. Přijde vám to dostatečné?

Když se na to podívám čistě tabulkově, tak ne. Neměli jsme žádné kvóty na ženy. Znám spoustu nepovedených příkladů, kdy za každou cenu chtěli, aby tam ženy byly, ale pak to nedopadlo, protože do funkcí se nedostali lidé, kteří tomu věří a kteří chtějí pracovat, ale zájem byl, aby kandidátka vypadala, že je 50 na 50.

Ale to přeci nemusí být otázka kvót. V jiných stranách je poměr žen mnohem vyšší a taktéž nemají kvóty. Jsou v nich zastoupeny přirozeně. Není to třeba tím, že ženy u vás nedostanou tolik prostoru právě přirozeně?

Nám říkali pracovně sborovna, protože máme spousty pedagogů. A musím říct, že třeba práce s ředitelkami, protože ve většině jsou jimi většinou všechno ženy, nám funguje bezvadně. A možná, že jsou rády, že tady je chlap, který za ně kope a ony nemusí být ty, které jako ledoborec něco prosazují. Ne každý chce být v čele, ať na něho svítí reflektory a zároveň schytává blesky. Na to musí být člověk silný, aby všechno zvládl a spousty nejenom žen, i mužů, si myslelo, že je to jednoduché, ale velice rychle zjistili, že protitlak je někdy obrovský. Někdy je dobré mít kvalitní paní ředitelku, než ztratit kvalitní ředitelku tím, že ji zničí nějaká pozice v politice.