Vše je prozatím ve fázi úvah a příprav. Město si nechalo zpracovat plán udržitelné městské mobility, tedy dokument, který zahrnuje veškeré formy a způsoby dopravy ve městě od pěší dopravy přes MHD po parkování. Stávající silnice ale nepatří městu, ale Ředitelství silnic a dálnic.

„Čeká nás dlouhý boj, abychom ji získali od státu do majetku města,“ podotkl při zářijovém zahájení druhé etapy obchvatu Frýdku-Místku primátor Michal Pobucký z ČSSD.

Podle posledních měření městem projíždí 48 až 50 tisíc vozidel denně, zhruba pětinu tvoří kamiony. Tranzitní doprava by se měla celá přesunout na obchvat, což znamená, že pětadvacet tisíc projíždějících vozidel by mělo zmizet z centra města.

DISKUZE OŽÍVÁ I MEZI POLITIKY

O budoucnosti stávajícího průtahu se proto začíná stále hlasitěji i mezi komunálními politiky. Například opoziční hnutí Naše město F-M by chtělo z průtahu vytvořit moderní prostupnou městskou komunikaci s přechody a zelení, pokusit se zklidnit oblast na dva jízdní pruhy a vybudovat více parkovacích míst. Vyhnat kamiony i tranzitní dopravu z centra města chtějí i opoziční Piráti, kteří také upozornili na informace o imisní situaci ve městě.

Například největší ohnisko znečištění silně karcinogenním benzopyrenem je detekovatelné na parkovišti pod estakádou, kde řidiči často odstavují své kamiony. Mezi lidmi ve Frýdku-Místku však v názoru na plánované změny panují rozpory.

„Zúžení čtyřpruhu se mi zdá jako krátkozraké řešení. Nejspíš to bude mít za následek to, že tam zácpy opět budou, i když bude obchvat. V případě nějaké opravy obchvatu nastane na zúženém průtahu městem kolaps. Mělo by se myslet trochu dopředu a uvažovat s krizovými situacemi,“ podotkl jeden z diskutujících na webu Deníku.

Průtah městem ale není jedinou silnicí ve Frýdku-Místku, která by se mohla v budoucnu dočkat zúžení na dva jízdní pruhy. V plánu udržitelné městské mobility je navrženo snížení počtu pruhů v Bruzovské a Ostravské ulici. Úprava prý nepřinese významné obtíže motoristům, ale dovolí snížit délky přechodů pro chodce, na kterých dochází k závažným zraněním.

KTERÝM ČÁSTEM POMŮŽE OBCHVAT?

I tato varianta by ale u obyvatel města zřejmě vzbudila bouřlivou odezvu. „Je třeba si vyjasnit, kterým ulicím obchvat ulehčí a kterým nikoli. Výrazně se ulehčí ulicím Beskydská, Janáčkova a Hlavní třídě. Tyto komunikace nyní vedou tranzitní dopravu skrz město směrem na Český Těšín a Beskydy. Pak jsou ovšem ulice, kterých se otevření obchvatu nedotkne takřka vůbec. Jsou to například ulice Ostravská, Revoluční či T. G. Masaryka. Tyto ulice slouží primárně k vnitroměstské dopravě, takže množství aut zde i po otevření obchvatu bude přibližně stejné jako dnes,“ míní Michal Polák z Frýdku-Místku.

„Pokud někdo navrhuje zúžení Janáčkovy či Beskydské ulice ze čtyř jízdních pruhů na dva pruhy a získaný prostor využít pro cyklostezky nebo parkoviště, pak tento návrh je reálný,“ doplnil s tím, že návrh na zúžení Ostravské či Revoluční ulice je podle něj nereálný.

Plán mobility to ale vidí jinak. „Snížení počtu pruhů v Bruzovské ulici bude provedeno dopravním značením. Volné krajnice budou využity pro odstavení osobních vozidel nebo dodávek,“ píše se v návrhové části dokumentu s tím, že přechody pro chodce a cyklopřejezdy budou provedeny se středním dělícím ostrovem.

„Dle modelu dopravy je v ulici dnes intenzita dopravy 10 tisíc vozidel a v budoucnu nemá přesáhnout 14 tisíc vozidel. Proto je snížení počtu pruhů žádoucí,“ stojí v dokumentu.

Obdobný případ je i Ostravská ulice. Podle modelu dopravy je v ulici intenzita 14 tisíc vozidel denně, která umožňuje snížení počtu pruhů na jeden v každém směru. „Ve výhledu je plánována intenzita 16 tisíc vozidel, což také umožňuje snížení počtu pruhů. Volné krajnice budou využity pro zajištění zastávkových zálivů a parkování a odstavení osobních vozidel a zásobování. Cyklisté se předpokládají v přidruženém prostoru na stezce,“ píše se v plánu udržitelné městské mobility.