„To místo je mimořádně cenné, je třeba ho chránit a vysvětlit lidem, že tím škodíme sami sobě, když ho nechráníme a když jej někdo ničí," uvedl náměstek primátora Jiří Kajzar s tím, že podobných zachovaných hřbitovů v Česku není mnoho.

Vedení města se podle něj sešlo se zástupkyněmi Židovské obce v Ostravě, jež hřbitov vlastní. Prohlédli si nový drátěný plot v zadní části, který vznikl přibližně v polovině roku a na který město poskytlo dotaci, a další úpravy.

Náměstek připomněl dva velké incidenty z minulosti. Jeden se odehrál před více než deseti lety, kdy vandalové poničili část náhrobků. Druhý se udál na přelomu loňského a letošního roku náhrobky tentokrát poničili výrostci ve věku 12 až 15 let. Na hřbitově navíc pravidelně pobývali bezdomovci a nevítaní návštěvníci, kteří tam pili alkohol či brali drogy, což se týkalo i přilehlého parku.

Kromě plotu proto vznikla další bezpečnostní opatření. „Upravili jsme zeleň, náletové dřeviny a keře, aby tam nevznikala nějaká doupata. Nainstalovali jsme veřejné osvětlení a umístili tam kameru, která zabírá nejen nový plot a sleduje, zda nedochází k jeho narušení a poškození," vysvětlil náměstek Kajzar. Významné místo a okolí kontrolují pravidelně strážníci. Od vzniku bezpečnostních opatření už zástupci města nenalézají třeba injekční stříkačky. Kamera místo snímá asi týden. „Je napojena na městský kamerový systém, takže pokud by měl někdo chuť se na hřbitov nedovoleně dostat, tak bude dopaden městskou policii," doplnil Marcel Sikora, zastupitel města a člen Komise pro obnovu kulturních míst, historických památek a významných lokalit ve Frýdku-Místku.

Jiří Kajzar ujistil, že pozornost bude židovskému hřbitovu věnována i nadále. „Dohodli jsme se s židovskou obcí, že zpracujeme nějakou koncepci návštěv, které budou mít určitý řád," prozradil náměstek. Lidé by místo mohli chodit pravidelně a legálně navštěvovat už v příštím roce. „Budeme chtít nainstalovat informační panely, které by popisovaly historii hřbitova a vůbec židovskou historii města Frýdku-Místku," doplnil Sikora s tím, že údržba a zpřístupnění hřbitova jsou priority komise už od jejího vzniku.

Hřbitov vznikl v roce 1882, do té doby museli frýdečtí Židé pohřbívat své blízké v Těšíně. Odpočívají tam příslušníci továrnických rodin, které se významně podílely na tváři Frýdku a Místku. Jde o rodiny Landsbergerů, Munků nebo Neumannů.

„Stavěli podstatnou průmyslovou část města a zasloužili se o jeho rozvoj. Pohřbeni jsou tam třeba významní stavitelé Slezanu," popsal Kajzar a připomněl, že hřbitov skrývá kromě dalších skvostů i neobvyklý náhrobek, jenž nese autorství významného českého architekta Jana Kotěry.