To se negativně projevilo na hmotnosti srnčí zvěře i zvýšených úhynech. „Srnčí zvěř ztratila většinu tukových zásob a po oblevě vyhledává každou příležitost k pastvě. Krmiva již myslivci předkládají v menším množství, aby se předešlo zdravotním komplikacím přechodu na čerstvé výhonky trav a řepky, které mají nevyhovující poměr živin, nedostatek vlákniny, což vyvolává u zvěře průjmy,“ vysvětlil pověřený pracovník pro styk s médii Českomoravské myslivecké jednoty Jiří Šilha.

Vhodné je podle něj pokračovat v přikrmování siláží či senáží a ovsem. Srncům již dorostly parůžky, které mají pokryty hustým „líčím“. V letošním roce na většině míst byla srnčí zvěř úspěšně přeléčena proti vnitřním parazitům a střečkovitosti, protože zvěř navštěvovala krmelce nepravidelně. I přesto má nebezpečná střečkovitost narůstající tendenci a je nutné jí věnovat pozornost i v letech následujících.

„V honitbách se v průběhu března objevují první zajíčci, jsou však citliví na mráz, útoky drobných šelem a přemnožených krkavcovitých ptáků. Většina prvních zajíčků zahyne pod velkou zemědělskou mechanizací při přípravě půdy pro setí, které bude probíhat až na přelomu března a dubna, což zvýší škody na zvěři,“ přiblížil Šilha.

Širokozáběrová a rychle se pohybující zemědělská mechanizace se v poslední době opět rozvíjí a je podle myslivců velmi necitlivá vůči zvěři díky velké šířce pracovního záběru a vysoké pracovní rychlosti na poli, což má katastrofální důsledky zejména na mláďata zajíců. (mach)